Také Česká televize přináší svým koncesionářům „milý dárek“ k novému roku. Je jím zdražení poplatků na 135 Kč měsíčně, a to s platností od 1. ledna 2008.

ČT je vnímána jako česká, důvěryhodná, informativní, pro děti, inteligentní, rodinná a zajímavá. Vyplývá to údajně z výzkumu společnosti SC&C spol. s.r.o. uskutečněného během letošního podzimu, kterého se zúčastnilo 1250 respondentů a který navazuje na pravidelná šetření, probíhající kontinuálně od roku 2001.

Za takovou televizi je jistě radost si připlatit. V souladu se zákonem č. 348/2005 Sb. se od 1. ledna 2008 navyšuje televizní poplatek ze současných 120 na 135 Kč měsíčně. Jak je již v našich krajích zvykem, v tiskové zprávě se nepoužívá slovo zdražení, ale mediálně lépe znějící výraz změna poplatku.

Současně s úpravou výše televizního poplatku dochází v ČT ke zrušení reklamního vysílání, s výjimkou období přechodu z analogového na digitální vysílání, kdy podle zákona č. 304/2007 Sb. (tzv. diginovela) budou výnosy z reklam použity účelově pouze pro rozvoj zemského digitálního televizního vysílání, pro digitalizaci archivu ČT a pro podporu a rozvoj české kinematografie.

Platbu televizního poplatku zákon ukládá fyzickým osobám a právnickým osobám vlastnícím televizní přijímač, a dále fyzickým a právnickým osobám, které televizní přijímač drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívají. Každá domácnost platí dle zákona č. 348/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů jeden televizní poplatek paušálně za libovolný počet televizních přijímačů, fyzické osoby podnikající (živnostníci) a právnické osoby pak za každé jednotlivé zařízení technicky způsobilé k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání. Poplatník, jenž v rámci podnikání vyrábí, opravuje nebo prodává televizní přijímače, hradí poplatek pouze z takového počtu přijímačů, kolik má provozoven. Splatnost televizních poplatků je stanovena na 15. den období, za které jsou hrazeny.

Za televizní přijímač se považuje jakékoliv zařízení technicky způsobilé k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu, a to i v případě, kdy si jej držitel upraví k jinému účelu. Televizním přijímačem je například i TV karta instalovaná v počítači.

Výše zmíněný zákon ukládá poplatníkovi také povinnost oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů od dne, kdy se jím stal. Tento den je poplatník povinen uvést v oznámení.