V řadě Legendy českého filmu, kterou pro Filmexport Home Video na pulty dodává North Video, se 10. března 2010 dočkáme za 49,- Kč slavného filmu o zradě, kolaboraci a morální odpovědnosti Vyšší princip. Z hlediska vyššího principu mravního vražda na tyranu není zločinem!
Vyšší princip natočil v roce 1960 režisér Jiří Krejčík podle jedné z povídek ze sbírky Němá barikáda Jana Drdy. Příběh, který Jan Drda popsal v povídce, se skutečně stal. V tragické době heydrichiády, v červnu 1942, byl šestnáctiletý student příbramského gymnázia Antonín Stočes zatčen. Jeden ze spolužáků ho udal za to, že z časopisu Zdroj vytrhl fotografii Hitlera a hodil ji do koše. 29. června 1942 byl spolu se svým otcem zastřelen.
Režiséra Jiřího Krejčíka povídka zaujala již v roce 1945, kdy byla publikována v novinách. Její filmový tvar prošel řadou variant. Až teprve ve spolupráci s autorem povídky se podařilo vytvořit scénář, jehož realizací vzniklo strhující filmové drama, které dodnes patří k tomu nejlepšímu, co bylo v 60. letech u nás natočeno. Na úspěchu filmu se podílely velkou měrou i herecké výkony.
Ve filmové verzi není veškerá pozornost upřena pouze na neokázale statečné gesto staromládeneckého latináře, ale významnými se stávají i postoje studentů, pedagogů gymnázia a také celého maloměsta, všech těch, kteří jsou v čase heydrichiády vystaveni nemilosrdnému teroru. Vedle tlumeného holdu lidské odvaze zde Krejčík poprvé od konce války ukázal, co zmůže všudypřítomný strach, a také zrušil falešnou iluzi o jednotě národa semknutého v boji s nepřítelem. Svůj film přitom postavil nejen na emotivně působivých hereckých výkonech, ale rovněž na výsostném režijním umění. Jeho střízlivě vedené líčení se každou chvíli nepozorovaně překlání do polohy jitřivé citovosti, vyvolávající již v několika diváckých generacích spontánní pohnutí.
Červen roku 1942. Na následky atentátu umírá zastupující říšský protektor Heydrich a v protektorátu Čechy a Morava vypukl nacistický teror. Studenti oktávy maloměstského gymnázia politice nevěnují pozornost, daleko důležitější jsou pro ně maturitní písemky. Gestapák Wolf nařídí odstranit z výlohy knihkupectví žertovné maturitní tablo.
Noviny vycházejí ve smuteční úpravě. Oktaván Ryšánek přimaluje na Heydrichovu fotografii kníry, spolužáci se smějí, Havelka je však varuje před provokováním a zmačkané noviny vyhodí.
Jana Skálová požádá svého nadaného spolužáka Ryšánka o pomoc při doučování latiny. Mezi mladými lidmi se rodí křehká láska.
Syn místního kolaboranta Zajíček není pro špatný prospěch připuštěn k maturitě. Ze msty udá tři své spolužáky Ryšánka, Havelku a Moučku na gestapu a přiloží pomalované noviny.
Třídní profesor oktávy Málek je starý muž, žijící ve světě antických klasiků. Zatčení tří studentů jím však otřese a profesor za ně statečně intervenuje u místního velitele gestapa. Přes nacistovy sliby jsou chlapci pro "schvalování atentátu" popraveni. Málek má čin studentů odsoudit. Místo toho před celou třídou nazve jejich popravu vraždou. Studenti povstanou ve svých lavicích a dají tak najevo svůj souhlas s názorem profesora…
Film získal mnohá ocenění doma i ve světě. Režisér Jiří Krejčík si v roce 1960 přivezl z mezinárodního filmového festivalu v Locarnu cenu Mezinárodní federace filmového tisku, Jana Brejchová zde dostala Stříbrnou plachtu za nejlepší ženský herecký výkon. A navzdory tomu, že na filmovém festivalu v Benátkách ve stejném roce byl Vyšší princip odsunut do mimosoutěžního předvádění, nebylo možné pominout působivost díla a vynikající mistrovství Františka Smolíka, který zde získal zlatou medaili za nejlepší mužský herecký výkon.
Žánr: Drama
Země původu: Československo
Rok vzniku: 1960
Délka: 102 minut
Kinopremiéra v ČR: 23. září 1960
Režie: Jiří Krejčík
Asistent režie: Miroslav Kubišta
Pomocná režie: Věra Ženíšková
Námět: Jan Drda (povídka ze sbírky Němá barikáda)
Scénář: Jan Drda, spolupráce Jiří Krejčík
Produkce: František Milič, Eva Kučerová, Věra Kadlecová
Hudba: Zdeněk Liška
Kamera: Jaroslav Tuzar
Asistent kamery: František Valert, Ivan Šlapeta
Střih: Josef Dobřichovský, Růžena Hejsková
Kostýmy: Slávka Tišnovská, Erna Veselá, Ladislav Tomek
Masky: Libuše Švejdová, Otakar Košťák, Milan Novák
Architekt: Karel Škvor
Asistent architekta: Oldřich Okáč
Výtvarník: Václav Štědronský
Zvuk: Jiří Pavlík, Václav Kliegl
Dirigent: František Belfín
Nahrál: Filmový symfonický orchestr
Společnost: Filmové studio Barrandov
Natáčeno: Hradec Králové, Jevany
Hrají: František Smolík (třídní profesor Málek, klasický filolog), Jana Brejchová (studentka Jana Skálová), Ivan Mistrík (student Vlastík Ryšánek), Jan Šmíd (student František Havelka), Alexander Postler (student Karel Moučka), Petr Kostka (student Honza Horák), Radovan Lukavský (profesor Vondráček), Václav Lohniský (profesor), Bohuslav Záhorský (profesor), Gustav Hilmar (profesor), Marie Vášová (Ryšánková), Otomar Krejča (doktor Skála), Hannjo Hasse (vrchní komisař), Marie Glázrová (Skálová), Elena Hálková (Havelková), Vladimír Hlavatý (Moučka), Rudolf Hrušínský (Zajíček), Jiří Kodet (student Zajíček ml.), Jarmila Kurandová (sousedka), Bedřich Prokoš (Havelka st.), Luba Skořepová (sousedka), Zuzana Stivínová (Vlasta), Libuše Švormová (sousedka), Věra Tichánková (hospodyně), Marie Vášová (Ryšánková), Jan Skopeček (četník), Stanislava Seimlová (komisařova žena), Blažena Slavíčková (služka), Karel Pavlík (Stejskal), Miroslav Svoboda (profesor), Bohuš Hradil (soused), Naděžda Gajerová (Hanka), Josef Kozák (starý muž), Štefan Bulejko (důstojník), Ladislav Gzela (železničář), Sheila Ochová (studentka), Rudolf Široký (dělník), Míša Staninec (komisařův syn Günter), Jan Kühmund (vykonavatel exekuce), Nora Hauffová (Kebrdlová), Václav Švec (dělník), Jitka Frantová (služka u Worlitzka), Elmar Kloss ml. (student), Antonín Narenta (gestapák), František Suk (školník), Marie Lukášová (profesorka), František Pálka (gestapák Wolf), Karel Enzmann (četník), a další
Údaje o DVD:
Zvuk: Dolby Digital 2.0 česky
Titulky: česky pro neslyšící
Obraz: černobílý PAL DVD5 4:3
Bonus: žádný