Její poslední rolí byla adaptace Vieweghova Románu pro ženy, jehož premiéra byla 14. dubna, právě v den třiaosmdesátin populární herečky. Tiskový mluvčí Hradu Petr Hájek zprostředkoval vyjádření prezidenta Václava Klause: „Mnoha generacím lidí naší země se Stella Zázvorková nezapomenutelně zapsala do paměti jako vynikající filmová, divadelní a televizní herečka a také jako moudrý člověk s hluboce lidským prožíváním světa.“ Prezident uvedl, že si vždy velmi vážil jejích profesionálních i lidských kvalit. „Myslím, že vyjádřím pocity většiny obyvatel České republiky, když řeknu, že nám všem bude paní Stella velmi chybět,“ dodal.
Narodila 14. dubna 1922 v Praze. Po studiích na herecké škole E. F. Buriana nastoupila do Divadla pro mládež Míly Mellanové. Svá nejslavnější léta prožila v Městských divadlech pražských, kde působila v letech 1962 až 1990. Objevila se ale i na mnoha dalších pražských scénách – ve 40. letech to bylo divadlo Větrník, později Divadlo Satiry, Realistické divadla či Divadlo E. F. Buriana. Mezi její blízké přátele patřili herci Jan Werich, Jiří Sovák či Vladimír Menšík. Provdala se za dalšího velikána, Miloše Kopeckého, ale po několika letech se rozvedli. Zázvorková porodila dceru Janu, která tragicky zemřela v patnácti letech. Stella Zázvorková se proslavila nejen na divadelních prknech, ale především jako představitelka komických rolí ve filmech. Její umění provází český film od poloviny padesátých let přes půl století. Hrála ve starších filmech, které dnes patří k zlatému fondu českého filmového umění, jako například „Čtyři vraždy stačí, drahoušku“, „Zabil jsem Einsteina, pánové“, „Anděl na horách“, „Konec starých časů“, „Uctivá poklona, pane Kohn“ aj. Uplatnila se však také v polistopadové kinematografii v jiných než komediálních rolích, např. ve filmech „Kolja“, „Babí léto“, „Kytice“ apod.