Další náhled do katalogu společnosti Řitka Video proveďme prostřednictvím skutečného příběhu bojovníka proti fašismu Corbari – hrdina partyzánů.
Na úvod jako vždy oficiální text:
Pohnuté osudy skutečného vůdce italských partyzánů Silvia Corbariho zachycuje klasický válečný film z roku 1970. Strhující příběh Corbariho se začal psát ve chvíli, kdy veřejně zastřelil svého bývalého přítele, jenž začal udávat fašistům. V kopcích severní Itálie poté zformoval mnohapočetnou skupinu partyzánů, kterým se v malé obci Tregnano dokonce podařilo vytvořit takzvanou "volnou zónu", plně odtrženou od fašistických okupantů. Ale jak síla nacistů roste, začíná být jasné, že si Corbari a jeho skupina statečných bojovníků ukrojili příliš velké sousto.
Už opět si připadám jako permanentní nespokojenec a rejpal, ale koukám, že i na imdb.com jsou pěkné kraviny.
Zase začněme od obalu. Polovina přední strany jako obvykle kecák, nevím, kde grafici berou inspiraci, ale ve filmu to není. Žádné tanky ve filmu prostě nepotkáte. A sám český názvem je také zavádějící, s partyzány nechtěl mít Corbari nic společného, šlo mu o něco zcela jiného, než o válku…
Ta zmiňovaná počáteční scéna, která se stala nechtěným impulsem odbojové Corbariho kariéry, vypadá ve filmu „poněkud" odlišně. Se svým přítelem je na lovu a on ho přesvědčuje, že nelze zůstat nezávislý, že je třeba se přidat, a to nejlépe k nim. Corbari odmítá, že ho politika nezajímá. Jenže nedalo řeky, kde zrovna svačí, zastaví auto se zajatcem, kterému dá italský fašista „šanci" – když dokáže doběhnout k řece, získá život. Jakmile se rozeběhne, vypustí za ním psi… To se Corbarimu vůbec nelíbí a ze své lovecké zbraně nejbližšího psa zastřelí. Vězeň doběhne k nim, ale to už se rozbíhají psovodi se samopaly na trestnou výpravu a Corbariho přítel zavelí k útěku, při němž jen tak mimochodem střelí čerstvě zachráněného vězně zezadu do hlavy. Vzápětí ale sám chytí vypálenou dávku pronásledovatelů. A Corbarimu se podaří nepozorovaně zmizet. Takže – viděl ten film ten, kdo psal text na obálku, nebo neviděl?
Následující den se Corbari rozhodne raději z města zmizet kvůli probíhajícím perzekucím, ovšem předtím stihne vyvěsit plakát se svým přiznáním. Podaří se mu skrýt, ale postupně se k němu nabaluje stále větší skupina nespokojenců, kteří jsou rozhodnuti se s fašisty a nacisty vypořádat. Kromě mužů se mu do skupiny vnutí i jediná žena, dcera ředitele nemocnice, která Corbariho obdivuje.
Krajina plochá jak u Kolína, takže o kopcích také nemůže být ani řeči. Z těch ale přichází velitel regulérní partyzánské skupiny, který se chce s Corbarim domluvit na koordinovaném postupu. Brzy ale zjistí, že ideologické rozdíly jsou tak velké, že každý mluví o svém a toho druhého neposlouchá… Corbari sní o komunitě, ba až komuně, podobající se málem Táboritům – všichni svorně a radostně pracují, každému rovným dílem, každý se svou puškou brání svou svobodu. Obyvatelé města se radostně přidávají, když bývalí vězni ničí směnky velkostatkářům a dlužní úpisy bankám, rozdělují si půdu i pušky…
To ovšem šlape na kuří oko původnímu majiteli pozemků, který si vyžádá razantní zásah. Z Tyrolska dorazí speciální jednotka, která má jediný úkol – zabít Corbariho. Ten se sice nechá vylákat do léčky, ale na poslední chvíli ji prohlédne a s čekající zálohou se vypořádá. Netuší ovšem, že ten hlavní zásah byl zatím veden proti jeho „volné zóně" – městečko Tregnano je zmasakrováno a jeho soudruzi popraveni.
S malou skupinkou se mu podaří uniknout a i přes své vážné zranění se dostane až k partyzánům. Tam se ovšem opět rozhádá a rozhodne se zopakovat svůj dřívější individualistický postup. Najde si ho Ines, která jatka v městě přežila, a je mu věrnou a spolehlivou partnerkou. Společně začnou likvidovat ty, kteří za zničení jeho komuny mohou. Zvěsti o jeho činech se brzy i přes snahu pohlavárů opět roznesou a dostanou se až k jeho bývalým soudruhům, kteří se oddělí od partyzánů a vydají se za ním. Shledání je sice radostné a plné optimistických pohledů do budoucnosti, ta ale zdaleka není tak radostná a tak daleká, jak si myslí…
Jedná se o skutečnou postavu, odbojáře, který byl in memoriam po válce oceněn státním vyznamenáním.
Zatímco na imdb.com 30 hlasy 70 procent, na csfd.cz zřejmě kvůli častému používání oslovení soudruhu pouhých 28 procent.
Obraz slušný, dabing průměrný. Samotný film bych osobně pasoval tak na 60 procent, přece jen je zajímavé vidět, že Italové nebyli jen fašouni a zbabělí vojáci, jak má člověk zafixováno z mnoha různých zdrojů. Ovšem stejně zajímavé je vidět, jak náhodně pokračovala Corbariho kariéra a že zázračně dokázal vydržet při své zjevné naivitě tak dlouho…
Žánr: Drama / Válečný / Životopisný
Země původu: Itálie
Rok vzniku: 1970
Délka: 98 minut (1:37:07)
Původní název: Corbari
Světová premiéra: 25. září 1970 – Itálie
Režie: Valentino Orsini
Scénář: Renato Niccolai, Valentino Orsini
Produkce: Giuliani G. De Negri
Hudba: Benedetto Ghiglia
Kamera: Sebastiano Celeste, Giuseppe Pinori
Střih: Roberto Perpignani
Kostýmy: Lina Nerli Taviani
Masky: Peter Tenglio
Scénografie: Sebastiano Celeste
Společnost: Terza
Natáčeno: Faenza, Ravenna, Emilia-Romagna, Itálie
Hrají: Giuliano Gemma (Silvio Corbari), Tina Aumont (Ines), Antonio Piovanelli (Adriano Casadei), Frank Wolff (Ulianov), Vittorio Duse (Martino), Alessandro Haber, Adolfo Lastretti (ředitel Nočního kurýru), Pier „Pietro" Giovanni Anchisi, Emilio Bonucci, Roberto Rizzi, Daniele Dublino, Spiros Focás, Renato Romano, Raffaele Triggia, Bill Vanders, Alberto Allegri a další
České znění (2009): dabéři neuvedeni
Údaje o DVD:
Zvuk: Dolby Digital 2.0 italsky, česky
Titulky: česky
Obraz: barevný PAL 16:9 (1,66:1, podle imdb.com 2,35:1, mě pravítkem vychází cca 2,20:1)
Bonus: další DVD (trailery)