HMHS Britannic (z anglického His Majesty Hospital Ship) byl třetím parníkem třídy Olympic, sesterskou lodí Titanicu a Olympicu. Byl postaven v loděnicích Harland & Wolff v Belfastu pro společnost White Star Line. Měl být nasazen na transatlantických linkách. Tento plán se však v důsledku vypuknutí první světové války musel změnit. Loď později převzalo britské námořnictvo a přeměnilo ji na plovoucí nemocnici.
Ačkoliv společnost White Star Line to vždy důrazně odmítala, několik dalších zdrojů uvádí, že původně byl pro loď vybrán název Gigantic (tato verze je podporována i tehdejším letákem společnosti). Po katastrofě Titanicu v roce 1912 byl však pojmenován „šťastnějším“ jménem Britannic.
Na její palubě se jednoho dne ocitá i Vera Campbellová, která přežila zkázu Titanicu a teď pracuje ve službách britské výzvědné služby. Je listopad roku 1916, Angličané a Němci už válčí dva roky a z přístavu v Plymouthu v Anglii se parník Britannic chystá vyplout. Oficiálně pluje do Řecka, aby tam naložil zraněné vojáky. Kromě množství ošetřovatelek je mezi cestujícími i paní Lewisová, která jede do Řecka za manželem velvyslancem. Má s sebou své dvě děti, Williama a Sarah, o které se stará guvernantka Vera Campbellová. Vera na této plavbě má velmi důležitou roli – najít německého agenta, který může ohrozit plavbu a tím i důležitou vojenskou misi Britanicu. Právě tato mladá žena brzy po vyplutí oznamuje kapitánovi Barrettovi a prvnímu důstojníkovi Townsedovi, že je členkou zpravodajských služeb a má za úkol najít na palubě německého špiona. Loď totiž dopravuje do Káhiry náklad zbraní, o čemž se nepřítel dozvěděl, a chce ji proto zničit. Kapitán mladé ženě nevěří a nijak na její varování nereaguje.
Pro anglickou nemocniční loď Britannic se stala osudnou její šestá plavba ze Southamptonu do Mudrosu na řeckém ostrově Lemnos, kde měla naložit raněné britské vojáky. Dne 21. listopadu 1916, když se Britannic nacházel v Aténském zálivu, lodí otřásl ohromný výbuch a za necelou hodinu klesl ocelový kolos ke dnu. Z 1125 lidí na palubě se však většina zachránila, zahynulo třicet členů posádky. Konec Britanniku je dodnes obestřen tajemstvím…
A teď to přijde – dotaz na rádio Jerevan: co má společného film Britannic se skutečností? Odpověď. Britannic nepotopila bomba ale mina, nebyla německá, ale turecká a loď nepřepravovala agenty ale raněné.
Herecké výkony jsou nejen špatné, ale dokonce i protivné, efekty špatné až běda, komparzu málo (celý Britannic je evakuován během 5 minut). Plus aspoň za tu komickou scénu se sestřelováním torpéd.
Všechno je to takové průhledné, agentka amatérka je směšná hlavně s pistolkou, drží ji fakt děsně. Ponorka je příliš počítačová. Hvězdička je za hudbu a úvodní sekvenci. Sladkobolný konec už byl nesnesitelný
Rok vzniku: 2000
Originální název: Britannic
Žánr: dobrodružný, thriler, drama, romantický, válečný, katastrofický, příběh
Režie: Brian Trenchard-Smith
Hudba: Alan Parker
Kamera: Ivan Strasburg
Efekty: Rob Harris
Střih: Rob Kobrin
Údaje o DVD:
Obraz: barevný, PAL, P&S
Zvuk: DD 2.1 česky, anglicky
Délka: 94 minut