Nedá se nic dělat, Vánoce se blíží mílovými kroky a hustota pohádkových DVD na centimetry pultů v trafikách bude prudce stoupat. Šíp do nabídky v pátek 5. prosince 2008 spěchá se svým polínkem v podobě titulu Za humny je drak za 49,- Kč. Česká filmová pohádka o tom, že i to nejmenší království musí mít svého draka, ale ne každý král se přitom musí bát o svou dceru.
V jednom království v lese, kde žije a pracuje uhlíř Patočka, se usadí dobrácký drak Mrak. Královi lokajové na něho narazí při lovu a celí vyděšení jdou zprávu předat králi. Ten právě pořádá oslavu narozenin své dcery Violy. Vrchní lovčí vylíčí draka v hrůzných barvách a král usoudí, že drak bude podle tradice chtít královskou dceru. Vyhlásí tedy odměnu za zabití draka, nikomu se však do boje s ním nechce. Jediný, kdo se přihlásí, je princeznin milý, loutnista Marian, kterého však král nemá rád, a tak ho vyhodí.
Princeznu chce tedy zachránit její bratr Jan, tomu to zase král nechce dovolit. Mezitím se s drakem v lese potká Patočkova dcera Lidka a brzy zjistí, že Mrak je neškodný dobrák od kosti. Spřátelí se spolu a když se Lidka dozví, že král chce nechat Mraka zabít, pošle ho do zámku, aby krále přesvědčil o své neškodnosti. Tam se ho však všichni bojí a hrozí, že se bude muset utkat s přitroublým rytířem Černovousem. Král pak dostane nápad: místo Violy by se mohla stát drakovou nevěstou Lidka…
I takovým žánrům se věnoval časopis Kino. Tentokrát zalistuji číslem 21 ročníku XXXVII. ze dne 19. října 1982. Strany 6 a 7 přinesly rozmluvu z pera Ilony Steinerové pod názvem Dračí pohádka na filmovém plátně.
Na paseku za sedmero horami a sedmero řekami přiletěla jednoho dne sedmihlavá dračice. Zavrtěla se, snesla vejce a vyseděla dráče – jednohlavé, hlava se mu klinkala na hubeném krčku, z hubičky mu ucházel tenký proužek dýmu a na svět se dívala velká očička, tak hodná a naivní, že by se jich nelekla ani to nejustrašenější princezna. Dračice ho obhlédla sedmi hlavami a řekla si, že pro ostudu se s ním dračím světem vláčet nebude. Ale i dračice, když vysedí dráče, má v těle kousek srdce.
Aby dráček neživořil a nepošel, udělala mu dračice milíř na dřevěné uhlí. Tím se draci živí, když už vážně nemají, do čeho by kousli. Pěkně po něm kouří a voní. Dračice milíř rozdmýchala, připostrčila dráčeti nos, aby si čichlo a vědělo, co s tím. Naposledy se po mrněti koukla, zakroužila nad pasekou a zmizela. Dráček se po ní žalostně zadíval, ale už strkal čumáček k milíři. Dřevěné uhlí bylo hotové a tolik vonělo. Dráček ho ochutnal, s chutí se do něho pustil a hned začal růst jako z vody. Jenomže drak, co roste jenom na dřevěném uhlí, už nikdy není jaksepatří – je hodný a dobrák. A právě o takovém draku, který se jmenuje Mrak, je nová celovečerní hraná pohádka, nazvaná ZA HUMNY JE DRAK, kterou natočil ve Filmovém studiu v Gottwaldově režisér Radim Cvrček. Předlohou pohádkové komedie je populární dětská knížka Drak Mrak Markéty Zinnerové, která je současně autorkou literárního scénáře.
Spolupráce této autorky s gottwaldovským studiem trvá jíž delší dobu, je rovněž autorkou scénáře úspěšného filmu Indiáni z Větrova režiséra Júlia Matuly Zeptala jsem se proto Markéty Zinnerové na její dosavadní zkušenosti při spolupráci s Filmovým studiem Gottwaldov.
„Určitě mohu mluvit o spolupráci tvůrčí, zajímavé a nemusím přitom vzdychat, že se cítím ublížena, že výsledek se rozchází s mým záměrem a podobně. Naopak snad právě proto, že gottwaldovské studio netočí zrovna přehršle celovečerních filmů, necítí se autor součástí mašinérie, která na jedné straně pohltí jeho scénář a na druhé po čase „vyplivne" film, který se pak během výrobního a tvůrčího procesu ztrácí jaksi z dohledu. Možná právě regionalita Gottwaldova a menši výrobní kapacita umožňuje něco jako rukodělnou práci a taky spontaneitu. Ale když jsem gottwaldovské studio poznala blíže, řekla bych, že je to především v lidech. Určitě totiž není ani náhodou, že gottwaldovské festivaly filmů pro děti mají tak mimořádně vysokou úroveň."
Ale vraťme se k pohádce Za humny je drak, která se liší od klasických pohádek výrazně komediálním pojetím. Co vás vedlo právě k tomuto pojetí pohádkového příběhu? Je známé, že děti, ale i dospělí, mají nejraději pohádku klasickou…?
„Ano, půdorys pohádky je klasický, dá se říci klasicky český i ve způsobu humoru. Tuhle kombinaci neobyčejně šťastně rozvedl Jan Drda, mně jsou třeba jeho Dalskabáty, hříšná ves velmi blízké. Mám samozřejmě svou variantu klasického pohádkového příběhu, ve kterém se kombinuje humor s poetikou, někdy romantickou nadsázkou, a v němž je prostor pro herecké klaunství. Podstatné ovšem je, aby v podtextu promlouval k lidem naší doby a aby se zachovala pohádková spravedlnost; hloupost aby byla směsná, intrika se obrátila proti intrikánovi, statečnost aby si zasloužila obdiv a láska dobrý konec. – Je to přece jen pohádka, víte. Ale je tu i významné protiválečné memento; mír je totiž jako košatý strom s ohroženými kořeny, na které pořád musíme přihrnovat hlínu. To je jeden z důvodů, proč jsem psala tenhle scénář, ale už i knížku Drak Mrak, na jejíž motivy scénář vznikl.
Dalším důvodem je, že jsem už dávno chtěla psát filmovou pohádku tak trošku klaunskou. Naprosto vzácně jsme se sešli s režisérem Radimem Cvrčkem, který se jako klaun živil dokonce profesionálně v cirkuse! A teď si představte, že roli krále, poděsa a intrikána režisér Cvrček obsadil Jiřím Císlerem, což je klaun velkého formátu, kterému se zatím na filmovém plátně nedostalo tolik příležitostí, kolik jeho talent a dar obveselovat diváky zasluhuje. Víte, když píšete role, je to pořád ještě v dimenzi jen vašich představ, co z toho může být. Ale když pak vidíte, že s režisérem a herci je to společná „trefa", uspokojení z ní vás odškodní i za těžkosti, které s sebou scenáristická profese nese. Strašně důležité je třeba vyladit vjem všech spolutvůrců na stejnou tóninu. S Radimem Cvrčkem jsme pilně bojovali o stejné pojetí každé postavy a obrazu. Občas to nebyl boj snadný, ale určitě užitečný; šavlovali jsme statečně, někdy se vztekal on, někdy málem brečela já, každý v něčem cuknul, každý v něčem přidal, až jsme konečně složili zbraně a zvedli číš na znamení vzájemného souznění.
Nesmím ovšem zapomenout dalšího „rodiče" pohádkového draka – Zdeňka Rozkopalo. Taky si říkáme taťko, mamko, co dělá naše dítě? Zdeněk dal figuře výtvarnou podobu, oživil ji, náš drak mele hubou jako živý, koulí očima a hýbe i drápy, pro určité záběry je velký jako King Kong, pro jiné je to spíš maňásek, prostě světoznámá zemanovská triková škola v osobě Zdeňka Rozkopala vydává další ze svých vzácných hřiven."
Počítáte s autorskou spoluprací s gottwaldovským studiem i do budoucna?
„V současné době národní umělec Karel Zeman připravuje koncepci prvních dvou dílů série animovaných filmů Kočka Linda, k nimž podle mé literární předlohy píšeme společně scénář. V příštím roce chci napsat celovečerní hraný film Princezna Rozmarýnka, která by měla být tak trochu sestrou filmu Za humny je drak, i když poněkud z jiného těsta. Zase klasický výchozí souboj dobra a zla, rozehraný však v docela odlišném příběhu a se zrcadlem více nastaveným dnešním lidem. Ale humor a klauniáda by tu měly být také – a stejně tak poetika, která je lahodným kořením našeho života."
Na závěr ještě dodejme, že vedle již vzpomínaného Jiřího Císlera ve filmu uvidíme Štefana Kvietika, Ivanu Andrlovou, Josefa Kemra, Janu Beránkovou, Lubomíra Kostelku a celou řadu dalších oblíbených herců.
Žánr: Pohádka
Země původu: Československo
Rok vzniku: 1982
Délka: 88 minut
Premiéra v kinech ČR: 1. října 1983
Režie: Radim Cvrček
Scénář: Markéta Zinnerová
Produkce: Zdeněk Stibor, Věra Kopecká, Jiří Zemanec
Hudba: Harry Macourek
Text písně: Ivo Havlů
Zpěv: Dalibor Mašek
Kamera: Karel Kopecký
Společnost: Filmové studio Gottwaldov
Hrají: Jiří Císler (král), Štefan Kvietik (uhlíř), Josef Kemr (děda), Lubomír Kostelka (Hugo), Ivana Andrlová (Lidka), Jan Šťastný (Jan), Jana Beránková (Viola), Maroš Kramár (Marian), Drahomíra Hofmanová (uhlířka), Peter Debnár (Černovous) – dabing Jiří Bruder, Antonín Jedlička (jasnovidec), Jan Skopeček (hvězdopravec), Jozef Jakubec (Vincek), Martin Mráz (Matěj), Miroslav Krejčiřík (Jožánek), Oldřich Vykypěl, Miroslav Středa, Karel Semerád, Oldřich Velen, Mojmír Maděrič, Jaromír Roštínský, Pavel Leicman, František Houdek, Zdeněk Dvořák, Stanislav Tříska, Maxmilián Hornyš, Karol Čálik
Údaje o DVD:
Zvuk: Dolby Digital 2.0 česky
Titulky: česky
Obraz: barevný PAL DVD5 4:3
Bonus: žádný