20. července 1944 byl spáchán atentát na Hitlera. Poprvé se tak otřásla půda pod nohama všemocného „Vůdce“ a všichni z jeho bezprostředního okolí poprvé pocítili šok. O devět měsíců později se Hitler přesunprul do svého prostorného bunkru na území Nového říšského kancléřství v Berlíně. Rudá armáda v téže době přistoupila k jeho totálnímu obklíčení. 29. dubna Rudá armáda obklíčila vládní čtvrť a odřízla ji od ostatního území Berlína, v jehož ulicích se bojuje o každý dům. Během této noci diktuje Hitler sekretářce Traudl Junge poslední vůli a žení se s Evou Braunovou. Svatebními svědky jsou Goebbels a Borman. 30. dubna zahájila Rudá armáda boj o Říšský sněm. Hitler se rozhodl spáchat sebevraždu. Společně s Evou Braunovou se otrávili a jejich mrtvoly byly spáleny na zahradě říšského kancléřství. O den později otrávila Magda Goebbels ve spánku svých šest dětí. Pak odešli Magda a Joseph Goebbels do zahrady a zastřelili se. I jejich mrtvoly byly spáleny. Přestože generál Weindling vydal rozkaz ke kapitulaci, v ulicích se bojuje dál …
Filmů o Hitlerovi bylo natočeno již mnoho, a ne vždy se právě povedly. Stačí si připomenout film Hitler: Vzestup zla, který je sice jistě zajímavý, ale lze mu také řadu věcí vytknout. U hraných filmů je navíc vždycky riziko, že vznikne dílo, které bude balancovat mezi tím, jak se zavděčit historikům co do faktografické přesnosti a současně zaujmout diváky, kteří nejsou zrovna zapálení odborníci na tuto tématiku a chtějí vidět hlavně emoce a akci. Navíc film natočili Němci, u nichž se i po tolika letech musí počítat s jistou zaujatostí, neboť se jedná o tragédii jejich vlastního národa. Logicky se tedy úhel pohledu může lišit například od mimoevropských filmařů, kteří těmito událostmi nebyli v podstatě nijak poznamenáni. Takže není divu, že k filmu „Pád třetí říše“ (Der Untergang) se vztahovalo očekávání, zda se bude jednat pouze o jednu z mnoha připomínek k šedesátému výročí ukončení 2. světové války, nebo zda lze od filmu čekat i něco víc.
Hned úvodem je třeba říct, že film rozhodně nezklamal. Tvůrcům se podařilo vyhnout se různým klišé, které zobrazují Hitlera schematicky jako směšnou figurku která rozhazuje rukama a vykřikuje na shromážděních, tak jak to známe z řady jiných filmů.
Celý příběh je vyprávěný očima Hitlerovy sekretářky Traudl Jungové, z jejíž vzpomínkové knihy film vychází. Tato žena, i když nebyla nikdy žádná zapálená národní socialistka, přesto přijala nabídku aby se v listopadu 1942 ve věku 22 let stala Hitlerovou osobní sekretářkou. Byla tak jednou z mála lidí, kteří zažili události konce války v bezprostřední blízkosti Adolfa Hitlera, a současně přežila až do dnešní doby.
Film začíná scénou, kdy v roce 1942 byla Traudl ještě s dalšími adeptkami přivedena do vůdcova hlavního stanu, je mu představena a píše s ním jeho první diktát. Již zde je první náznak plastického zobrazení Hitlerovy osobnosti, která navenek působila zdánlivě lidsky. Díky skvělému hereckému výkonu Bruno Ganze však cítíme, že za maskou pochopení a schovívavosti dřímá zrůdná osobnost zaslepená svou mocí a zvrhlou ideologií.
Po této scéně přichází střih a dostáváme se do roku 1945, kdy už je Berlín pod palbou spojeneckých armád. Hitler si postupně pod tlakem zpráv od svých generálů začíná uvědomovat fakt, kterému nemůže uvěřit, že totiž jeho armádu čeká porážka a to, čemu tolik věřil a obětoval celý svůj národ a miliony zmařených životů, se obrací v katastrofální prohru.
Tvůrci však nesoustředili jen do uzavřených prostor vůdcova bunkru, ale jsou zobrazeny i válečné ulice Berlína. Je ukázáno zhroucení nacistické obrany Berlína a utrpení civilního obyvatelstva. Vidíme lazarety přeplněné zraněnými vojáky i zfanatizované děti, které se rozhodly s pomocí protiletadlového děla čelit přesile.
Hlavní děj se však odehrává v betonových chodbách a hlavními postavami jsou nejvyšší důstojníci, strážci, Hitlerův tajemník, jeho družka Eva Braunová a jeho pes, německý ovčák Blondi.
I i když pro mě osobně nepatří válečná dramata k preferovanému žánru, musím konstatovat, že zhlédnutí film „Pád třetí říše“ bylo asi největším filmovým zážitkem roku 2005. Ve filmu nechybí ani řada silných emocionálních scén, jako je například ta, kdy Goebblesova žena vkládá ampule se smrtícím jedem do úst svých vlastních dětí. Film je rovněž velice dobře ozvučen a zvuky střelby a explozí zní na kvalitní aparatuře domácího kina přispěje k realistickému dojmu. Hlavní síla filmu však tkví v jedinenčném hereckém výkonu Brnuna Ganze, který v divákovi vyvolává přesvědčení, že Hitler byl skutečně takový, jak se mu ho podařilo ztvárnit.
Jedním ze zdrojů na kterých byl film natočen byl dokumentární film „Blind Spot“ z roku 2002 zachycující vzpomínky Traudl Junge. Z tohoto dokumentu jsou použity ukázky na začátku a na konci filmu, kdy se Traudl vyznává ze své naivity a slepé oddanosti Hitlerovi a uznává, že za svoji zaslepenost nese vinu, protože její vrstevnice se dokázaly postavit nacistickému zlu. Proto ji neomlouvá její mládí, neboť již tenkrát kdy byla v jeho bezprostřední blízkosti měla poznat, že je šílenec.
Pád Třetí říše (Der Untergang), Německo 2004
Režie: Oliver Hieschibiegel
Scénář: Bernd Eichinger
Hrají: Bruno Ganz, Corrina Harfouch, Alexandra Maria Lara, Juliane Köhler, Heino Ferch, Christian Berkel, Thomas Kretschmann, Christian Redl, Götz Otto, Anna Thalbach a další
Žánr: válečný, drama
Dabing:český dabing i titulky
Délka: 155 minut
Zvuk: DTS 5.1 Deutsch, Dolby Digital 5.1 CZ, Deutsch
Obraz: 16:9
Oficiální stránky filmu Pád třetí říše
Příbuzné články:
• Hiler – vzestup zla