Držitel tří cen Thálie a evropské ceny Gustava Mahlera Ivan Kusnjer tento týden oslaví kulaté životní jubileum a u Supraphonu vydává CD Rarity české opery (Barytonové árie z málo známých českých oper).
Po právu udělili hudební kritikové Ivanu Kusnjerovi čestný titul „král českých pěvců“. Výčet plodů jeho cílevědomé práce je hodný obdivu: mezinárodní soutěžní úspěchy, hostování na světových operních scénách (berlínská i vídeňská Staatsoper, Teatro La fenice, La scala, Teatro Real, Théâtre Châtelet a Opéra-Bastille v Paříži atd.) i v koncertních síních (Albert Hall, Barbican, Carnegie Hall, Suntory Hall), výčet dirigentů (Mackerras, Albrecht, Harnoncourt, Gardiner, Pešek, Kout, Bělohlávek ad.), obdivuhodná šíře nastudovaných operních rolí (především pro pražské Národní divadlo), ale i písňového a kantátového repertoáru, a řada ocenění (Evropská cena Gustava Mahlera – 2001, třikrát Cena Thálie)… Zcela zvláštní kapitolou, u jiných pěvců neopakovatelnou, je zájem Ivana Kusnjera o zasuté opery českých skladatelů. Díla spjatá s dobou svého vzniku procházejí sítem času jen vzácně. Pečlivě připravený výběr na albu Rarity české opery naznačuje, kolik zajímavé hudby zůstává v archivech, a je nepostradatelným v knihovně všech milovníků opery; najdou zde množství repertoáru dosud nevydaného, povýšeného mistrovskou interpretací.
Album vyšlo 10. 11. 2011 – přesně v den šedesátých narozenin Ivana Kusnjera.
CD: Ivan Kusnjer / Rarity české opery (Barytonové árie z málo známých českých oper):
J. Mysliveček – Abramo e Isacco, J. L. Zvonař – Záboj, F. Z. Skuherský – Lóra, K. Šebor – Templáři na Moravě, B. Smetana – Braniboři v Čechách, A. Dvořák – Vanda, J. R. Rozkošný – Svatojanské proudy, K. Bendl: Lejla, E. Nápravník – Dubrovský, J. B. Foerster – Jessika, O. Ostrčil – Vlasty skon, Z. Fibich – Hedy, J. Pauer – Zuzana Vojířová, V. Novák – Karlštejn
Ivan Kusnjer – baryton
Symfonický orchestr Československého rozhlasu, Orchestr a sbor Národního divadla v Praze ad., dirigenti Libor Pešek, Josef Chaloupka ad.
Ivan Kusnjer, baryton, patří mezi české nejžádanější a nejproslulejší pěvce. Zpěv studoval v Praze na AMU u prof. Teodora Šrubaře v letech 1971 až 1976. V roce 1977 debutoval v ostravské opeře. Následovalo roční angažmá v Janáčkově opeře v Brně a konečně od roku 1982 se stává sólistou první české scény – Národního divadla v Praze, kterému zůstává věrný dodnes.
Ve svých uměleckých začátcích se zúčastnil stáží na Accademia Chigiana v Sieně a v milánské La Scale a jeho mimořádný pěvecký talent ocenily poroty několika mezinárodních pěveckých soutěží (Vercelli, Ženeva, Sofie).
Jeho repertoár zahrnuje více než 40 operních rolí, 30 kantát a oratorií a 20 písňových cyklů. Z rolí jsou to např. Verdiho Hrabě Luna (Trubadúr), markýz Posa (Don Carlos), Paolo Albiani (Simon Boccanegra), Don Carlos (Síla osudu), Ford (Falstaff), Falstaff, Germont (Traviata), Jago (Otello), Rigoletto, Macbeth nebo Pucciniho Scarpia (Tosca).
Z dalších autorů jmenujme B. Martinů (Hry o Marii, Řecké pašije, Julietta, Gilgameš), L. Janáčka ( Z mrtvého domu, Výlety páně Broučkovy, Její pastorkyňa, Osud, Příhody lišky Bystroušky), B. Smetanu (Braniboři v Čechách, Čertova stěna, Dalibor, Libuše, Hubička), A. Dvořáka (Jakobín, Vanda, Armida, Rusalka), W. A. Mozarta (Kouzelná flétna, Figarova svatba, Cosí fan tutte), G. Rossini (Lazebník sevilský), P. I. Čajkovskij (Piková dáma, Evžen Oněgin), R. Strauss (Mlčenlivá žena, Růžový kavalír) aj.
Umění Ivana Kusnjera vzdávalo hold publikum v operních domech a koncertních sálech v Evropě, Americe, na Středním a Dálném Východě, včetně takových prestižních míst, jako Carnegie Hall v New Yorku, milánská La Scala, La Fenice v Benátkách, vídeňská Státní opera a Musikverein, Opéra Comique a Chatelet v Paříži, Opéra de la Monnaie v Bruselu, Státní opera v Berlíně, Frankfurt, Royal Albert Hall v Londýně, Teatro Real Madrid, San Carlos v Lisabonu, Santory Hall v Tokiu, dále v Hongkongu, Sao Paolu i jinde.
Ivan Kusnjer je držitelem 3 cen Thálie (1994 – za Tonia v Leoncavallových Komediantech, 1997 – za výkon v Osmi písních pro šíleného krále Petera Maxwella Daviese, 2001 – za roli Voka Vítkovice ve Smetanově Čertově stěně). V roce 2000 byl také poctěn Evropskou cenou Gustava Mahlera.
Ivan Kusnjer věnuje také mimořádnou pozornost charitativní činnosti. Podporuje dobročinné akce svými vystoupeními a sám založil a vede Nadační fond Fatum na podporu pozůstalých po předčasně zemřelých hudebních umělcích. Je členem správní rady Pražského jara.
Od roku 1998 pedagogicky působí na Akademii múzických umění.
