V současné době se začíná hodně hovořit a psát o filmu Katyň žijící legendy polského filmu Andrzeje Wajdy. Tento 82letý režisér svým aktuálním filmem připomíná nelehké období polské historie a jak je jeho zvykem, vypořádal se s velice náročnou látkou výborně. Kdo má zájem se seznámit i s jeho dřívější tvorbou, má aktuálně jedinečnou příležitost – v prodejnách Levných knih je v prodeji jeho film Člověk z mramoru, film je prodáván v papírové pošetce za 49 Kč.

Film byl oceněn cenou FIPRESCI na MFF v Cannes roku 1978. A že toto ocenění má své oprávnění, hodnocení na českých filmových serverech se pohybuje lehce pod 90 %.

Člověk z mramoru
Originální název: Czlowiek z marmuru

Žánr: drama
Země původu: Polsko
Rok vzniku: 1976
Délka: 155 min.
Jazyk: polština
Titulky: české

Scénář: Aleksander Scibor-Rylski
Kamera: Edward Klosinski
Hudba: Andrzej Korzynski
Režie: Andrzej Wajda
Hrají: Jerzy Radziwilowicz, Krystyna Janda, Tadeusz Lomnicki, Andrzej Seweryn, Michal Tarkowski, Piotr Cieslak, Wieclaw Wójcik, Krystyna Zachwatowicz, Magda Teresa Wójcik, Boguslav Sobczuk, Leonard Zajaczkowski, Jacek Domanski, Irena Laskowska, Zdzislaw Kozien, Wieslaw Drzewicz

Legendární film (myšlenkově souznějící s generací "filmu morálního neklidu") nemohl být u nás dlouho uvedený pro svůj "protisocialistický" charakter: k deformacím 50. let hledá paralelu v 70. letech. Aktuální byl tedy právě v době svého vzniku. Studentka filmové školy se při sběru materiálu k diplomce – dokumentu o úderníkovi 50. let – seznamuje s jeho pohnutým osudem, zrcadlícím šílenství doby. Zpočátku se jí jeví jako mramorová socha, pro kterou stál v době své slávy jako model. Postupně se z kamene vymaňuje skutečný člověk: usilovnost a nadšení doby vynesli pologramotného zedníka do funkce, přičemž neztratil vědomí přirozené morálky a spravedlnosti, které ho v souvislosti s vykonstruovaným procesem přivede do vězení; po pozdější rehabilitaci zapomenutý předčasně umírá. Snaha energické a nekompromisní Anežky o zveřejnění pravdy o minulosti je stejně marná jako někdejší Birkutovo úsilí. Závěr připomíná  záběrem gdaňské loděnice smrt tří dělníků v r. 1970 a téměř prorocky otevřel cestu pokračovaní filmu, Člověk ze železa (1981), dokumentujícímu události z července 1980.