V edici Zlatý fond se opět dostal ke slovu žánr sci-fi. A jedná se dokonce snad o první český science fiction film vůbec. Pamětníci a fandové starších českých filmů již asi ví, o čem je řeč: film se jmenuje Muž z prvního století.
První československá kosmická raketa se jmenovala BX 7 a byla postavena v roce 1961 v barrandovském trikovém oddělení pro film Zavinil to Einstein, což byl pracovní název filmu Muž z prvního století. Bylo třeba velkého úsilí početného štábu tvůrců, herců a odborných pracovníků, než vzlétla na svou vesmírnou pouť, dokonce v předstihu před Jurijem Gagarinem!
Pro režiséra Oldřicha Lipského projektoval svět v daleké budoucnosti architekt Jan Zázvorka, jeho návrhy, včetně kosmické lodi, oživil trikový kameraman Vladimír Novotný. Natočit bylo třeba víc než dvě stovky trikových záběrů! Například Adamovo mizení a zjevování se vykouzlila soustava zrcadel.
První století neznamená první století po Kristu ale první století po Sputniku. Film vznikl rok poté, co prezident Antonín Zápotocký vyhlásil socialistickou republiku, a film měl tak trochu ukázat jak bude vypadat život ve vyspělé beztřídní společnosti.
Futuristické vize však nebyly prvotním cílem filmu. Je to komedie, která na bázi vědeckofantastického žánru pranýřuje soudobé nešvary a proto je spíše takovou jakousi komunální satirou.
Miloš Kopecký, tehdy člen divadla ABC, který ztvárnil hlavní postavu, se o film velice zajímal a dokonce spolupracoval na scénáři. Avšak jeho jméno není v titulcích vůbec uvedeno stejně jako jméno spoluautora Miloš Macourka.
Hrdinou tohoto utopického filmu je čalouník Josef (Miloš Kopecký). Setkáváme se s ním hned na začátku příběhu, kdy kontroluje čalounění rakety, připravené na let do vesmíru. Svou neopatrností uvede do chodu stroje rakety a neplánovaně vzlétne.
S Josefem se pak setkáváme až v roce pětsetosm „po Sputniku“. V doprovodu zástupce z planety „Modrá hvězda“, na které ve vesmíru přistál, se vrací zpět na zem.
Adam (Radovan Lukavský), jak nazval svého průvodce, se může pomocí zvláštního strojku nejen stát neviditelným, ale má i fantasticky vyvinutý technický mozek. Na Zemi se v Josefově nepřítomnosti hodně změnilo. Její obyvatelé se nejprve domnívají, že návštěvník z vesmíru je z jiné planety, protože se u něho projevují vlastnosti, které na Zemi už dávno neexistují.
Podle jeho chování a jednání však záhy pochopí, že se jedná o člověka z „1. století“, (tedy podle našeho počítání z 20. století, což ovšem byla v té době již dávná a překonaná minulost.
Film zábavnou formou vypráví dále o tom, do jakých konfliktů se Josef se svým okolím dostane, a jak. Přes všechnu snahu ostatních lidí, se mu nepodaří sžít se s novým prostředím a film líčí originální vyřešení celé zápletky.
Podle dobových názorů diváků film ukazuje na jedné straně špatné stránky lidské povahy v dnešní době, a na druhé straně krásnou budoucnost plnou štěstí, bez válek a utrpení. Film podle diváků poskytuje srovnání vyspělé komunistické společnosti s naší dobou.
Oficiální upoutávka:
Ve Strakonických raketárnách je vše připraveno ke startu. V raketě ještě na poslední chvíli opravuje svou lajdáckou práci čalouník Josef (Miloš Kopecký). Při jeho neopatrném pohybu stiskne startovací tlačítko … Doletí na Modrou hvězdu, kde je přivítán a ochotně doprovázen jedním z obyvatel planety, kterému říká Adam. Adam má úžasné technické schopnosti a dopraví raketu zpět na místo startu, ale časový posun způsobí, že se Josef ocitne i s Adamem na Zemi o pět set let později než odletěl. Na Zemi již neznají nenávist, peníze, chamtivost, války a závist. Josef však začne využívat Adama, který je neviditelný a s jeho pomocí se stává uznávaným odborníkem. Chamtivě shromažďuje předměty a pro udržení své pozice šíří pomluvy … Takový klasický, maloměstský… Čechomoravoslezan je ten náš Josef.
Námět a scénář: Miloš Fiala, Jan Fišer, Zděněk Bláha, Miloš Macourek, Oldřich Lipský
Režie: Oldřich Lipský
Kamera: Vladimír Novotný, nositel vyznamenání za Vynikající práci
Hudba: Ladislav Simon
Zvuk: Josef Vlček
Stavby: architekt Jan Zázvorka
Střih: Jan Kohout
Hrají: Miloš Kopecký – zasloužilý umělec, Otomar Krejča – laureát státní ceny, Radovan Lukavský, Anita Kajlichová, Vít Olmer, Lubomír Lipský, V. Hlavatý, J. Hlinomaz, D. Landsmannová a jiní
Exteriéry byly snímány především v Praze v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka, v Belvederu, na Barrandově a na ruzyňském letišti.
Bonusy: Slovo historika (Pavel Taussig), Fotografie, Biografie a filmografie, soudobá dokumentace na DVD-ROM, festivaly a ocenění, rozhovory (Jan Fischner, Odlřich Lipský, Vít Olmer, Ladislav Simon, Bohumil Švarc).
Německý název: Der Mann aud dem 1. Jahrhundert
Počtem rozhovorů a dalšími pěkně zpracovanými bonusy včetně soudobé dokumentace, se toto číslo Zlatého fondu řadí mezi nejlépe vybavené tituly na DVD a za cenu 199,– Kč se jistě stane nepostradatelnou součástí filmotéky všech příznivců žánrů fantastických filmů i starších českých komedií.