Řitka video – Velká vlastenecká válka 10. DVD

I když by se mohlo zdát, že Velká vlastenecká válka skončila dobytím Berlína, není tomu tak a v katalogu společnosti Řitka Video je ještě poslední, desáté pokračování tohoto monumentálního díla.

Zcela unikátní americko-sovětský dokumentární seriál mapuje ve dvaceti dílech Velkou vlasteneckou válku jako největší vojenskou kampaň v dějinách lidstva. Průvodcem této série je legendární oscarový herec BURT LANCASTER.

Hallo, I am Burt Lancaster

Seriál byl natočen za spolupráce amerických a sovětských dokumentaristů koncem 70. let, v době, kdy došlo k určitému zlepšení americko-sovětských vztahů. Skládá se z dokumentárních záběrů sovětských i německých kameramanů, které byly umístěny v archívech SSSR, USA a Velké Británie a které do té doby nebyly v některých případech nikdy publikovány. Autentické sekvence doplňují výpovědi účastníků 2. světové války i novodobé záběry z míst, kde probíhaly důležité boje. V zemích východního bloku byl seriál vysílán pod názvem Velká vlastenecká válka, v západních zemích pod titulem Neznámá válka.

Na DVD se nachází opět dva díly:

19. díl – Poslední bitva Velké vlastenecké války

Kapitoly 19. dílu

V únoru 1945 podepsala velká trojka na konferenci v Jaltě tajný dokument, týkající se Japonska. A když skončila v květnu válka v Evropě, vstoupil ve stanovené lhůtě Sovětský svaz do války na Dálném východě, jak Stalin slíbil.

 

Už v roce 1942, když stáli Němci u Stalingradu, snažil se Hitler získat Japonsko pro vstup do války se Sovětským svazem. Japonci zdvořile odpověděli „ne", i když formálně patřili k silám Osy.

 

Japonci v Berlíně

 

Od třicátých let sice stálo Japonsko na jižních a jihovýchodních hranicích SSSR se silnou armádou po vstupu do Číny, ale incidenty byly jen ojedinělé a „pokusné". Na straně Rusů stály i jednotky Mongolska. V roce 1939 převzal velení generál Žukov, který Japonce rychle a tvrdě v jednom z konfliktů potlačil a Japonci si to dobře zapamatovali.

 

V roce 1940, v době, kdy Německo ovládalo téměř celou západní Evropu, podepsal Stalin s japonským ministrem zahraničí pakt o neútočení, i když na hranicích stála obří Kwantungská armáda. Byla to pojistka, aby při očekávané invazi nacistů do Ruska zůstal jih mimo válečný konflikt.

 

Podpis paktu o neútočení

 

Od útoku na Pearl Harbor v prosinci 1941 začala japonská expanze. Statisíce Holanďanů, Britů, Kanaďanů, Američanů a jiných bylo odsouzeno přežívat další čtyři roky v zajateckých táborech.

 

V roce 1943 převezlo Japonsko značné počtu Číňanů do Mandžuska a nechali je vystavět masivní obranné pozice na hranicích se SSSR. Do srpna 1945 byla Kwantungská armáda posílena na celkový početní stav přes milion mužů.

 

Ruští vojáci, slavící vítězství nad Hitlerem, byli odvezeni z Evropy. Nikoli domů, ale dál, na východ. Absolvovali cestu dlouhou přes 13 tisíc kilometrů. Čekala na ně i technika ze Spojených států. V plánu bylo obklíčit z několika směrů japonskou armádu a znemožnit jí ústup.

 

Daleká cesta

 

8. srpna 1945 vyhlásil Sovětský svaz Japonsku válku, což bylo signálem k útoku pro 1,5 milionu připravených vojáků. Japonci kladli fanatický odpor. Postup byl obtížný, Japonci při ústupu všechno ničili a počasí měnilo některé cesty v jednu velkou bažinu.

 

Soustřeďování sil na jihovýchodní hranici

 

Rusové dokázali urazit denně i přes 50 kilometrů. A hlavně využili momentu překvapení, protože se podařilo dostat třetí front Japoncům do zad přes hory v jejich týlu. Přesto Japonci pokračovali v boji i poté, kdy císař oznámil bezpodmínečnou kapitulaci jejich země.

 

Souběžně probíhali operace na Sachalinu a Kurilských ostrovech, které chtěl Sovětský svaz získat zpět. Mezitím se námořnictvu podařilo obsadit korejské přístavy a odříznout tím únikovou cestu. Pomocí parašutistických jednotek byla obsazována i letiště za frontovou linií. Na jednom z takových letišť omylem přistálo letadlo s císařem loutkového státu Mandžukuo.

 

Po kapitulaci řada Japonců svlékla uniformy a pokračovala v bojích v civilním oblečení. Byli likvidováni jeden po druhém. Tak skončila poslední bitva Velké vlastenecké války…

 

20. díl – Voják Velké vlastenecké války 

Kapitoly 20. dílu

 

Za záchranu vlasti zahynulo ve Velké vlastenecké válce více než 20 milionů ruských mužů, žen a dětí. Jejich hroby jsou roztroušeny i po celé východní Evropě, řada hrobů bez jmen.

 

Hrob Neznámého vojínu k zdi Kremlu

 

Ti, kteří přežili, se vrátili domů. Domů, do zničené země… Němci zdevastovali města, vesnice, továrny, silnice, mosty, kostely i přehrady.

 

Na Rudém náměstí se opakovala přehlídka, ale tentokrát už jednotky nemusely pochodovat přímo z města na nedalekou frontu, tentokrát se jednalo o triumf vítězství.

 

Přehlídka na Rudém náměstí

 

V Norimberku, kde soudní dvůr zázrakem unikl zničení, se konal proces s válečnými zločinci. Budova i věznice posloužily spojencům. V procesech promlouvaly miliony mrtvých, sejfy koncentračních táborů plné snubních prstenů či zlatých zubů popravených, kufry vyrobené z lidské kůže vězňů.

 

Norimberský proces

 

Dnes jsou ze všeho jen vzpomínky a tisíce fotografií. Na nich obličeje – kdo přežil, kdo zemřel? Jsou to bezejmenní vojáci Velké vlastenecké války…

Žánr: Dokumentární / Válečný

Země původu: USA / SSSR

Rok vzniku: 1978

Délka: 2×49 minut

Původní název: The Unknown War

Hrají: Burt Lancaster, veteráni 2. světové války

Produkce: Isaac Kleinerman, Fabian Mogilevsky

Scénář: Igor Ickov, Roman Karmen, John Lord,

Režie: Igor Grigoriev, Roman Karmen,

Hudba: Vladislav Kazenin, Rod McKuen

Menu DVD

Údaje o DVD:

 

Zvuk: Dolby Digital 2.0 česky

Titulky: žádné

Obraz: barevný/černobílý PAL 4:3 (1,33:1)

Bonus: další DVD (trailery na DVD z katalogu společnosti)