Český psychologický film se odehrává v roce 1960 na infekčním oddělení jedné nemocnice, kde je jako bacilonosič břišního tyfu izolován starý Prepsl (Rudolf Hrušínský), tulák bez rodiny, světoběžník s osobitou etikou a pojetím svobody. Právě on je středem veškerého dění, dominantní postavou příběhu. Zpočátku odmítá přizpůsobit se situaci a žít v izolaci od světa za nemocniční zdí, několikrát se pokusí o útěk, ale časem začne navazovat přátelské vztahy nejen s personálem nemocnice, zejména dezinfektorem Kafkou a uklízečkou Katkou, ale také se stejně postiženými pacienty, svým spolubydlícím dědou Bartůňkem (Ľudovít Greššo) a mladičkou Mankou (Veronika Jeníková), vychovanou v dětském domově. Začíná se smiřovat s osudem a nalézá nový smysl života.

Adolf Branald se narodil v herecké kočovné rodině. Často se o něm tvrdí, že byl první dětská filmová hvězda v Čechách. Roku 1929 maturoval na obchodní akademii, poté vystřídal velké množství zaměstnání: úředník, redaktor, obchodní zástupce olejářských firem, pianista, knihkupec, výpravčí, tiskový mluvčí prezidenta drah, atd. Od roku 1962 byl spisovatelem na volné noze, za normalizace nemohl publikovat. Roku 1948 vstoupil do KSČ, v r. 1969 vystoupil což bylo spojeno se zákazem publikovat. Roku 1965 získal titul Zasloužilý umělec, v r. 1996 mu byla udělena Cena PEN klubu za celoživotní dílo.