V listopadových novinkách Supraphonu byla ve vánoční nabídce zmíněna novinka souboru Schola Gregoriana Pragensis, teď tu máme podrobnější tiskovou zprávu.
Představte si obraz: Advent, zasněžená krajina českého venkova; ještě je noc, ale okna kostelíka na vršku uprostřed vesnice září do tmy. Věřící se sešli na rorátní mši. Ten obraz je starší než 500 let, ale na českém venkově se s ním setkáte dodnes. Adventní tradice slavení mariánské mše před rozedněním sahá hluboko do středověku. Označení „Roráty“ vzešlo z latinského textu vstupního zpěvu Rorate coeli (Rosu dejte nebesa). Nová nahrávka souboru Schola Gregoriana Pragensis představuje rekonstrukci rorátní mše, jak se rozvíjela od raného středověku až do druhé poloviny 16. století. Vedle gregoriánského chorálu je věnován hlavní prostor typicky českému repertoáru, jednohlasé a především vícehlasé duchovní písni. Ta však odráží i vliv franko-vlámské polyfonie 16. století, jež byla hojně provozována literátskými bratrstvy. Nahrávka čerpá z nádherných rukopisů (Kodex Speciálník, Kodex Franus ad.), v nichž se nám dochovalo bohatství tohoto repertoáru. Stěží byste našli povolanější interprety rorátů, než je Schola Gregoriana Pragensis – soubor s dlouhou tradicí, krásnými hlasy a mezinárodním renomé. S rorátními zpěvy přichází Advent, jeho klid a předzvěst tajemství Narození Páně.
U příležitosti vydání alba Adventus Domini připravila Hudební agentura Trifolium ve spolupráci se společností Arbor pro soubor Schola Gregoriana Pragensis s uměleckým vedoucím Davidem Ebenem a autorem projektu Hasanem El-Duniou rozsáhlé stejnojmenné koncertní turné. Schola Gregoriana Pragensis rovněž vystoupí i s několika skladbami z nového CD v rámci posledního Adventního koncertu České televize na programu ČT 1 dne 18. 12. 2011 a v Kapitulním kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě dne 1. 1. 2012 od 18.00 hodin při Ekumenické bohoslužbě s přímým přenosem České televize.
Koncertní turné Adventus Domini:
26.11. Rumburk, Kostel sv. Bartoloměje
28.11. Jihlava, Kostel sv. Ignáce
30.11. Moravská Třebová, Kostel Nanebevzetí Panny Marie
01.12. Zábřeh, Kostel sv. Bartoloměje
02.12. Lipník nad Bečvou, Kostel sv.Františka Serafínského
03.12. Hustopeče, Kostel sv. Jana Křtitele
04.12. Strážnice, Kostel Nanebevzetí Panny Marie
06.12. Hradec Králové, Kostel Nanebevzetí Panny Marie
07.12. Náchod, Kostel sv. Vavřince
08.12. Jaroměř, Chrám sv. Mikuláše
11.12. Beroun – Tetín, Kostel sv. Ludmily na Tetíně
12.12. Rožnov pod Radhoštěm, Kostel Všech svatých
15.12. Světlá nad Sázavou, Kostel sv. Václava
16.12. Vimperk, Kostel Navštívení Panny Marie
17.12. České Budějovice, Kostel sv. Vojtěcha
21.12. Praha, Bazilika sv. Jiří na Pražském hradě
Nedá mi to neupozornit na to, KDE zmíněné turné začíná :)
Hasan El-Dunia, který je autorem projektu Adventus Domini upřesňuje:
„Rád bych představil novou nahrávku souboru SCHOLA GREGORIANA PRAGENSIS, kterou jsme nazvali Adventus Domini. Touto nahrávkou chceme představit český adventní bohoslužebný zpěv od pozdního středověku do vrcholné renesance. Adventus znamená příchod nebo také slavnostní vstup a v křesťanské kultuře se tak označuje období přípravy na Vánoce. Na rozdíl ob blyštivých vánoc se symbolika adventního očekávání a naděje nese v niterné rovině. V období adventu zní prastaré texty proroka Izaiáše ze 7. století před Kr. : Rosu dejte nebesa shůry a oblaka vydejte déšť spravedlnosti, nebo: Lid, který chodil v temnotách uvidí veliké světlo.
Nabídka vánočních nahrávek je v mnoha případech poznamenána jistým nevkusem, nespontánním jásáním a falešným sentimentem. Náš projekt chce posluchačům nabídnout jiným způsobem laděnou nahrávku, pro niž čerpáme skladby z českých rukopisů 15.-16. století. Obsahují velké bohatství vznešené duchovní hudby s poetickými texty, v nichž s uměřeností středověkým a renesančním literátům vlastní zaznívá jak temný úděl lidstva, tak světlo naděje, jak úpěnlivé volání, tak i radostné očekávání narození Ježíše Krista. Mnohé z těchto kodexů jsou také skvosty výtvarného umění s bohatými iluminacemi na pergamenu.
Od pozdního středověku se v Čechách rozvíjí adventní bohoslužebný zpěv do originální a pro naše prostředí charakteristické formy. Tyto bohoslužby dostaly název Roráty, podle vstupního zpěvu Rorate coeli (rosu dejte nebesa). Počátky této tradice sahají až k období vlády Karla IV., kdy se na Pražském hradě v časných ranních hodinách tyto bohoslužby slavily. Velký podíl na jejich formování má i česká reformace 15.-16., neboť veliké množství těchto zpěvů bylo převáděno z latiny do českého jazyka. Tuto skutečnost jsme samozřejmě zohlednili a naše nahrávka obsahuje více než polovinu skladeb ve staré češtině 16. století.
Svým způsobem je naše nahrávka premiérou, neboť ucelená nahrávka staročeských Rorátů ještě nevznikla. Pro náš mužský komorní vokální soubor je to více než vhodný repertoár, neboť v období renesance obstarávali hudbu a zpěv na městských kůrech podobná uskupení zpěváků, tzv. literátská bratrstva. Tyto skupiny zpěváků byly podporovány tehdejší podnikatelskou elitou, řemeslnickými cechy, které byly též sponzory již zmíněných výpravných kancionálů. Právě díky této štědrosti z nich můžeme čerpat veliké hudební bohatství dodnes.
Jsem přesvědčen, že přes své úctyhodné stáří pěti staletí nabízí tato hudba velmi hluboký, střízlivý a kýčovitosti zbavený pohled na poselství Vánoc“… dodává Hasan El-Dunia ze souboru Schola Gregoriana Pragensis.
