Sovětský režisér a dramaturg Aleksandr Gavrilovič Ivanov (Александр Гаврилович Иванов) se narodil 31. července 1898 ve vesničce Davidov, dnes Borovický okres Novgorodské oblasti. V letech 1909 – 1916 studoval obchodní školu v Petrohradě.

Členem KSSS se stal v roce 1918. Účastnil se občanské války v letech 1918 až 1920. V roce 1924 ukončil filmovou školu při studiích Kino-Sever v Leningradu, v roce 1935 aspiranturu Hospodářského naučno-výzkumného institutu uměleckých věd a získal zde titul docenta. Současně od roku 1925 pracoval ve studiích „Leningradkino“ (dnes Leninfilm) – tehdy se jim říkalo „kinotovárna“, což souzní s tehdejší stalinskou produkcí filmů jako nástroje k ovlivňování mas.

Z jeho filmů vyjmenujme například: „Měsíc zleva“ (1929) „Tranzit ohně“ (1930), „Provedu, kapitáne!“ (1930), „Na hranici“ (1938), „Ponorka T-9“ (1943), „Synové“ (1946), „Návrat s vítězstvím“ (1948), Hvězda (1949), „Vojáci“ (1957 – na motivy novely V.P. Někrasova "V zákopech Stalingradu), a další.

Byla mu blízká zejména vojenská tématika, syrovou romantiku válečných dní i hrdinských činů vyjadřoval strohými a decentními výrazovými prostředky (dalo by se napsat až civilními, kdyby se ovšem nejednalo o vojenské filmy).

V roce 1955 natočil biografický o velikém ruském vědci Michajlu Lomonosovovi. Film popisuje etapu Lomonosovova života, v níž se učenec vrací ze svého pobytu v Německu a sní o vytvoření vědeckých center v Petersburgu a Moskvě a otevření Moskevské univerzity.

V roce 1960 natočil trilogii „Probuzená země“ (na motivy M. A. Šolochova). V roce 1963 film „Jestli soudruh pozve“ a v roce 1968 „Prvorusové“ (o dělnících z Petrohradu, kteří přijeli v roce 1918 na Altaj založit první zemědělskou komunu). Byl také autorem scénářů některých jím natočených filmů (například „Na hranici“ (1938) nebo „Lidský faktor“ (1984). Byl oceněn Leninovým řádem a řadou dalších řádů a medailí. Jeho posledním filmem byla „Tajná země“ z roku 1985.