Postava Nicka Cartera je u nás známa především díky filmové parodii Adéla ještě nevečeřela. S trochou štěstí se s „cartrovkami“ můžete setkat v antikvariátech.
Nicholas Carter poprvé objevuje jako mladý detektiv 18. září 1886. Postavu stvořil John R. Coryell. Detektivky byly distribuovány ve formě paperbacků, a byly tak velmi levné a dostupné široké čtenářské obci. Bylo prodáno na 30 milionů výtisků. N.C. se postupně objevuje ve stovkách povídek od konce 19. století do roku 1907 a vrací se ještě ve dvou vlnách, ve třicátých a šedesátých letech, to už i ve filmu a televizi.
Příběhy Nicka Cartera jsou žánrem zařaditelné do tzv. šestákových románů, čili dime novels, zkrátka jde o levné čtení a sám protagonista byl jakýmsi superhrdinou své doby. Ve srovnání s případy výše uvedených detektivů jako Sherlock Holmes či Hercule Poirot se zde jedná samozřejmě o literaturu pokleslou, chcete-li brakovou, ovšem ve své době nesmírně populární. Ostatně tyto romány byly psány často za mizivý honorář a pod časovým tlakem, tak se nedivme. Jak se u nás trefně říká – z hovna bič neupleteš!
Vysoké literární nároky nemůžeme klást ani na tzv. „cliftonky“. To ale neznamená, že bychom se u nich nemohli skvěle bavit.
Více než dvousetsvazková série příběhů detektiva Leona Cliftona začala vycházet někdy kolem roku 1910 a stala se synonymem pro tzv. brakovou literaturu. Autorství tohoto cyklu je dodnes záhadou – za jednoho z možných původců je považován učitel Alfons Bohumil Šťastný (1866–1922), autor stovek titulů nejrůznějších žánrů populární četby. Před první světovou válkou vycházely „cliftonky“ u nakladatele R. Storcha pod názvem Detektivní novely dle zápisků amerického detektiva Leona Cliftona. Ve dvacátých až čtyřicátých letech pak vydával Paměti Leona Cliftona nakladatel V. Palán.
Několik nejlepších cliftonek natočil Český rozhlas. Mezi ně patří i případ Clevelandský „Smrtihlav“. Zde se právě dostáváme k motivu oné dokonalé vraždy.
Léon Clifton se ocitá v Chicagu, kde musí čelit neobyčejně vynalézavému a mstivému zločinci. Ve městě zločinu došlo k několika záhadným úmrtím, jež měla vést k vyplacení závratně vysokých životních pojistek – vždy ve výši jednoho milionu „dollarů“. Všichni zesnulí zemřeli údajně na mrtvici. Případu se ujal detektiv Léon Clifton, který je na něm hmotně zainteresován – podaří-li se mu dokázat, že byl spáchán zločin, dostane od pojišťovny „desátý díl milionu dollarů“, který by jinak pojišťovna musela vyplatit pozůstalým každého pojištěnce. V převleku za úředníka chicagské životní pojišťovny Toma Jonese objeví Clifton v úmrtním pokoji jedné oběti podivnou krabičku, kterou v den smrti pojištěnce doručila pošta, a na skříni pak najde další záhadný předmět, připomínající ohořelého motýla.
„Že byl ten motýl příčinou smrti Anerleyovy?“ zvolal detektiv prudce, načež začal přecházeti po pokoji. Rozuzlení případu záhadných úmrtí, jež byla způsobena otravným plynem a ve kterých sehrál klíčovou úlohu mechanický motýl, se blíží.
V režii Vlada Ruska novelu načetl herec Pavel Soukup. Jeho schopnosti neviditelného herce (rozuměj rozhlasového) jsou podle mého názoru mnohem výraznější než coby herce televizního a filmového. Snad je to výběrem rolí či tím, že v rozhlase se mu dostává většího prostoru.
Četba je prokládána stylovou hudbou evokující tajemnou atmosféru spletitých uliček Chicaga dvacátých let minulého století, které se staly inspirací pro stvoření literární postavy detektiva Léona Cliftona a jeho záhadných a napínavých příběhů.