Sandálový velkofilm. Přiznám se bez mučení, že jsem tenhle pojem neznal, dokud jsem na něj nenarazil na Zóně. A dokonce mám pocit, že to bylo právě v souvislosti s titulem z katalogu společnosti Řitka Video, který nese název Vzpoura pretoriánů. Osudy krutého římského císaře ve výpravném filmu aneb z čeho povstaly takové filmy, jako je Gladiátor.
Tak nejprve zase něco oficialit:
Císař Titus Flavius Domicianus. Byl vzorem tyrana na římském trůně. Za jeho vlády došlo ke sporům se senátem a ke krutému pronásledování jeho členů. Uplatňováním zákona o urážce majestátu překonal dokonce i císaře Nerona a čekal ho i podobný osud. V září roku 96 byl svými odpůrci, v čele s vlastní manželkou, zavražděn. Výpravný historický snímek se soustředí na poslední dny vlády císaře Domiciana, tedy okolo roku 96 našeho letopočtu. V té době se v Římě nemohl cítit v bezpečí nikdo, dokonce ani panovníkovi příbuzní. Zhýralost dvora a diktátorské manýry vedly k rozsáhlému spiknutí, které nakonec dovedly Domiciana pod dýku jeho vlastního správce.
No, nejsem odborník na antické dějiny, ale text možná popisuje historickou skutečnost, nicméně film je tím jen volně inspirován a děj příliš popisu neodpovídá. Nejprve ale pár slov k disku – obraz kvalitou odpovídá stáří filmu (tzn. ke sledování na malé obrazovce to stačí), dabing vcelku ujde a za uši tolik netahá, i když občas jsem měl nejasný pocit, jestli ten samý hlas nepatřil už nějaké jiné osobě.
Film nám krutost císaře demonstruje hned od první scény, svobodní občané mají za povinnost například zdravit i sochy císaře, kolem kterých prochází. Kdo si dovolí odporovat (sochu ignorovat), je okamžitě bez milosti všudepřítomnými strážemi likvidován. Ne každému je takový stav po chuti. Senátoři se ohánějí svými právy a vedou řeči, ovšem císaři to nebrání v pořádání jejich hromadných poprav.
Velitel pretoriánské gardy Valerius Rufus si tedy alespoň v masce červeného vlka hraje na kombinaci Černého tulipána se Zorrem a zajišťuje alespoň nějakou spravedlnost – vysvobozuje nespravedlivě zatčené, zabraňuje popravám a dává tak senátorům i lidu naději.
Císaře naopak popuzuje k vyšší frekvenci likvidace všech podezřelých. „Já jsem bůh. Všichni se mi musí klanět! I kdyby to všechny mělo stát krk a hlavu na něm, aby se mi váleli u nohou!"
Tyranovi v jeho úsilí vehementně pomáhá jeho družka, bývalá egyptská kněžka, která pro jeho obveselení například hodlá zavést kult jedné z bohyň, jejíž kněžky musí obětovat své panenství (jemu) a šperky (jí). Do várky vybraných se dostane i milá velitele pretoriánů, což jen uspíší plány na změnu situace.
A tak za pomoci podzemních chodeb, odhodlaných senátorů, spojence přímo u císaře a uschovaných zbraní v lomu začíná příprava svržení císaře. Ovšem cesta nevede přímo, ale přes řadu soubojů, kobky vězení, pronásledování a únosy, mrtvé spravedlivé a hory mrtvých nespravedlivých.
Filmu je vzhledem k věku potřeba prominout takové věci, že mrtví padají, když se meč jen dotkne jejich krunýře, že propíchnutí kopím jasně vede mimo tělo oběti, že ti záporní jsou absolutní nemehla a padají, sotva se na ně někdo křivě podívá, že souboje jsou znatelně markýrované, že císařský palác (ne)hlídají minimální stráže…
A jak už jsem předeslal, nejsem historik, nemohu se tedy vyjádřit k tomu, zda je možné, aby císař dal přednost před pretoriánskou gardou ochraně sborem gladiátorů, aby podzemí Říma bylo prošpikováno systémem chodeb, které propojují všechna dějově potřebná místa, či zda odpovídají kostýmy a zbraně. Ale koukat se na to jako na dvojitě dějinný film lze.
Historický film z hlediska námětu a historický z hlediska dějin filmu – už jen proto, že se jedná o klasického zástupce evropských historických kostýmních filmů z konce padesátých a poloviny šedesátých let, které byly podhoubím nejen pro výše zmíněný velkofilm.
Žánr: Akční / Dobrodružný / Historický / Drama
Země původu: Itálie
Rok vzniku: 1964
Délka: 100 minut
Původní název: La rivolta dei pretoriani
Světová premiéra: 4. září 1964 – Itálie
Režie: Alfonso Brescia
Scénář: Gian Paolo Callegari
Produkce: Carlo Vassalle
Hudba: Carlo Franci
Kamera: Pier Ludovico Pavoni
Střih: Nella Nannuzzi
Kostýmy:
Společnost: Films Internazionali Artistici / Prometeo Film S.r.l.
Natáčeno:
Hrají: Richard Harrison (velitel pretoriánské gardy Valerius Rufo), Moira Orfei (Artamne), Piero Lulli (císař Domicián), Giuliano Gemma (Cocceio Nerva), Paola Pitti (Lucilla), Ivy Holzer (Zusa), Fedele Gentile (Fabio Lucilio), Amedeo Trilli (strážce lomu), Mirko Ellis (Seiano), Renato Montalbano (Sotero), Salvatore Furnari (Elpidion), Massimo Carocci, Aldo Cecconi (Soterus), Andrea Fantasia (uzurpátor), Osiride Pevarello (plivač ohně), Bruno Ukmar (římský voják), a další
V českém znění: Jiří Prágr, Ladislav Cigánek, Bohuslav Kalva, Marek Libert, Regina Řandová, Jolana Smyčková, Svatopluk Schuler, Jiří Plojhar, Vítězslav Bouchner, Ivo Kubečka, Klára Šumanová, a další
Údaje o DVD:
Zvuk: Dolby Digital 2.0 italsky, česky
Titulky: česky
Obraz: barevný PAL 16:9 (2,35:1)
Bonus: trailery na další DVD z katalogu společnosti