Vraťme se na chvíli z pekla vymyšleného zpátky do toho, které bylo bohužel skutečné. V katalogu společnosti Řitka video je od poloviny července titul Lékař od Stalingradu. Další z příběhů, vycházejících ze skutečných zážitků, tentokrát německý lékař v zajateckém táboře v SSSR.

Příběh bývalého táborového lékaře, jenž svým chováním v zajetí zachránil bezpočtu spoluvězňů život. Film vychází z populární knihy Heinze G. Konsalika, která zpracovává autobiografické vyprávění doktora Ottmara Kohlera. Ten byl úřadujícím šéflékařem nejprve v Kolíně nad Rýnem, později v Idar-Obersteinu. Po druhé světové válce byl vězněn v zajateckém táboře u Stalingradu, kde se mu podařilo „probudit" k životu nespočet vězňů, kteří už byli smířeni se smrtí ve vězení. Veškerá jeho odvaha a síla, kterou dokázal přenést na druhé, je vtisknuta do příběhu jako stěžejní okolnosti života v táboře.

 

Oficiální popis se týká zřejmě spíš literární předlohy, film má poněkud jiné vyznění.

 

V úvodu filmu přijíždí do města starý muž a jde se ubytovat do hotelu. Když vyplňuje nutný formulář, před očima se mu spustí sled vzpomínek.

 

 

Z amplionů burácí sebevědomý hlas Vůdce, že válka s Ruskem už je vlastně rozhodnuta, že za chvíli vojska Třetí říše obsadí města, která mají na dosah. Nadšeně naslouchají civilisté v týlu Německa, štábní vojáci i spousty zraněných a omrzlých přímo na frontě.

 

 

To vše jako kdyby se netýkalo lékaře, který v polních podmínkách ošetřuje zástupy raněných, přicházejících přímo z bojiště. Ani ho nevyděsí, když místo dalších německých zraněných až na operační sál vtrhne jednotka Rudé armády se svým raněným a poručí jeho přednostní ošetření. Asi to s tím vítězným postupem nebude tak žhavé…

 

 

Pak jen skáčou letopočty nad branou zajateckého tábora, kde dlouho po válce němečtí zajatci za krutých podmínek pomáhali obnovovat válkou zničený Sovětský svaz.

 

 

A opět se na scéně objevuje lékař, který se snaží udržet při životě spoluzajatce. Pomocníkem je mu vznětlivý mladý kolega a sanitář, společně ale těžko mohou zapůsobit proti sice krásné, ale tvrdé a nelítostné kapitánce, která práceschopnými uznává i pacienty, kteří se sotva drží na nohou.

 

 

Odmítnou se podřídit nesmyslným rozkazům, že němečtí lékaři nesmí provádět žádné velké zákroky. Když je jeden ze zajatců ohrožen na životě perforací apendixu, odoperují ho kapesním nožem a lžicí, rozžhaveným hřebíkem staví krev a zašijí ho hedvábím z ukradené šály. Skončí před vojenským soudem.

 

 

Tam se jich nakonec zastane okrskový lékař, který dobře ví, že jeho německý kolega je původem velmi zkušený neurochirurg. Jeho schopností by chtěl využít. Syn velitele tábora začíná mít problémy s koordinací pohybů, trpí závratěmi a občasnou ztrátou zraku.

 

 

Lékař odmítne, protože nechce vypadat jako zrádce. Pro vlastní nemá ani obvazy, ani základní léky a měl by se takto zaprodat? Jeho mladší kolega se zatím pokouší tragickou situaci vyřešit s dozorující kapitánkou.

 

 

Ta k jeho velkému údivu v některých otázkách ustoupí, jenže mu vzápětí vysvětlí, že to je jen proto, že přijede komise Červeného kříže, před kterou musí vše vypadat v pořádku.

 

 

A tak se osudy zaplétají stále víc, na jednom z baráků mezi sebou najdou práskače, se kterým se rychle a nevybíravě vypořádají. Ruský okrskový lékař využije situaci a výměnou za ututlání smrti požaduje po lékaři operaci mozku velitelova syna a kapitánka s mladým lékařem přejdou od hádek k jiným silným emocím, které mají tragické vyvrcholení…

 

 

A pár citátů z filmu:

 

Okrskový lékař vysvětluje svému zajatému kolegovi – Neznáte Rusko? Tady je Moskva, tam sklad, tady velitelství a tady lágr. Než něco dojde, vždycky někomu něco uvázne za nehty, je to tak už tisíc let. A my teď pracujeme na tom, aby to tak nebylo dalších tisíc let… A ten mu odpoví – Ale já jsem lékař a nemůžu čekat tak dlouho.

 

Když stojí vedle sebe na operačním sále, v chirurgických pláštích, umyté ruce zvednuté, ruský lékař prohlásí – Máme komické povolání – kdyby nás takhle někdo viděl, neuhádne, kdo z nás je vítěz.

 

Film sice nepůsobí tak depresivně, jako například Pohřben na Sibiři, ukazuje ale část historie, o které se nemluvilo a ani stále moc nemluví. Pro některé diváky může být komplikací, že rusky mluvené pasáže nemají překlad, ovšem předpokládal bych, že generace, která už rusky neumí, se na takový film kukat nebude. Ti ostatní neprohloupí, když si připomenou, jak vítězná mocnost vracela zajatým miliony padlých, vypálené vesnice a vybombardovaná města.

Žánr: Drama / Válečný

Země původu: Německo

Rok vzniku: 1958

Délka: 105 minut

Původní název: Der Arzt von Stalingrad

Světová premiéra: 20. února 1958 – Německo, Stuttgart

Režie: Géza von Radványi

Námět: Heinz G. Konsalik (stejnojmenný román)

Scénář: Werner P. Zibaso

Produkce: Ilse Kubaschewski, Walter Traut

Hudba: Siegfried Franz

Kamera: Georg Krause

Společnost: Divina-Film

Hrají: O. E. Hasse (Dr. Fritz Boehler, štábní lékař), Eva Bartok (kapitán Alexandra Kasalinskaja), Hannes Messemer (podplukovník Pjotr Markow), Mario Adorf (sanitář Pelz), Walter Reyer (Dr. Sellnow), Vera Tschechowa (Tamara), Paul Bösiger (Peter Schultheiß), Leonard Steckel (major Dr. Kresin, okrskový lékař), Valerij Inkižinov (podplukovník Vorošilov, velitel lágru), Michael Ande (Sergej, Vorošilův syn), Siegfried Lowitz (Grosse), Eddi Arent, Wilmut Borell (pastor), Til Kiwe (Sauerbrunn), Rolf von Nauckhoff (plukovník Eklund ze švédského Červeného kříže), Willy Auerswald, Galina Brusenzeff, Johannes Buzalski, Nils Claunitzer, Pino Demschivk, Erich Ebert, Franz Essel, Rene Farell, Curt Linda, Horst Loska, Willy Schultes, Hans von Morhart, a další

 

 

 

V českém znění: Jiří Hromada, Pavel Šrom, Barbora Munzarová, Igor Bareš, Luděk Čtvrtlík, Jaroslav Horák, Drahomíra Kočová, Ludvík Král, Michal Michálek, Jitka Moučková, Petr Oliva, Jan Pohan, Jan Rimbala, Zuzana Šulcová, Libor Terš, Bohdan Tůma,

 

 

 

Údaje o DVD:

 

Zvuk: Dolby Digital 2.0 německy, česky

Titulky: česky s německým zvukem

Obraz: černobílý PAL 4:3 (1,33:1)

Bonus: další DVD (trailery na další tituly z katalogu společnosti)