Před nedávnem jsme avizovali, že se na trhu s levnými DVD objevuje i něco zcela nečekaného. A dle oficiálního sdělení se pondělí 27. července 2009 stalo tím dnem, kdy se první ohlášený titul dostává do distribuce. Cena je určena na 69,- Kč a vydavatelem a distributorem jsou Levné knihy. A o čem je to vlastně řeč? Jde o kontroverzní „budovatelský" film Botostroj.
K dokreslení použijme kontrastní tehdejší a novodobé texty:
Film natočený podle stejnojmenného románu laureáta státní ceny T. Svatopluka nás uvádí do prostředí průmyslového města Botostroje v době krise v roce 1932. Ukazuje nám na příbězích hlavních hrdinů Josky, Pazdery, Nikodýma, Andrése, Marie, Antonína i jiných pravou tvář tohoto amerikánského města i způsobu vykořisťování. Odhaluje i postavu šéfa, vydávaného za „správného" podnikatele, který dovede dát lidem práci i výdělek, jako bezostyšného kapitalistu, jenž používá těch nejbrutálnějších method vykořisťování, aby dosáhl co nejvyššího zisku. Film je však současně věnován oněm hrdinům, kteří se přes všechnu persekuci nebáli illegálně proti šéfové moci bojovat, i jejich snaze sjednotit dělníky před nebezpečím fašismu u nás. (Filmový přehled 38/1954)
T. Svatopluk vydal svou knihu "Botostroj" už za První republiky (1933) a ihned z toho byla soudní tahanice s firmou Baťa. Výtisky byly zabavovány a autor zažalován. V padesátých letech text dopracoval, vyostřil ideologicky a vyhladil po všech ostatních stránkách. Film nabízí tresť dobového vidění buržoazie a pro-amerikánského kapitalisty a to přímo neodolatelnou formou, ve které se mísí jakási naivní odezva anti-industriální rétoriky 20. let (komplex Botostroje) a hotová ideologická smršť stereotypů. Scény jako např. ta v továrníkově salónu, kde se buržousti veselí za zvuků nihilistického klavíru a posléze tančí dupáka za zvuku jazzu, tvoří velice úsměvnou výpověď o dobovém vidění První republiky (či spíše úporné ideologické snahy, aby tak byla viděna). Stejně tak výjevy z dělnického života, prodchnuté selankou a bukolickou pohodou soudružské sounáležitosti nabídnou současnému divákovi něco z dobového rejstříku kulturních emblémů. Na film se dá koukat jako na celkem průhlednou a poučnou výpověď o socialistické kultuře 50. let. Jeho škodlivost je nulová, fráze a naivita musí praštit přes nos každého. Pro znalce socrealistických děl rozhodně výtečný zážitek a krystalická sonda do rétoriky "Šťastného věku".
Tento film mohl být velkým politickým činem. Mohl z kořenů vyvrátit onu pompu, kterou za první republiky vytvořili Baťovi jeho agitátoři. Onu vymyšlenou legendu o bodrém českém podnikateli. Tvůrci filmu měli k tomu nejlepší předpoklad – Svatoplukův reportážní román "Botostroj", který již v době svého vydaní za minulé republiky vyvolal tolik hněvu mocných a tolik obdivu vykořisťovaných. – Nestalo se však tak. Tvůrci filmu nedovedli vytvořit tak silnou filmovou fresku, která by byla s to se vyrovnat se všemi úkoly. Chtěli odhalit vlčí prostředí kapitalistického Botostroje, chtěli ukázat, kdo to byl šéf. Upadli však do schematismu, který dává filmu vyznít na mnoha místech značně hluše. A nepodařilo se jim ani vytvořit živé typy největších bojovníků proti kapitalistickému zlu – komunistů. Tu zůstali hodně na povrchu a vytvořili postavy matné a nepřesvědčující. Tím vším film značně ztratil na svém politickém ostří i umělecké přesvědčivosti. (Filmový přehled 38/1954)
Opravdu otřesné. Jeden z nejdůležitějších úkolů – dehonestovat "nejhoršího z vykořisťovatelů" Tomáše Baťu – splnil Walló na stranickou výbornou. Baťa byl komunistům nebezpečný nejen proto, že to byl skutečný a nefalšovaný kapitalista, ale také proto, že ve "svém" Zlíně zavedl pro své dělníky sociální systém dávno před nimi. Tož likvidujme, soudruzi – z Vejražky vyrobme Baťu, mladého Bessra urobme velkým bojovníkem za KSČ (zajisté stojí za povšimnutí, že komunisté nastupují vždy až ve chvíli, kdy je špatně; pro komunisty ideální chvíle)…
V době velké hospodářské krize lidé marně hledají práci. Zatím přijímá jen gigantický podnik na výrobu bot Botostroj. Botostroji vládne tvrdě majitel – velký šéf – a bezostyšně vykořisťuje všechny zaměstnance. Nedovoluje jakoukoliv kritiku či porušení nelidského pracovního systému a zásadně nebere do práce komunisty. Proto je také při náboru pracovních sil odmítnut Joska. Joska však neztratí odvahu a začne cílevědomě bojovat proti Botostroji. Postupně se mu daří získávat na svou stranu i ty dělníky, kteří věřili šéfovi. Svou nespokojenost pak dělnictvo vyjádří na veřejné schůzi a šéfův syn Jakub se marně snaží shromáždění rozbít. V zájmu prosperity se šéf neštítí jakékoliv podlosti. Jakmile v Německu nacisté uchopili moc, odlétá do Berlína, aby si zajistil výhodné kontrakty. V mlze jeho letadlo havaruje a šéf i pilot zahynou. Řízení podniku se ujme šéfův syn. Schyluje se k válce. Joska organizuje dělníky proti fašismu v přesvědčení, že jednou bude Botostroj jejich.
Pokroucenost reality, jež je knihou předkládána, dokládá i reakce zlínských filmových diváků, kteří začali na protest proti adaptaci demolovat kino. Přes silné prorežimní vyznění se snímek dočkal jen vlažného přijetí i československé kritiky, která mu již v tehdejších dobách vytýkala nepřesvědčivost a matnost hereckých výkonů. Hlavní záporná role byla svěřena politicky aktivnímu herci Vítězslavu Vejražkovi, proti kterému stál jako kladný hrdina Vilém Besser. Ve velkém množství vedlejších rolí můžeme objevit mnoho později nebo dříve známých hereckých osobností: Vlastu Fialovou, Marii Pavlíkovou, Otto Šimánka nebo Františka Peterku. Tvrzení ruského spisovatele Borise Polevoje v deníku Pravda z roku 1955, že „Botostroj je dobrý a pravdivý umělecký film, ostře odhalující hrubé mravy soudobých imperialistických monopolů" muselo vyznít nepřesvědčivě již tenkrát.
Cílem DVD v žádném případě není propagovat ideologii odporující demokratickým zásadám, ale upozornit na opomíjenou součást československého filmu a zdůraznit, že na Botostroj je nutné nahlížet s kritickým odstupem, který nám doba 55 let uplynulá od jeho vzniku umožňuje uplatnit.
Žánr: Drama
Země původu: Československo
Rok vzniku: 1954
Délka: 91 minut
Režie: K. M. Walló
Námět: T. Svatopluk (román Botostroj)
Scénář: T. Svatopluk, Otakar Vávra, K. M. Walló
Hudba: Jan Kapr
Kamera: Julius Vegricht
Architekt: Jan Zázvorka
Hrají: Vítězslav Vejražka (šéf Botostroje), Vilém Besser (komunista Josef Horák zvaný Joska), Eva Kubešová (dělnice Marie Dorňáková), Zdeněk Řehoř (správce Antonín), Oldřich Vykypěl (zedník Lojza Andrés), Petr Skála (šéfův syn Jakub), Ota Sklenčka (Ort, ředitel Botostroje), Marie Vášová (sociální správcová Elsa), Rudolf Hrušínský (účetní a boxer Šram), Božena Böhmová, Jarmila Kurandová, Oldřich Lukeš, J. O. Martin, Věra Benšová, Jan Skopeček, Jaroslav Toť, Ema Skálová, Otto Šimánek, Dagmar Drašarová, Karel Houska, Vlasta Fialová, Kamil Olšovský, Vladimír Řepa, Miloš Willig, František Peterka, František Vnouček, Hynek Němec, Gustav Hrdlička, Josef Chvalina, Rudolf Myzet, Josef Maršálek, Marie Pavlíková, Věra Váchová, Anna Pitašová, Zdeněk Šavrda, Zdeněk Jelínek, Antonín Klimeš, Miloš Vavruška, Oleg Reif, František Šlégr, Eva Marie Kavanová, Marie Nademlejnská, Josef Kotapiš, Svatopluk Majer, Bedřich Bozděch, Karel Pavlík, Zdeněk Hodr, Štěpán Bulejko, Arnošt Faltýnek, Jan Šmíd, Rudolf Široký, Libuše Zemková, Miroslav Homola, Emma Kovárnová, Karel Hovorka st., Václav Švec, Jiří Němeček st., Jiřina Bílá, Miloš Liška, Jaroslava Panenková, Josef Bárta, Ljuba Benešová, Kamil Bešťák, Kamil Blahovec, Jiří Čeporan, Eva Foustková, Věra Joudová, Karel Kocourek, Ladislav Mandík, Přemysl Matoušek, Otakar Moučka, Jarmila Navrátilová, Miroslav Olejníček, Jan Pilař, Karel Maršálek, Luděk Pilc, Eugenie Podhorská, Jaroslav Radimecký, Ladislav Sedláček, Stanislav Sedláček, Oldřich Šmalcl, Eliška Velímská, Josef Vladimír Švec, G. Urban, a další
Údaje o DVD:
Zvuk: Dolby Digital 2.0 česky
Titulky: česky
Obraz: černobílý PAL DVD9 4:3
Bonus: Galerie (fotosky a plakát), Texty (Slovo k historii socialistického filmu, Obraz hospodářské krize v českému filmu a Zrcadlo dvou pohledů na dílo T. Svatopluka), Biografie (T. Svatopluk, K. M. Walló, Vítězslav Vejražka, Vilém Besser, Eva Kubešová, Marie Vášová, Vlasta Fialová a Marie Pavlíkové)