Ty otevírá třetí Mission Impossible, jejíž filmový představitel Ethan Hunt aka Tom Cruise poskakuje na obálce tak, že by jej mohl přehlédnou jen člověk s velkou dávkou pod kůží. Ostatně v čísle se dozvíte o fenoménu IMF (hlavně o jeho kořenech) víc než čekáte. Ale ani další výstavní kousky na sebe nenechají dlouho čekat. Odpověď na otázku proč se českému distributorovi moc nepovedlo – v zahraničí dokonalé – vydání všech bondovék vám nepřineseme, ale povíme vám, proč je toto „české“ vydání mizerné. Nebojíme se ani říci, že Šifra mistra Leonarda je zašifrovaná nuda a sračka A krasojízda v níž se míhají listopadové trháky, pokračuje Poseidon plave vzhůru nohama, Kouzelná chůva má stupidní distribuční název, Horizont události vychází ve spešl edici – přestříhaného filmu se ale stejně nedočkáte a Rembrantův životopis je nuda.
Přílohy:
Lepší zítřek
No o této pecce byla řeč hned na začátku. Přesto přidáme popis z pera mistra hongkongských slov a vjemů Jirky Pavlovského:
Film, který změnil akční žánr.
Kdybyste se v roce 1986 zeptali v Hongkongu na Johna Woo, tak by se asi všichni rozpačitě drbali na žlutých hlavách a možná by z některých vypadlo – jo, to je ten režisér muzikálů a komedií. Ovšem to se mělo změnit. V roce 1986 totiž přišel film, kterým John Woo vykročil na cestu k režijní nesmrtelnosti… a, jen tak mimochodem, změnil akční filmový žánr. Natočil Lepší zítřky. Lepší zítřky je klasický wooovský film, čili nelítostné akční drama, ve kterém přátelé, rodiče a synové, bratři a další spřízněné duše najednou zjistí, že stojí na opačné straně zákona a dívají se na sebe skrz zaměřovače. V americkém filmu by to byla schématická nuda, v podání Johna Woo je to vždycky těžká volba. Nikdo netuší, jestli vyhraje rodina nebo povinnost – obojí je stejně důležité. V tomhle příběhu jsou to dva bratři. Jeden je skvělý padělatel a druhý úspěšný policista… alespoň do chvíle, než se zjistí, čím se živí jeho brácha. Do života zločince zasáhne zrada a následuje pád až na dno. Po tom už může přijít jen pokus získat svůj život zpátky. Jenže to není tak snadné, z některých míst se špatně utíká. I když Lepší zítřky ještě nedosahují akční nadupanosti Hard Boiled či Killera, tak už tady se projevuje Wooovo mistrovství v režírovaní akčních scén. Tady se zrodil žánr „krvavého baletu“ , dynamických přestřelek, které zcela změnily styl, jakým se do té doby natáčela akce. A co víc, v jedné z hlavních rolí se objevuje Chow Yun-Fat, který se stal Wooovým dvorním hercem a synonymem slova „cool“. A pozor – v příštím čísle můžete očekávat druhý díl!
Říše vlků
Masoví vrazi, nebezpeční policisté a halucinace – francouzský thriller jako vyšitý.
Když ztratíte paměť a máte děsivé sny, je nejlepší utopit mlhavé vzpomínky v alkoholu. Rozhodně se nedoporučuje vyhledávat pomoc psychiatra a snažit se vzpomenout si. Málokdy to stojí za to, spíš naopak, dost často se vám stane, že lidé, které považujete za přátele, vás najednou chtějí zabít. Už jen tohle by stačilo na celovečerák, ale do toho se ještě v turecké čtvrti Paříže začínají nacházet mrtvoly zohavených žen… a k pátrání musí ambiciózní mladý detektiv přibrat svého staršího kolegu s hodně, ale opravdu hodně špatnou pověstí. Ano, hádáte správně. Hraje ho Jean Reno.
Režisér kvalitního akčního snímku Polibek draka, Chris Nahon, sáhl po románu osvědčeného Jeana-Christophera Grangého (Purpurové řeky) a natočil Říši vlků. Styčných bodů mezi Purpurovými řekami a Říší vlků je víc než jen účast Jeana Rena – hustá atmosféra, makabrické vraždy, vyšetřovací duo, stopy, které vedou dál, než si detektivové dokázali představit… a i určité kašlání na logiku, díky kterému se vám vybaví spíš staré Wallaceovky než modernější thrillery. Ale Francouzi mají svého Grangého rádi, takže jim ani nevadí, že spojuje konspirace, teroristy, turecké menšiny, sadistické vraždy, halucinace, mystiku, ztrátu paměti, krádeže, drogy a zkorumpované policajty. Hlavně, když toho zkorumpovaného policistu hraje Jean Reno a je fakt tvrďácký. A navíc tu je ten Chris Nahon, který už Polibkem draka dokázal, že je ten talentovanější chlápek z Bessonovy stáje. Díky němu má tenhle snímek zajímavou vizuální podobu, dynamický střih a především atmosféru, která je u thrilleru poměrně důležitá. Takže račte vstoupit do Říše vlků.