Bontonfilm na neděli 28. srpna 2011 chystá další filmovou klasiku, objevit by se měl (v edici Cinema Club) slavný muzikál Vlasy za 99,- Kč. Film o době svobody, sexu a marihuany.
Svoboda člověka, stojícího proti společenským konvencím i proti politickému systému, je leitmotivem téměř všech Formanových amerických filmů. Zde ji symbolizují právě dlouhé a rozevláté vlasy hlavních protagonistů.
Claude Bukowski přijíždí z oklahomské farmy do New Yorku, aby tu za pár dní nastoupil vojenskou službu. Při procházce Central Parkem ale potkává davy hippies, seznamuje se s jedním z jejich vůdců Bergerem a zamiluje se do krásné Sheily. Aby jí dokázal svou lásku, naruší oficiální slavnost a pustí se tak do několikadenního dobrodružství, které ho zavede do vězení, jezera uprostřed Central Parku a nakonec – do armády. Ale Berger se snaží Clauda před odjezdem do Vietnamu zachránit a svým úsilím vyvolává řadu bizarních zvratů osudu… s šokujícími důsledky.
Není snad kultovnějšího muzikálu než výtvor tří hippies, Jamese Rada, Geromeho Ragniho a Galta MacDermota, z roku 1967, The Hair (Vlasy), jež navíc symbolizuje jednu celou, pro mnohé zlatou éru, a není snad kultovnějšího filmu než jeho filmový přepis, který po dlouhých deseti letech třenic s autory a majiteli autorských práv v roce 1979 vybojoval Miloš Forman, který tak symbolicky uzavřel to, co načal již v roce 1971 ve svém prvním neevropském filmu Taking Off.
Avšak zatímco u většiny Evropanů jsou 60. léta a hnutí květinových dětí to nejlepší, čeho kdy lidstvo ve své evoluci dosáhlo, v Americe bylo a dodnes je chápáno jako vřed na kráse jinak dokonalé americké společnosti, v níž si své místo najde jen ten, kdo je ochoten tvrdě pracovat, a tak hippies jsou dodnes chápáni jako spolek zfetovaných flákačů, jež odmítli držet hubu a společný krok.
V atmosféře tohoto myšlení, byť lidské ovzduší v New Yorku, kde se Vlasy odehrávají, je o několik řádů svobodnější než ve zbytku Spojených Států, tedy není divu, že první Formanův pokus o interpretaci hippies v kontextu vzájemného nepochopení mezi rodiči a dětmi, Taking Off, skončil v Americe jako propadák a své docenění si našel jen v Evropských zemích. I Vlasy, byť byly značně zpopularizovány několika tisíci muzikálovými reprízami, prošly bez větší odezvy a minimálním komerčním ziskem.
Vlastní muzikál Vlasy vznikl až na samém údobí tohoto nejkulturnějšího lidského období, kdy se dva herci James Rado a Gerome Ragni, jež žili v tehdejší hippie centru v newyorské čtvrti East Village, rozhodli myšlenky hnutí květinových dětí převést do muzikálové podoby, jež by byla přijatelná i pro ty, jež s hnutím hippies příliš nesympatizují, a společně vytvořili jednotlivé nesourodé části budoucího muzikálu, kterým hudebník Galt Mac Dermot poté vdechl i život tak, že Vlasy, jež se nejen svým obsahem ale i koncepcí zcela vymykaly ze zaběhlého muzikálového schématu, kdy byl kladen důraz na individualitu jednotlivých postav a protagonistů, s oslavou drog, hovorovou angličtinou, pálením povolávacích rozkazů i americké vlajky či svlékáním herců, se od své premiéry dne 17. října 1967 domovském Veřejném divadle (Public Theatre) uskutečnilo celkem 97 repríz, odkud se dne 29. dubna 1968 přesunulo do Biltmore Theatre na Brodwayi (1873 repríz), od 27. 1968 do Shaftesbureského divadla (Shaftesbury Theatre) v Londýně (1998 repríz) a poté i do celého světa. V Česku stojí za zmínku snad jen verze uvedená v říjnu 2004 brněnským městským divadlem, jež takřka beze změn zdramatizovala Formanovu filmovou podobu.
Sám Miloš Forman muzikál poprvé shlédl již v roce 1967 a byl jím natolik uchvácen, že se rozhodl jej převést do filmové podoby, ale narazil na složitý spletenec autorských práv i neochotu původních autorů, jež Formanovi příliš nevěřili. Vlastní natáčení započalo až o celých deset roků později, kdy, jak si byl sám Miloš Forman plně vědom, vlna zájmu o válku ve Vietnamu, pacifismus, sexuální i lidskou svobodu dávno opadla do zapomnění, pročež Forman posunul důraz celého filmu, přes počáteční odpor autorů, do zcela nové roviny, jež graduje v závěru filmu, kdy se Berger ostříhá a je namísto Claudeho Bukowského odvelen do Vietnamu, kde je zabit.
Celý film je pak navíc korunován skvělou taneční choreografií Twyly Tharpové, jež se sice zpočátku odmítala práce na filmu zúčastnit, ale nakonec si v něm i zahrála v halucinogenní svatební scéně, i výborným zpěvem s neotřelými hereckými výkony, kdy například Cheryl Barnesová, mladá černošská maminka, přijela na výběrový konkurz až z Miami, kde pracovala jako uklízečka v motelu a svou píseň Easy to Be Hard dokonce zazpívala hned napoprvé. Asi netřeba nijak zdůrazňovat další herecké výkony, byť například Treat Williams musel o svou roli Bergera dlouho bojovat, protože si na ni dělal právo původní autor muzikálu Gerome Ragni, jenž nakonec ustoupil pro svůj již pokročilý věk, který by ubral na věrohodnosti Bergerovy postavy.
Světem sám pro sebe je hudební stránka filmu, pro kterou se ostatně Forman rozhodl celý film natočit. Z dalších tvůrců, jež se na Vlasech podíleli, byl i jeden z nejlepších kameramanů na světě, potažmo vrchní Formanův spolupracovník, podílející se na všech jeho nejlepších počinech, Miroslav Ondříček, bez kterého by jak Vlasy, tak Forman samotný, nebyly zdaleka tím, čím se staly – filmovými legendami.
Imdb.com mírně nad 70 procent, csfd.cz 86.
Žánr: Muzikál / Komedie / Drama
Země původu: USA / Německo
Rok vzniku: 1979
Délka: 115 minut
Původní název: Hair
Světová premiéra: 14. března 1979 – USA, New York
Režie: Miloš Forman
Námět: Gerome Ragni, James Rado (muzikál)
Scénář: Michael Weller
Produkce: Michael Butler, Robert Greenhut, Lester Persky
Kamera: Miroslav Ondříček, Richard C. Kratina, Jean Talvin
Střih: Alan Heim, Stanley Warnow
Kostýmy: Ann Roth
Společnost: CIP Filmproduktion GmbH
Natáčeno: Bandshell, Central Park, Manhattan, New York City, New York, USA / Bethesda Fountain, Central Park, Manhattan, New York City, New York, USA / Central Park, Manhattan, New York City, New York, USA / Fort Irwin National Training Center, California, USA / New York City, New York, USA / Washington Square Park, Greenwich Village, Manhattan, New York City, New York, USA
Hrají: John Savage (Claude Hopper Bukowski), Treat Williams (George Berger), Beverly D’Angelo (Sheila Franklinová), Annie Golden (Jeannie Ryanová), Dorsey Wright (Lafayette aka Hud), Don Dacus (Woof), Cheryl Barnes (Hudova snoubenka), Richard Bright (Fenton), Nicholas Ray (Generál), Charlotte Rae (dáma v růžovém), Miles Chapin (Steve Franklin), Fern Tailer (Sheilina matka), Charles Denny (Sheilin otec), Herman Meckler (Sheilin strýc), Agness Breen (Sheilina teta), Antonia Rey (Georgeova matka), George J. Manos (Georgeův otec), Linda Surh (Vietnamka), Jane Booke (debutantka), Suzanna Love (debutantka), Joe Acord (Claudeův otec), Michael Jeter (Sheldon), Janet York (vězeňský psychiatr), Rahsaan Curry (Lafayette Jr.), Harry Gittleson (sudce), Donald Alsdurf (MP), a další
Údaje o DVD neznámé:
Zvuk: Dolby Digital anglicky, česky
Titulky: česky
Obraz: barevný (podle imdb.com 1,85:1)
Bonus: