Poslední tisková zpráva Supraphonu tohoto týdne je věnována dvojitému výročí Jiřího Grossmanna, které vydavatelství připomene aktuálním trojalbem Až tě náhodou potkám – Zlatá kolekce. Vše, co můžete chtít slyšet od Jiřího Grossmanna, ale dosud jste to nikde nenašli pohromadě!
Letos si připomeneme dvojí výročí herce, zpěváka, skladatele a vynikajícího textaře Jiřího Grossmanna. (20. 7. 1941 – 05. 12. 1971)
Připomenout nedožitých sedmdesát a smutných čtyřicet let od smrti, ale především nabídnout co nejkompletnější pohled na Grossmannův hudební odkaz, to je cílem nové 3CD kompilace vydavatelství Supraphon. Komplet vychází v edici Zlatá kolekce Supraphonu pod názvem: Až tě náhodou potkám. Přináší více než šedesát písniček, které dokumentují jeho kumšt pěvecký, ale především textařský, ve stylu občas semaforsky popovém, hlavně však klasicky countryovém. Grossmannův cit pro tuhle muziku a čich na písně převzaté pro konkrétní typy interpretů nepochybně stály na začátku slavné části kariéry Pavla Bobka, Milušky Voborníkové nebo Nadi Urbánkové.
Urbánková na Grossmanna prý nevzpomíná v čase minulém: „ Pro mě Jirka Grossmann nikdy neodešel. Jeho písničky totiž stále zpívám! Zrovna včera jeho Závidím po tisící sklidilo obrovský potlesk. Ten aplaus patří Jiřímu Grossmannovi za jeho nevšední textařský nadhled, kdy už jako hodně mladý věděl, že jsme na světě jen na chvilku. Jeho texty ani s utíkajícím časem neztrácí nic ze své zvláštní poetiky. Do písniček dokázal vložit legraci i nostalgii a takových textařů se v naší zemi moc nenarodilo.“
První dvě CD kompletu Až tě náhodou potkám, patří Jiřímu Grossmannovi jako zpěvákovi zajímavé barvy hlasu a důvěryhodného projevu. V jeho podání jsou slova a důrazy na svých místech nejpřesnější. Třetí CD je naplněno písničkami, které Jiří Grossmann otextoval pro zpěváky, jenž vystupovali v divadle Semafor. Najdete tu také písničky, které vznikly z jeho báječné spolupráce s Miloslavem Šimkem.
Jiří Grossmann:
Přestože od mládí inklinoval Jiří Grossmann k divadlu a hudbě – ještě před maturitou na střední škole hrál v několika amatérských, většinou dixielandových kapelách na trombón nebo kontrabas – začal na přání rodičů v Praze studovat stavební fakultu ČVUT. Při studiu hrál v kapele Dixie Party, která doprovázela představení studentského divadelního souboru Mlok. Z toho pak postupně vznikl legendární Divadelní klub Olympic. A právě zde se poprvé potkal s Miloslavem Šimkem, se kterým spojil svůj další umělecký osud. Ještě předtím ale pražský rodák (20. července 1941 v rodině písničkáře a kabaretiéra Slávy Grossmanna) v roce 1960 odmaturoval a potom šťastně absolvoval tři roky na stavební fakultě ČVUT. Po sedmém semestru ho ale definitivně zlákalo divadlo – v plzeňské Alfě dostal první profesionální angažmá. Po návratu z vojny odstartovali Grossmann se Šimkem nejslavnější éru klubu Olympik. Přes nevšímavost oficiálních médií se sláva fenoménu Š + G šířila mezi mladým publikem. Úspěšnou dvojici angažoval Jiří Suchý z divadla Semafor, kde od roku 1967 Š + G uvedli řadu úspěšných premiér. Popularita Šimka a Grossmanna kulminovala po srpnu 1968, kdy ve svých semaforských "besídkách" dospěli až do polohy razantní, drsné politické satiry. Jiří Grossmann napsal asi stovku textů, z nichž devět sám zhudebnil. S Miloslavem Šimkem vytvořil legendární autorsko-interpretační dvojici.
Jiří Grossmann zemřel ve věku třiceti let na Hodgkinovu chorobu.