Příznivci seriálu o majoru Zemanovi často argumentují tím, že je nezajímá propaganda, která je v něm obsažena, ale skutečnost, že se jedná o dobře natočené a profesionálně zahrané detektivky. Je to pravda, nebo jen mýtus?

Zkusme se zamyslet nad několika názory, několika rozdílnými pohledy. Ty představují několik různých kategorií diváků a oscilují od naprostého zavržení a odsouzení seriálu, přes kritické zhodnocení až po neskrývané sympatie. To dokazuje, že adjektivum „kontroverzní“, které je seriálu často přisuzováno, má svou platnost.

Je tedy seriál opravdu současně i dobrou detektivkou? Vedoucí redaktor časopisu Dějiny a současnost, Eduard Burget, má na to poněkud jiný názor. V recenzi na knihu Daniela Růžičky s názvem Major Zeman — propaganda nebo krimi? tento autor uvádí, že tato kniha potvrzuje mimo jiné toto: díky prvnímu odvysílání seriálu po roce 1989 na ČT1 v cyklu Třicet návratů se prý naprosto zhroutil mýtus o profesionálně natočených a skvěle zahraných detektivkách.

Eduard Burget na stránkách časopisu Dějiny a současnost píše: „Seriál jako celek totiž připomíná lacinou agitační brožuru z padesátých let a některé scény jako by přímo vypadly z plátna malíře socialistického realismu. Ideologie čouhá téměř z každé věty, rádoby komické scény působí tragicky a naopak. Dosud snad v dějinách české kinematografie nevzniklo "lepší dílo“, na kterém by se studenti filmové vědy mohli učit, jak se vytváří propaganda."

Z článku pana Burgeta uveďme ještě toto: „Jeho časté uvádění na televizní obrazovce po roce 1989 je doufejme u konce, stejně tak i diskuse o jeho "kvalitách dobré detektivky“. Po několika reprízách totiž seriál ztratil i to poslední, co mu ještě po roce 1989 zůstalo — charakter poněkud absurdní retrozábavy."

V rozporu s těmito tezemi jsou názory mnoha diváků, kteří je vyjadřují v komentářích na diskuzních fórech i zájem o vydání seriálu na DVD. Ti naopak říkají, že seriál je po stránce řemeslné vytvořen převážně velmi dobře. Jak vysvětlit tento rozpor? Nemají snad diváci a příznivci seriálu soudnost nebo je jejich hranice vkusu nulová?

Podívejme se, co v reakci na výše uvedené názory říká filmový teoretik pan Evžen Malý: "Seriál je zajímavý tím, že se v něm spojují prvky hned několika žánrů: válečného (část děje se odehrává těsně po válce), špionážního, detektivního, akčního a dobrodružného. To je v historii české detektivky dost ojedinělé. Není sporu o tom, že seriál byl podřízen ideologickým záměrům, ale taková byla v té době i práce státní bezpečnosti. Kdyby byl Zeman líčen jako neangažovaný ideově nespolehlivý a nebo dokonce s reakčními názory sympatizující člověk, asi by v té době dlouho u bezpečnosti nepracoval. Stěží by se mohl vypracovat do hodnosti majora. Takový seriál by jistě ani nemohl být vysílán. Zeman je vyobrazen jako přesvědčený komunista, možná až fanatický, a takoví lidé jistě u bezpečnosti pracovali, bohužel. V tomto bodě tedy seriál nelže.

Docela chápu ty, kteří v době nesvobody trpěli a nebo zažili určité události jinak, než jsou interpretovány v seriálu. Takoví lidé by jistě byli nejraději, kdyby byl filmový pás skartován nebo spálen. Zde je ovšem pocit osobní křivdy, snad oprávněný, ale logicky vylučuje jakoukoliv polemiku o seriálu a vůbec jeho právo na existenci. Na druhé straně ale zkusme pochopit i ty, kteří se snaží v díle vidět především kriminální příběhy a nesoustředit se tolik na tu ideologii. Zvláště lidé, kteří v době vzniku seriálu vyrůstali, si na všudypřítomnost ideologie jistě dobře pamatují. Byla všude, v tisku, v televizi, v rozhlase, ve škole, na pracovištích, na nástěnkách, ve výlohách obchodů. Byla to součást života, a hodně lidí se naučilo ji nevnímat a myslet si svoje. Pro tuto generaci, kterou pan Burget označuje jako generaci „Husákových dětí“, představuje znovuuvádění seriálu jistou vzpomínku a možnost konfrontace."

Po názorech publicistů a filmového teoretika nahlédněme na názor divačky Evy z Přelouče: "Sice jsem vyrůstala v období normalizace, ale rozhodně se nesnažím na seriál dívat jen jako na detektivku nebo jen jako na recesi či nějaké retro obsahující vtipné hlášky. Naopak, patřím k těm, kteří se snaží s odstupem odlišit skutečné události a jejich účelovou interpretaci. Každé slovo, pronesené z obrazovky konfrontuji se svými poznatky o dějinách té doby a snažím se oddělit, v kterém místě se příběh stáčí podle potřeb ideologů. Není to zas až těžké. Třeba když je někdo v seriálu označen za zrádce a nepřítele lidu, vždycky mi jakoby bleskne hlavou – no jistě, tak to bylo v duchu doby, kdo nejde s námi, jde proti nám. Ten člověk byl ve skutečnosti třeba velice hodnotný, ale z hlediska účelu seriálu musel být označen za negativní figuru, za špatného. Jeho představy o svobodě se neztotožňovaly s představami tehdejšího establishmentu a proto musel být označen za nepřítele. Například továrník, který po únoru emigroval za hranice: V pohledu těch co byli tenkrát u moci, byl prezentován jako darebák, zlý kapitalista, kterému jde jen o majetek, ale přitom to byl vlastně hrdina, který riskoval život aby mohl svobodně podnikat a zachránit část jeho poctivě nabytého majetku.

Současně ale považuji pana Sequence jako režiséra za výraznou osobnost české filmové tvorby a jeho režisérský rukopis za osobitý, a zvlášť ve spojení s jedinečnou hudbou Zdeňka Lišky a přesvědčivými výkony našich nejlepších herců. To, že je dobrým režisérem, dosvědčil i v jiných dílech. Možná, kdyby tvořil v době o třicet let později, vytvořil by výborné horrory nebo kriminální série bez nánosu ideologie."

Pan Oldřich z Rokytnice v Jizerských horách nám naproti tomu napsal: „Seriál si kupuji jen proto, abych se na vlastní oči přesvědčil, že je tak špatný, jak se všude píše. A musím říct, že opravdu je. Jedenkrát byl komunismus uznán zákonem jako nauka potlačující lidská práva a svobody a jeho propagace v jakékoliv formě je protizákonná. Jeho vydání je zločin a vydavatelé by měli jít za mříže, podobně jako jako byl odsouzen ten člověk, co vydával Mein Kampf, bez ohledu na to, jestli to dělají za účelem zisku nebo z jiných důvodů. Mimo to je to ztráta času i po profesionální stránce. Děj je zmatený, postavy nepřesvědčivé, od začátku je jasné, kdo je pachatelem. Glorifikují se zde estébáci kteří napáchali mnoho zla a ublížili mnoha lidem. Některé situace jsou až směšné. Charaktery postav jsou příliš černobílé, a je tam plno věcných chyb.“

A nakonec si ještě uveďmě názor čtenářky Vlasty z Prahy: "Chci moc moc poděkovat za vydání DVD 30 případů majora Zemana, ať si někteří říkají co chtějí ale mě se moc líbí, četla jsem plno negativ ale i pozitiv a s těmi já souhlasím. Zároveň bych měla prosbu, nevím zda to bude možné ale byla bych také moc ráda zda by nešlo vydat filmy Zrada, Osvobození Prahy, Zbraně pro Prahu, Sokolovo, atd. I v těchto filmech vnímám pouze to jak to měli za války naši lidé těžké, jak byli jednotní, jak to vypadalo v koncentrácích, a jiné. Moje dcera nemá o tomto ani ponětí, já jsem na těchto filmech byla ze školou povinně a neublížilo mě to. Dnešní mládeži by to také jen prospělo, možná by přestali Hitlera napodobovat.

Co k tomu dodat? Svůj vlastní názor si jistě vytvoří každý sám.

V článku byly použity citace z webu Dějiny a současnost a z redakční pošty

Příbuzné texty:

• Nedělní Aha! – Třicet případů majora Zemana DVD 3
• Vydávání Majora Zemana bude přerušeno
• Vadné DVD Majora Zemana
• Další spory kolem majora Zemana
• Nedělní Aha! – Třicet případů majora Zemana DVD 2
• Úterní Šíp s DVD – Rukojmí v Bella Vista
• Nedělní Aha! – Třicet případů majora Zemana DVD 1