Herec Radovan Lukavský dnes zemřel v pražské vinohradské nemocnici. Osmaosmdesátiletého herce sem přivezla záchranná služba 19. února se srdečními potížemi. Od té doby se jeho zdravotní stav několikrát změnil – minulý týden dokonce svitla naděje na možnost jeho propuštění do domácího léčení, když byl z anesteziologicko-resuscitačního oddělení převezen na kardiologii. Nakonec ho však lékaři museli opět uvést do umělého spánku; jeho nemocné srdce nevydrželo.

Ještě krátce předtím, než byl Lukavský převezen do nemocnice, zkoušel s režisérem Janem Nebeským malou roli žebráka v inscenaci Moliérova Dona Juana, jejíž premiéru uvede česká první scéna 13. března. Pracoval i v Divadle na Vinohradech, kde v alternaci s Iljou Rackem pohostinsky přijal roli komorníka Firse v Čechovově Višňovém sadu. Kvůli hospitalizaci však stihl odehrát pouze jediné představení začátkem února.

Herec, divadelní pedagog a teoretik Radovan Lukavský se narodil 1. listopadu 1919 v Praze. Lásku k divadlu podědil po rodičích. Jeho maminka a tatínek hrávali už ve Vídni, odkud se přistěhovali do Prahy v roce 1918. Lukavského maminka si zahrála dokonce Maryšu s Vojanem, který přijel s ochotníky hostovat. Malý Radovan se narodil v Karlíně, ale rodiče se brzy přestěhovali do Rubešovy ulice na Vinohrady, kde si jeho tatínek Rudolf zřídil truhlářskou dílnu.

Od dětských let účinkoval na ochotnických scénách. Po absolvování reálného gymnázia v Českém Brodě studoval rok na Filozofické fakultě UK. Chtěl být pedagogem a divadlu se věnovat jen se studenty. Po uzavření českých vysokých škol Němci dělal dva roky na dráze telegrafistu. Chtěl však nucenou přestávku ve studiu využít smysluplněji. Proto pokračoval ve studiu na dramatickém oddělení pražské konzervatoře.

Od roku 1941 do konce 2. světové války byl totálně nasazen do rajchu a přeškolen na strojního zámečníka. Odsud se dostal díky Vlastovi Burianovi. V jeho divadle se tehdy uvolnilo místo, protože Jaroslav Marvan odcházel na Vinohrady. Ředitel konzervatoře doktor Haller s Burianem promluvil, a ten na pracovním úřadě podal žádost, že náhradou za Jaroslava Marvana nutně potřebuje právě Radovana Lukavského. Vlasta Burian byl u Němců nesmírně populární díky filmu „C. & K. polní maršálek“. Po návratu z Německa pokračoval ve studiích jak na filozofické fakultě, tak na konzervatoři, kde spoluzaložil DISK, Divadelní studio konzervatoře.

V roce 1946 se stal členem Městského divadla na Královských Vinohradech, o čtyři roky později členem Městských divadel pražských. Od roku 1957 působil v Národním divadle.

V roce 1947 započal také svou pedagogickou dráhu, do roku 1959 působil jako externí pedagog na Akademii múzických umění v Praze (AMU), kde s malými pauzami vyučoval až do konce svého života; v roce 1993 zde byl jmenovám docentem, o dva roky později profesorem. V roce 2005 byl jmenován čestným doktorem AMU. Vyučoval i na pražské konzervatoři a brněnské Janáčkově akademii múzických umění.

Je znám ztvárněním desítek divadelních i filmových rolí, působil i v rozhlase a věnoval se vlastní režii. Veřejnosti je nejznámější svým účinkováním v seriálu F.L. Věk, na divadelních jevištích se v posledních letech představil například ve hrách Oresteia nebo Dobrý člověk ze Sečuanu v Národním divadle. V roce 1996 obdržel Cenu Thálie za celoživotní přínos divadlu, od roku 1998 předsedal kolegiu pro udělování těchto cen.

Je autorem několika odborných publikací, například Stanislavského metody herecké práce z roku 1981. V roce 1999 vyšla monografie Zuzany Sílové nazvaná Radovan Lukavský.

Česká televize zařazuje mimořádně do svého vysílání 10. března na ČT 1 od 21:25 dokument z roku 1996 Život herce Radovana Lukavského v pohledu Martina Štolla z cyklu Genus.

Příbuzné texty:
• Král Šumavy
• Smrt v sedle
• Ikarie XB-1
• Muž z prvního století
• Rukojmí v Bella Vista
• Malá mořská víla