Baron Archibald Prášil byl šlechticem, který nijak nezanedbával rozvoj populace ve svém panství. Ke svým levobočkům se však choval jako vzorný otec, aspoň co se finančního zabezpečení týče. Měl vzorně vedenou evidenci, a o svých dětech věděl všechno. Byl též vášnivým lovcem, a proto dělal čest svému příjmení, když byla řeč o lovu. Ale když se na zámku objevil mladý muž ve funkci tajemníka, netušil, že čilá dceruška na tatínka šije pěknou boudu…

Za vznikem filmu stál nápad obsadit dvě největší hvězdy tehdejšího filmu: Vlastu Buriana a Oldřicha Nového s předpokladem, že i úspěch filmu se zdvojnásobí. Tento předpoklad se ale ukázal jako nesprávný. Někdy totiž neplatí prostý výpočet, že jedna plus jedna jsou dvě. Již při natáčení se hlavní protagnisté chovaly jako dva kohouti na jednom smetišti. Ukázalo se, že Vlasta Burian potřebuje okolo sebe tým dalších herců, kteří mu nahrávají dialogy a gagy, a přítomnost další výrazné individuality na něj působila rušivě.

Paradoxně díky tomu, že ani jedna z hlavních hereckých postav se nedokázala plně rozehrát, se velkou hvězdou tohoto filmu stal neplánovaně třetí herec – Čeněk Šlégl, který ve filmu jedinenčným způsobem ztvárnil postavu zdegenerovaného hraběte Bohdana Kocharowského. Jeho výrok „Dobře, vyřízeno k dennímu pořádku,“ je jednou z nejlepších hlášek celého filmu.

Čeněk Šlégl, vlastním jménem Vincenc Schlögel, se narodil 30. září 1893 v Praze. Pocházel z německé rodiny, přihlásil se však k českému národu, začal se psát česky a taky tak začal mluvit. Hrál postavy aristokratů, velkoprůmyslníků či gremiálních radů. Č. Šlégl si rovněž vyzkoušel roli jak filmového režiséra (celkem 9 filmů), tak i divadelního (v Divadle Vlasty Buriana). Napsal také scénáře k celkem 11 celovečerním filmům (např. Paní morálka kráčí městem či Ulice zpívá). Poprvé se objevil před kamerou v roce 1919, naposledy v roce 1941 ve filmech Hotel Modrá hvězda, Provdám svou ženu a Přednosta stanice.

V roce 1942 se Zdeněk Šlégl přihlásil k německému původu a stal se členem nacionalistického hnutí Vlajka. Angažoval se v propagaci protektorátní politiky a i poslední přátelé se od něho odvrátili, když v rozhlase parodoval londýnskou exilovou vládu.

Po válce samozřejmě neušel lidovému soudu, kde se hájil tím, že pouze chránil svoji dceru, která si za války vzala Žida. Za kolaborantství byl odsouzen k trestu nucených prací a jako jedinému českému umělci mu byla doživotně zakázána činnost jak v divadle, tak ve filmu.

Trest si odpykal v uranových dolech v Jáchymově, kde prodělal těžký úraz a od té doby chodil shrbený. Po propuštění pracoval v uhelných skladech v Praze a staral o vážně nemocnou manželku. Po roce 1968 jeho dcera s celou rodinou emigrovala do Rakouska.

Rok vzniku: 1940
Země původu: Československo
Režie: Martin Frič
Hrají: Vlasta Burian, Meda Valentová, Zorka Janů, Anna Steimarová, Oldřich Nový, Jaroslav Marvan, Ella Nollová, Čeněk Šlégl, František Roland, Václav Trégl, Theodor Pištěk, Karel Černý, Karel Postranecký, František Filipovský, Jan W. Speerger, Dalibor Pták, Vladimír Smíchovský

Oproti běžnému vydání Filmexportu budete ochuzeni o bonusové materiály, kterými jsou slovo historika, fotografie, biografie a filmografie a soudobá dokumentace.

Příbuzné texty:
• Nedělní Aha! – Ducháček to zařídí
• Nedělní Aha! – Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa
• Nedělní Aha! – Táto, sežeň štěně
• Nedělní Aha! – Limonádový Joe
• Nedělní Aha! – Včelka Mája
• Nedělní Aha! – Obušku z pytle ven!
• Nedělní Aha! – Byl jednou jeden král
• Co chystá deník Aha!