Režisér Nick Parker o filmu říká: "Je to splnění velkého snu. Wallaceho a Gromita jsem stvořil už na škole, a udělat s nimi celovečerní snímek – tomu říkám úspěch! Dělat film s postavami z plastelíny zabere spoustu času, vyžaduje mnoho úsilí a přináší mnoho starostí. Vytvářet osmdesátiminutový animovaný film je jako stavět velkou čínskou zeď ze sirek.
V novém snímku nechybí ani Peter Sallis (V sobotu večer, v neděli ráno), který mluvil Wallaceho už ve všech kráktometrážních filmech. Helena Bonham Carterová (Karlík a továrna na čokoládu) hraje lady Tottingtonovou – aristokratku, která se do Wallaceho zamiluje. Ralph Fiennes (Harry Potter a Ohnivý pohár) mluví Victora Quatermaineho, nafoukaného snoba, který se dvoří lady Tottingtonové.
Do velké zeleninové soutěže zbývá jen pár dnů. A naše dvojice je povolána do boje proti záhadné zeleninožravé příšeře. Mají novou fimru: Anti-Pesto. Jezdí městem křížem krážem a snaží se škůdce najít a zlikvidovat. Vášní lady Tottingtonové je pěstování zeleniny, ale má problém s králíky. Pomůže jí výborný Gromitův vysavač „Bun-Vac 6000“, který všechny králíky na jejím pozemku doslova vycucne. Přitom se mu podaří vcucnout i Victora Quatermaineho. Není tudíž divu, že Quatermaine nemá Wallaceho rád. Je to pro něj jen póvl, který se mu plete pod nohy. Helena Bonham Carterová se přiznala, že byla odjakživa fanouškem Wallaceho a Gromita, protože mají zlatá srdce. Režisér filmu Steve Box o filmu říká toto: "Dnešní doba je plná stresu a starostí, a proto jsme chtěli udělat vyloženě legrační film.
Film „Wallace & Gromit – prokletí králíkodlaka“ se připravoval dlouhých 5 let. Podílelo se na něm 250 umělců a odborníků, včetně třceti animátorů. Všechno, co ve světě Wallaceho a Gromita uvidíte, prošlo jejich rukama. Stop-amimace je technika, která je stará jako film sám. Její použitím se statické objekty jeví jakoby se hýbaly. Animátoři natočí jeden snímek filmu, zastaví kameru, nepatrně hnou postavičkou, a natočí další snímek. Výsledkem je zdánlivý pohyb. Během jedné sekundy se na filmu v kameře vystřídá 24 políček. V celém filmu o králíkodlakovi je takových políček více jak 115 tisíc.
Tato práce vyžaduje maximální přesnost. Natáčení totiž probíhá ve velmi malém měřítku, jakákoliv nepřesnost by tak nakonec byla několikanásobně zvětšena. Všechno musí být správně propočítané. Dokonce i zvuky, které uslyšíte, jsou vytvořeny ručně. Diváci musí věřit tomu, co vidí a slyší. Ale když natáčíte s plastelínou, žádné zvuky nevznikají. Proto musí být postavám vdechnut život a výraz prostřednictvím dodatečných zvuků. To, co Nick Park vytváří, je na pohled krásné, takže snahou zvukařů je vytvořit zvuky, které co nejrealističtěji odpovídají tomu, co se děje na plátně. Když divák vidí náraz auta, slyší ve skutečnosti to, jak zvukař mlátí kladivem do plechové bedny.
I když světem dnes vládnou především počítače, způsob animace použitý v tomto filmu má divákům stále co nabídnout. Polde názoru režiséra je tato technika přínosem pro příběh i postavy. Natáčení je spontánní proces, doslova všechno vzniká před kamerou a to dává příběhu život a vitalitu. Tento způsob se lidem líbí a stále má své diváky. Je opravdu zajímavé sledovat, jak se postavičky můžou okamžitě změnit. I když použitá technika je poměrně složitá, všechno se to točí kolem těch malinkých postaviček z plastelíny. Je to o příběhu mezi nimi, o každodenních věcech jako pití čaje, a všechny detaily dávají dohromady velké dobrodružství, které má šarm.
Kdo se ještě na filmu podílel:
Šéf techniky: Tom Barnes
Mistr zvuku: James Mather
Zvukové efekty: Pete Burgess
Film měl premiéru v našich kinech 20. října 2005.