K Vánocům červená patří. Jablíčka na stole, ozdoby na stromečku, v květináči vánoční hvězda. Již nějakou dobu na nás z výloh obchodů Levné knihy v této barvě mrká obal dalšího filmu z projektu Filmy patří lidu, klasický příklad snímku "budovatelské éry" československé kinematografie Rudá záře nad Kladnem. Cena opět 69,- Kč.

První titul projektu, aniBaťovský Botostroj, vyvolal po svém vydání u některých pro mne až nepochopitelnou hysterickou antireakci, které mi dala vzpomenout na dobu před -ceti lety. Tehdy bylo vyžadováno, abychom nesouhlasili, protestovali, demonstrovali, podepisovali a přitom nevěděli, proti čemu. Domnívám se, že je jednodušší a svobodnější mít možnost v případě zájmu opravdu „kde brát". Kdo nechce, nechce. Copak si taky všichni koupili Mein Kampf (natož se s ním ztotožnili), když vyšel?

 

Pár slov o filmu, sestavených ze všech možných dostupných zdrojů:

 

Film Rudá záře nad Kladnem byl natočen Vladimírem Vlčkem jako 30. domácí barevný film využívající systému Agfacolor a jeho v pořadí již 3. – námětem mu byl román tehdejšího prezidenta Antonína Zápotockého (1953-1957), který byl napsán k 30. výročí založení Komunistické strany Československa. Příkladný film tak byl natočen podle (jak některé prameny uvádějí) značně idealizovaných autobiografických zážitků tehdy úřadujícího prezidenta (podle jiných pramenů se jedná o fabulaci). Film měl premiéru v únoru v roce 1956, uskutečnilo se 9 546 představení a navštívil je 1 524 455 diváků.

 

Rok 1918. Skončila první světová válka a vojáci ze všech front se vracejí domů. S nimi i Toník, jehož čeká žena s dětmi a práce v sekretariátu sociální demokracie. Na Kladně, kam přijíždí, to vře nespokojeností. Sociální demokraté jsou sice ve vládě, ale nic se nezměnilo. Socialisace provedena nebyla, je hlad a s potravinami se dále keťasuje.

 

Toník, plný odvahy a poznatků z revolučního Ruska, se spolu s ostatními členy strany pustí do práce. Z Ruska přicházejí první zprávy o socialistickém státě. Na 1. máje manifestuje dělnické Kladno svou věrnost ideálům Velké říjnové socialistické revoluce.

 

 

V prosinci 1920 obsadí policie Lidový dům v Praze. Na Kladně je vyhlášena generální stávka. Dělníci se ozbrojují, dělnické rady přejímají do svých rukou správu města a ustavují se i v okolních obcích. Je připravováno ozbrojené povstání. Vedení odborové organizace železničářů však zradí a do Kladna přijede vojsko. Pravicové vedení sociálně demokratické strany vpadne dělníkům do zad. Stávka je potlačena, vedení zatčeno. Zatčen je i Toník.

 

Avšak žalařování a persekuce dělníky nezlomily. Porážka způsobila, že poznali, že bez pevného vedení silné strany nemohou dojít k vítězství. Levice sociální demokracie, mající na své straně většinu členstva, žádá připojení strany ke III. Komunistické internacionále. Pravice a vedení jsou proti. Dochází k rozkolu ve straně. Na sjezdu sociálně demokratické levice 15. května 1921, kterého se účastní i Toník s ostatnímu propuštěnými soudruhy, je 562 hlasy proti 7 odhlasováno založení Komunistické strany Československa…

 

 

Děj snímku ukazuje komplikovanou sociální situaci v životě kladenských dělníků v letech 1918 – 1921, přičemž vše vrcholí vznikem KSČ jako jediné správné možnosti pro obhajobu práv proletariátu. Hlavní roli Toníka, funkcionáře sociální demokracie, ztvárnil Josef Bek, v roli jeho manželky Mařky se objevila Vlasta Chramostová, pozdější signatářka Charty 77. Ve filmu se objevilo také několik herců, jejichž jména byla známá již v éře před znárodněním československého filmového průmyslu. Byli to například Vlasta Fabiánová jako vdova Rézina nebo Jaroslav Vojta jako horník Josef Šádek. Vilém Besser si po Joskovi Horákovi z Botostroje zopakoval svého proletáře jako dělníka Václava.

 

Celkově byl snímek pojat jako příběh obyčejných lidí na pozadí historických událostí, což mělo více přiblížit děj soudobému publiku a zároveň tak zvýšit "politicky výchovnou hodnotu" filmu. Přesto celek více než o skutečném tehdejším Kladně vypovídá o československé kulturní politice 50. let a stává se tak upomínkou na hrůzovládu tehdejšího totalitního režimu.

 

Cílem DVD v žádném případě není propagovat ideologii odporující demokratickým zásadám, ale naopak upozornit na opomíjenou součást československého filmu a zdůraznit, že na takové filmy dnes už můžeme pohlížet s kritickým odstupem, který nám doba uplynulá od jeho vzniku umožňuje uplatnit.

 

Filmový přehled 2/1956:

 

Režisér Vladimír Vlček, jak sám potvrzuje, byl při filmově adaptaci románu „Rudá záře nad Kladnem" postaven před velmi odpovědný úkol, který měl možnost vyřešit dvojím způsobem. Zpracovat román Antonína Zápotockého jako mohutnou historickou fresku, kde by byly zachyceny události konce prvé světově války, počátky republiky a prvé boje dělnické třídy až k založení Komunistické strany Československa nebo předložit diváku výsek života několika kladenských dělnických rodin na pozadí těchto velkých historických události. Jak film prozrazuje, volil režisér Vlček druhou cestu.

 

Pracující lidé Kladenska, havíři a hutníci, jejich rodinný život, jejich vzájemné vztahy, jejich cítění a jejich celý postoj k velkému revolučnímu hnutí – to je vlastně náplň filmu. Jako další úkol, který si tvůrčí pracovníci filmu dali, byl ten, aby co možná nejpravdivěji vystihli a ukázali postoj tehdejší sociální demokracie, vykreslili její vůdce a na jejich počínání ukázali zradu, které se dopustili. Tím zároveň je ve filmu přesvědčivě dokumentována nutnost vytvořit v Československu stranu nového typu, která by byla s to vybojovat lepší a spravedlivější život dělnické třídě.

 

A právě zde v překreslení osob, jejich prostředí, v prokreslení poctivého a čestného boje proti nesprávnosti a nespravedlnosti, v prokreslení celého velkého zanícení kladenských dělníků neustoupit před nikým a ničím stává se film nejbližší našemu diváku. Hrdinové filmu stojí před námi jako odhodlaní lidé, cítíme přímo, že za žádných okolností neustoupí od svých cílů a že věří pevně ve své vítězství. To je to podstatné, co zůstává v diváku, když odchází z kina, co mu dává podnět k přemýšlení o všech těch lidech, s kterými se ve filmu setkal, a i k uvažování o významných událostech, jichž byli tito lidé nejen svědky, ale které, také přímo vytvářeli.

Žánr: Historické drama

Země původu: Československo

Rok vzniku: 1955

Délka: 82 minut

Kinopremiéra v ČR: 24. února 1956

Režie: Vladimír Vlček

Asistent režie: Jiří Mikeťuk, Jiří Svoboda, Zdena Pavlátová, Jordan Balurov

Námět: Antonín Zápotocký (stejnojmenný román)

Scénář: Vladimír Vlček

Produkce: Jiří Šebor, Jaroslav Řeřicha

Hudba: Ludvík Podéšť

Kamera: Jan Stallich

Asistent kamery: Bohumil Hába, Václav Hojda

Architekt: Bohuslav Kulič, Jiří Červík

Výtvarník: František Zajíček

Střih: Miroslav Hájek

Kostýmy: Josef Matěj Gottlieb, Karel Postřehovský, Růžena Adamcová

Masky: Rudolf Hammer, Jan Štětina

Zvuk: Emanuel Formánek

Společnost: Studio uměleckých filmů Praha

Hrají: Josef Bek (funkcionář sociální demokracie Toník), Vlasta Chramostová (Mařka, Toníkova žena), Jaroslav Průcha (horník Jan Vaněk), Marie Ježková (Vaňková), Vlasta Fabiánová (vdova Rézina), Jaroslav (horník Josef Vojta Šádek), Vilém Besser (dělník Václav), Eva Jiroušková (Anča), Jarmila Kurandová (Minaříková), Josef Beyvl (Dubec), Oldřich Lukeš (Feigl), Rudolf Deyl mladší (Vrázek), Vlastimil Brodský (Holeček), Alena Kreuzmannová (Růža), Vladimír Leraus (dr. Soukup), Felix Le Breux (redaktor Němec), Vladimír Řepa (ministr Prášek), Martin Růžek (hejtman Rozsypal), František Vnouček (min. předseda Tusar), Václav Kyzlink (dr. Šmeral), Oldřich Vykypěl (správce velkostatku), František Šlégr (strážmistr), Věra Kleinhamplová (Manka), Renata Borová (Jiřinka), Karel Svoboda (havíř), Karel Pavlík (policista), Gabriela Bártlová (Rozsypalova žena), Josef Bláha (zemědělský dělník), Hynek Němec (zemědělský dělník), Emil Bolek (předseda schůze komunistů), František Holar (zaměstnanec velkostatku), František Klika (kupec), Jan S. Kolár (ředitel velkostatku), Bohumil Křížek (posel z Prahy), Svatopluk Majer (četník), Jiří Němeček (velitel vojáků), Miloš Willig (železničář), Libuše Zemková (kladenská žena), Karel Hovorka (kamelot), Josef Bartůněk, Kamil Blahovec, Naděžda Blažíčková, Sylva Byšická, František Fišer, Věra Hanslíková, Karel Kocourek, Stanislav Langer, Josef Loskot, Richard Záhorský, Nina Zvjagina, N. Ledererová, M. Kubalová, a další

 

Údaje o DVD:

 

Zvuk: Dolby Digital 2.0 česky

Titulky: česky

Obraz: barevný PAL DVD9 4:3

Bonus: Galerie (fotosky a plakát), Texty (Slovo k historii socialistického filmu), Biografie (Antonín Zápotocký, Vladimír Vlček, Jan Stallich, Ludvík Podéšť, Josef Bek, Vilém Besser, Jaroslav Vojta, Vlasta Chramostová, Vlasta Fabianová, Jarmila Kurandová, Eva Jiroušková, Alena Kreuzmannová)