Výběr písní a vyprávění o vztazích žen a mužů potěšil už v roce 1978 – a platí to dodnes! Letošní dubnová oslavenkyně Jiřina Fikejzová věnovala výborné texty mnoha předním dámám naší populární hudby, řadu z nich tu najdete. Marie Rottrová, Vlaďka Prachařová, Jana Kratochvílová, Judita Čeřovská, Helena Vondráčková, Hana Hegerová, Yveta Simonová a Eva Pilarová zde dostaly přátelského oponenta v Miroslavu Horníčkovi, doplňujícím písničky povídáním s tradičním nadhledem a vtipem. Před 34 roky napsal průvodní slovo na obal Lubomír Dorůžka – a také nyní připojil milý komentář osmaosmdesátiletého moudrého šarméra.

Najdete tu věčná témata, vlastně neměnná v postupujícím čase a různých kulisách. Pan Horníček a některé z interpretek už s námi bohužel nejsou, ale vyprávění a zpívání třeba na téma Ty jdeš a já se vznáším, Můj ideál, Tak už bal, Málo dní, Příběh ty a já, To mám tak ráda nebo velmi příhodné nazvané Jak málo někdy zmůže čas, však zůstávají stále aktuálními. Nejde o náhodný shluk samostatně kvalitních a úspěšných ženských písní. Je to promyšlená a logická sestava, posvěcená chápajícím mužským komentářem.

 

Královna mezi textaři oslavuje životní jubileum! 

Paní Jiřina Fikejzová se narodila 13. dubna 1927 v Lomu u Mostu jako Jiřina Henzlová. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vystudovala psychologii a sociologii. V 50. letech byla sprintérkou československé národní reprezentace. Léta pracovala v hudebním vydavatelství Supraphon jako dramaturgyně. Působila jako členka odborných porot různých domácích i zahraničních hudebních festivalů. Už jako studentka střední školy se začala věnovat psaní písňových textů, spolupracovala s Karlem Vlachem a později s Tanečním orchestrem Československého rozhlasu.

K textování ji inspiroval tehdy velmi populární Vladimír Dvořák: „Ze všech se mi nejvíc líbily právě jeho texty, dokonalá čeština a kultivovanost. Napsala jsem mu do rozhlasu, on mi odepsal a pak navrhl schůzku. Tehdy jsem byla na mateřské dovolené a mimo péče o svého syna Dana jsem zatoužila dělat ještě něco. A tak jsem začala psát.“

Jejím prvním oficiálním debutem byla písnička „Tak půvabná a svěží.“ Během života otextovala 240 písní pro přední české zpěváky.

„Velice jsem se snažila a dbala o to, abych vystihla osobnost a osobitost toho, pro koho jsem psala, chtěla jsem, aby mu to slušelo“ – například Yvettu Simonovou (Jen ty a já), Milana Chladila (Písnička o base), Juditu Čeřovskou (Akropolis adieu, Dominiku), Waldemara Matušku (Sedm dostavníků), Karla Gotta (E 14), Marii Rottrovou (Markétka, To mám tak ráda), Helenu Vondráčkovou (To se zvládne, Ty jdeš a já se vznáším), Janu Kratochvílovou (Song Song) a další. Autorská alba: Hodina hvězd (1970), Den žen / Den mužů (1978), Jeviště slov (1991), To mám tak ráda – profilová deska Supraphonu (2002).

Vyšla jí sbírka textů a poezie pod názvem Slova (1987) a vydala autobiografickou knihu Povolání: textařka a v roce 2009 její pokračování Povolání textařka… v důchodu?

V pátek 13. dubna 2012 vyšlo album „DEN ŽEN / DEN MUŽŮ“, které poprvé spatřilo světlo světa v roce 1978, tentokrát poprvé na CD. „Tenkrát někdo přišel s tím, že když na něm zpívají samé ženy, bylo by dobré, kdyby se ozval i mužský hlas. Ten měl skladby glosovat.“ Osobou pověřenou tímto úkolem se stal Miroslav Horníček. „Všechny písničky povýšil někam úplně jinam. Jeho poznámky byly velice chytré a vtipné. To byl zkrátka on.“