Mezi kupou opakovaných titulů se díky Filmexport Home Video přece jen objevují i ty „premiérové", nejinak tomu bude v pátek 13. října 2008, kdy se v řadě Legendy českého filmu za 49,- Kč objeví další film Otakara Vávry Přijdu hned.

Hlavním hrdinou známé české komedie je pan Václav Barvínek, vycpavač zvěře a dobrák nad dobráky, který má svou dílničku v jednom malostranském domě. Vždycky když odchází, pověsí na dveře cedulku "Přijdu hned" (odtud také název filmu).

 

Poklidný běh jeho všedních dnů naruší vidina dvojnásobného štěstí, kterým má být vedle dědictví také láska sličné květinářky Jůlinky. Jak už to však ve světě chodí s nadějemi hodných a poctivých, ani z jednoho mráčku nezaprší.

 

Pro malicherný spor se ocitne na den ve vězení. Nezúčastní se tak čtení závěti zemřelého strýce. Ten přenechává příbuzným veškeré zařízení vily a upozorňuje, že někde je ještě ukryt šek na jeden milion korun.

 

Když Barvínek dorazí do vily svého zesnulého strýce, příbuzní ji už celou vyplenili, protože šek je dobře ukrytý a získá ho ten, kdo ho najde a pouze pokud ho najde brzy, dřív než propadne na dobročinné účely. Jediné co ve vile zůstalo, je štěně bernardýna, kterého se Barvínek ujme. Vůbec netuší, že po celou dobu to je právě on, kdo je snovému jmění nejblíže.

 

 

Barvínek se stane společníkem hezké Julinky a úspěšně prodává její umělé květiny. Špatně si vyloží její laskavé chování a chce ji požádat o ruku. Netuší, že její srdce patří mladému vynálezci Jiřímu z podkroví jejich domu. Jiří dostane nabídku na práci v Ostravě a před odjezdem se ze žárlivosti na Barvínka s Julinkou pohádá. Když to Barvínek zjistí, s bolavým srdcem oba milence udobří. Sen o lásce se rozplyne.

 

 

Navíc Barvínek přijde na to, že šek byl v bernardýnově obojku, ale je už pozdě. Obojek rozpáral zloděj a složený šek, který pokládal za papírovou výplň, vyhodil…

 

Otakar Vávra natočil jeden ze svých nejzdařilejších protektorátních filmů. Saša Rašilov v roli obstarožního vycpávače zvěře, cituplného starého mládence, ochotného komukoli pomoci, patří mezi největší přednosti této posmutnělé, sentimentální komedie, která bravurně načrtla shluk nájemníků v jednom činžovním domě. Napsal ji sám hlavní představitel pro sebe a svého psa Ivana.

 

Roli domovnice dohrávala Anna Letenská pod přímým dohledem gestapa, které popravilo jejího manžela. Po dokončení filmu byla za ilegální odbojovou činnost popravena i ona. Jejím osudem byla inspirována novela Norberta Frýda Kat nepočká, kterou se v 70. letech chystal natočit Jiří Menzel.

Žánr: Komedie

Země původu: Československo

Rok vzniku: 1942

Délka: 76 minut

Premiéra v kinech ČR: 25. prosince 1942

Režie: Otakar Vávra

Asistent režie: Eduard Šimáček

Námět: Saša Rašilov, František Vlček

Scénář: Otakar Vávra, Saša Rašilov

Produkce: Oldřich Papež

Hudba: Jiří Srnka

Kamera: Ferdinand Pečenka

Střih: Antonín Zelenka

Architekt: Jan Zázvorka

Výtvarník: Ina Žáková

Zvuk: Miroslav Prokeš

Hrají: Saša Rašilov (vycpavač zvěře Václav Barvínek), Vlasta Matulová (květinářka Julinka Tichá), Svatopluk Beneš (chemik ing. Jiří Hora), Theodor Pištěk (hostinský Alois Trachta), Růžena Šlemrová (majitelka domu slečna Demourová), Lola Skrbková (sestra slečny Demourové), Anna Letenská (domovnice Koubková), Blanka Waleská (Karpíšková), Eva Svobodová (Andula, služka u hostinského), Emil Bolek (bednář Koubek), Antonín Jedlička (pomocník bednáře), Rudolf Deyl st. (továrník), Eman Fiala (listonoš), František Filipovský (solicitátor), Ladislav Janeček (strážník Pazderka), František Kovářík (zloděj psa), Stanislav Neumann (vězeňský dozorce), František Roland (policejní komisař), Alois Dvorský (dědeček), Hermína Vojtová (dědička), Miloš Nedbal (dědic), Vladimír Řepa (dědic), Jan W. Speerger (kočébr Toník Karpíšek), Marie Machníková (dědička), Ludvík Veverka (dědic Oldřich), Vojta Novák (notář J. Mayer), Marie Vildová (jeptiška), Emanuel Hříbal (zřízenec v konventu), a další

 

Údaje o DVD:

 

Zvuk: Dolby Digital 2.0 česky

Titulky: česky pro neslyšící

Obraz: černobílý PAL DVD5 4:3

Bonus: žádný