Americký historický velkofilm 300: Bitva u Thermopyl láme divácké rekordy v návštěvnosti, ale současně pobouřil íránské politiky i média. Podle nich totiž znázornění slavné starověké bitvy tří set řeckých Sparťanů a desítek tisíc Peršanů podle nich sice vypadá úchvatně, ale v důsledku uráží íránskou kulturu. Peršané jsou totiž přímí předci dnešních Íránců.

Doslova jde podle něj ve filmu o „psychologický boj“ proti Íránu a jeho lidu. „Íránská kultura je ale dostatečně silná na to, aby tento útok ustála,“ tvrdí Šamakdaríh.

„Američtí kulturní činitelé si mysleli, že pustošení historické minulosti Íránu a urážení jeho civilizace jim přinese duševní uspokojení,“ myslí si poradce kontroverzního prezidenta.

Dokonce tvrdí, že po islámské revoluci v roce 1979 byl kulturními autoritami v USA a zejména v Hollywoodu iniciován výzkum, jak napadnout íránskou kulturu. Film 300: Bitva u Thermopyl je toho prý výsledkem.

Za tento názor se postavil i íránský deník Ájandeno. Kritiku filmu uvedl titulkem „Hollywood vyhlašuje válku Íráncům,“ ve kterém se uvádí, že se snaží říci lidem že „Írán, který je nyní v Ose zla, byl již dlouho zdrojem zla a předkové moderních Íránců jsou zlí, vražední a zabednění divoši, které vidíte v 300“.

Písemný protest proti promítání netrpělivě očekávané adaptace slavného komiksu Franka Millera podali také tři íránští poslanci. Nevolí íránských činitelů se tak opakuje situace, která vznikla v roce 2004 po premiéře velkofilmu Alexander Veliký. V něm makedonský král velmi snadno dobývá starobylou Perskou říši.
Film 300: Bitva u Thermopyl, o kterém kritiky i diváci mluví víceméně jen v superlativech, vydělal během prvního víkendu promítání 71 milionů dolarů. Tím pádem se dostal na špičku mezi filmy uvedenými v březnu v Severní Americe.

V českých kinech bude mít film, který se v režii Zacka Snydera natáčel celý před modrým klíčovacím plátnem, premiéru 22. března.

Připomeňme si, že toto není jediný případ, kdy historický film svojí interpretací dějin pobouřil určitou část lidí. Uveďme například film Mela Gibsona Apocalypto, v němž se rozhodl převést na plátno období rozpadu mayské kultury ve Střední Americe krátce před příchodem Španělů na začátku 16. století. Výtky k filmu Apocalypto se týkají zejména Gibsonova svévolného přehlížení vědeckých poznatků ke skutečnému charakteru předkolumbovských kultur, při jejichž líčení přebral stereotypy španělských dobyvatelů, líčící domorodce jenom jako krvelačné barbary. Právě černobílé vidění vývoje na americkém kontinentu před příchodem Evropanů se stalo předmětem kritického hodnocení filmu ze strany mnoha odborníků zabývajících se touto epochou.

Podobná situace nastatala u filmu Anna a král, který nedávno běžel na jedné z našich televizí. Thajská vláda uvalila na tento film embargo a postavila jej na index zakázaných filmů. Podle thajských historiků totiž film neodpovídá historické skutečnosti a neuctivým způsobem deformuje hodnoty země, mezi které patří uznávaná monarchie krále Mongkuta a jeho osobnost.

Jako třetí příklad kontroverzního filmu uveďme film „Království nebeské“. Ten se stal předmětem kritiky několika odborníků. O filmu Ridleyho Scotta „Království nebeské“ napsal ve svém pravidelném sloupku denverský arcibiskup Charles Chaput, že je dokladem „ztráty křesťanské identity a historického povědomí v euroatlantické kultuře“. Také profesor Jonathan Riley Smith, autor „Krátké historie křížových válek“, uvedl v tisku, že film je historicky nepřesný. Líčí muslimy jako sofistikované a civilizované, kdežto křižáky jako brutální barbary. „Nic není vzdálenější pravdě,“ říká Riley-Smith. Robert Spencer napsal v New York Times, že podle filmu mohamedáni mírově koexistovali až do chvíle, kdy křesťanští extrémisté všechno zničili. Podobně je podle něho sporné, že by křesťané i Židé žili pod muslimským režimem jako rovnoprávní občané. Také profesor Jonathan Philips, autor knihy „Čtvrtá křížová výprava a pád Konstantinopole“, kritizuje líčení templářů jako „padouchů“. Podle Philipse je to „pohled z islámské perspektivy: templáři přísahali, že budou chránit Svatou zem a proto byli mnozí zavražděni“.

Podobných příkladů bychom samozřejmě mohli uvést mnohem víc. Ať už je to například historicky zcela pochybený film „Šifra mistra Leonarda“, která překrucuje základní dějinná fakta, či film „Alexandr Veliký“, který zase líčí velkého vojevůdce jako slabocha. Podobně na tom bude asi chystaný film s názvem The Lost Tomb of Jesus, který už dnes vzbuzuje údiv odborníků.

Tyto filmové trapasy nevznikají ani tak z fatální neznalosti dějin. Cílem současné především hollywoodské kinematografie je totiž záměrně kontroverzní filmy natáčet. Jde totiž o jediné – o peníze. Film, který má nálepku kontroverzní, nebo dokonce skandální, má totiž záruku, že se o něm bude mluvit, a že bude plnit kina. Co na tom, že dějiny určitého národa pro něj znamenají jeho největší pýchu a zdroj národní hrdosti? Co na tom, že je vytvářena falešná představa dějin? Myslím že není čas od času marné o tom zapřemýšlet. Líbilo by se nám, kdyby například někdo natočil film, kde by byl otec vlasti Karel IV. vylíčen jako nějaký alkoholik nebo sexuální deviant?

Plaktát k filmu 300 si můžete stáhnout v sekci Ke stažení – Plakáty