Už delší dobu sledujeme vývoj ohledně vydávání seriálu Třicet případů majora Zemana na DVD a mediální rozruch, který byl vyvolán sérií trestních oznámení v souvislosti s prodejem licenčních práv. K doplnění mozaiky a objektivnějšímu pohledu na tuto záležitost jistě přispěje i tiskové prohlášení společnosti Český film Praha, které v úplné formě přetiskujeme v tomto článku. Některé skutečnosti v něm uvedené jsou velmi zajímavé.

Dobré jméno společnosti Český film Praha s.r.o. je vážně poškozováno medializováním a dalšími spekulacemi ohledně prodeje autorských práv seriálu ČT Třicet případů majora Zemana. Z tohoto důvodu bylo tento týden podáno Městskému státní zastupitelství v Praze „Oznámení pro podezření z trestného činu křivého obvinění“ a Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 4 „Trestní oznámení pro podezření z trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku, případně zneužívání informací v obchodním styku.“ Bohužel je to jediný způsob jak se bránit proti křivým nařčením a polopravdách, které jsou neustále zveřejňovány.

Poškozování dobrého jména?
„Oznámení pro podezření z trestného činu křivého obvinění“ se týká jednání členů rady České televize Petra Uhla a Dobromila Dvořáka. Dne 5.12.2007 bylo Petrem Uhlem, podáno oznámení o podezření ze spáchání trestného činu podle ustanovení § 158 odst.2 trestního řádu městskému státnímu zástupci v Praze.
Toto oznámení, které se v podstatě dovolává sdělení, která měla poskytnout bývalá zaměstnankyně České televize Vlasta Štrbíková, bez jakýchkoliv ověření, naznačuje uzavření nevýhodných smluv pro Českou televizi i to, že uzavření smlouvy mezi ČT a společností Český film Praha nebylo uskutečněno průhledným způsobem.

Dále se v trestním oznámení uvádí, že mohl být spáchán trestný čin porušování povinností při správě cizího majetku, nebo jiný trestný čin proti hospodářské kázni. Ve svém oznámení Petr Uhl výslovně uvádí právní kvalifikace trestných činů, kterých měl jednatel společnosti Hynek Čech, a patrně generální ředitel ČT, který smlouvu za ČT dle podpisového řádu podepisoval, dopustit.
V podání se dále praví, že uzavření smlouvy bylo v rozporu s vnitřními předpisy ČT, že smlouva je pro ČT nevýhodná a způsobila jí značnou škodu. Protože oznamovatel, aniž informace bývalé zaměstnankyně ověřoval, podal shora uvedené oznámení, byl jednatel společnosti Český film Praha Hynek Čech nucen bránit se naprosto stejným způsobem, neboť trestní oznámení Petra Uhla jako osoby známé, a dokonce člena Rady České televize, bylo medializováno (deník Právo, ČT, internet), a tímto způsobem byla zásadním způsobem poškozena čest i dobrá pověst obchodní společnosti Český film Praha s.r.o.. Jedná se o lživé tvrzení když opak je pravdou, což bylo mj. prokázáno vnitřním auditem ČT ohledně výsledků smluv o spolupráci při užití audiovizuálních děl ČT při jejich distribuci na nosičích DVD. Tento audit Rada ČT, a tedy i Petr Uhl, měl k dispozici.
Navíc Dozorčí komise informovala Radu České televize o prověření smluv, které v minulosti veřejnoprávní televize uzavřela na prodej práv k dílům distribuovaným na DVD. Po prověření všech kontraktů dospěla k závěru, že změny provedené vedením televize ve znění smluv v případě posledních prodejů, např. seriálu 30 případů majora Zemana, přinášejí pro televizi veřejné služby výhodnější podmínky, než tomu bylo v minulosti. I tyto skutečnosti měl Petr Uhl před svým podáním k dispozici. Další členové Rady ČT, kromě radního Dobromila Dvořáka, se k jeho podání nepřipojili. A to nejspíš i proto, že jim byla známa informace ředitele ČT Jiřího Janečka, který sám inicioval policejní vyšetřování v celé kauze.
Není tedy zřejmé, jakými pohnutkami byl Petr Uhl veden.

Nerovná obchodní soutěž?
Druhé podání se týká způsobu jakým nakládalo obchodní oddělení ČT s nabídkami na odkoupení licenčních práv.
Vše bylo způsobeno tím, že vedoucí obchodního útvaru ČT, jednala tak, jako by měla jediný zájem, aby příslušná licenční práva nezískali společnost Český film Praha, ale někdo z jejích favoritů, a to např. společnosti DiViDi s.r.o. a BONTONFILM a.s.. Těm totiž byly prokazatelně odprodávány seriálové produkty za nesrovnatelně horších podmínek pro ČT, než nabídla společnost ČF Praha. Společnost ČF Praha od počátku jakýchkoli jednání vedených s ČT nabízela vždy nevratné zálohy v milionových částkách, zatímco jmenované společnosti nabízely pouze nejistý podíl na zisku z prodeje DVD nosičů, který nepředstavoval ani zlomek hodnoty nevratné zálohy. Např. výnosy z prodeje práv seriálu Sanitka činily za uplynulé období toliko 63.000,– Kč, zatímco hodnota nevratné zálohy od ČF Praha u obdobně úspěšného seriálu činila 3,570.000,– Kč. Šlo toliko o nevratnou zálohu, takže příjem ČT by byl výrazně vyšší. Pro informaci je nutné uvést, že maximální výnos ČT z nejlépe prodávaného titulu Arabela (šířilo DiViDi s.r.o.) za období deseti měsíců od 1.12.2006 do podzimu t.r. byl cca 1,200.000,– Kč, zatímco za seriál „Třicet případů majora Zemana“ ČT obdržela předem nevratnou zálohu 3,000.000,– Kč + DPH. Jen za prvé tři týdny prodejů „Zemana“ výnosy ČT činily 517.000,– Kč. Jen prostým srovnáním těchto čísel je patrné, jak nevýhodně ke škodě ČT hospodařili zaměstnanci obchodního úseku ČT s majetkem, který mohl vynést mnohonásobně více v řádu milionů.
Podobné peníze mohla ČT obdržet i za další seriál. Začátkem srpna 2007 Hynek Čech nabídl za licenci k seriálu „Nemocnice na kraji města“ nevratnou částku 2mil. Kč, plus výnosy z prodeje. Bylo mu však sděleno, že smlouva byla již podepsána, dle dostupných informací však byla smlouva podepsána teprve týden po tomto jednání a navíc za pro ČT mnohem nevýhodnějších podmínek, než nabízel Hynek Čech. Proti tomuto postupu protestovala jako dědička autorských práv paní Magdalena Dietlová prostřednictvím svého právního zástupce, neboť nabídku Hynka Čecha jednoznačně považovala za mnohem výhodnější. Malé výnosy ČT a z toho vyplývající zanedbatelné odměny pro autory konstatovala a protestovala proti nim i ochranná autorská organizace DILIA, ovšem opět marně.

Vzhledem k tomu, že Hynek Čech přišel s dlouhodobým návrhem spolupráce a u seriálu „Nemocnice“ neuspěl, požádal o licenci na seriál „Třicet případů majora Zemana.“ I zde docházelo k různým průtahům, nakonec byl Hynek Čech informován o tom, že smlouva je připravena, že se očekává pouhý dodatek na přání právníků ČT. Toto tvrzení je však zcela nepravdivé. Náhle však bylo vedoucí obchodního oddělení ČT vypsáno výběrové řízení, ačkoli na žádný jiný seriál předtím nebo potom takovéto řízení vypsáno nebylo a jeho vypsání ani vedoucí obchodního oddělení ČT nepříslušelo, neboť její obchodní aktivity byly podle podpisového řádu ČT omezeny jednoznačně částkou 50.000,– Kč, přičemž ve všech případech se jednalo o objem obchodů výrazně vyšších.
Údajně nejvýhodnější nabídku ve výběrové řízení nabídla firma NORTH VIDEO, a to až 19mil. Kč, jak informoval deník MF Dnes. Tato firma je v současné době žalována několika subjekty pro porušování autorských práv a již z tohoto pohledu lze tedy pochybovat o její serióznosti. Zejména však vyrábí DVD nosiče pro BONTONFILM a DiViDi bez kódu IFPI, ze kterého jedině lze poznat čas a místo, kde nosič byl vyroben, a tedy i zjistit skutečný počet vyrobených nosičů. Výroba nosičů bez tohoto kódu umožňuje vyrobit nekontrolovatelné množství nosičů a jejich prodej, a tedy i nekontrolovatelný zisk.
Může se zdát, že tato aktivita mohla mít jediný cíl, a to nepřipustit Český film Praha na trh se seriály na DVD nosičích a zachovat stávající monopol ostatních „v obchodech s ČT, „zaběhlých“ partnerů. Za období 2 let ČT získala za autorská práva k 74 titulů pouhých 8mil. Kč, což potvrzuje vnitřní audit ČT.

Závěrem je nutné podotknout, že pracovníci obchodního oddělení ČT stejně nevýhodně jako „Nemocnici“ prodali práva na šíření seriálů „F.L.Věk“, „Létající Čestmír“, „My všichni školou povinní“, a řadu dalších, bez jakéhokoli výběrového řízení, bez nevratných záloh, jaké nabízela společnost Český film Praha, u každého projektu a stalo se tak evidentně ke škodám ČT v řádech milionů.

Příbuzné texty:
• Major Zeman – vydavatel vrací úder