Pamatujete? V Praze se dal skoro kdekoli koupit párek v rohlíku za 2,40 – a kdo nechtěl tenhle amerikanismus, mohl si koupit teplé pirožky, buď s masem, nebo s tvarohem či ořechy za podobně směšnou cenu.

Pamatujete? Vlastně to ani není tak dávno, kdy se najednou začala u některých časopisů objevovat DVD, kvůli nimž byl časopis zataven ve fólii. A nešlo zdaleka jen o specializované magazíny o filmu či o časopisy přímo na tento druh distribuce zaměřené. Tehdy mělo slovo příbal svůj smysl a filmy se kupovaly společně s Květy, Story, Ringem, TV Duelem či Překvapením.

 

Pamatujete, když vydavatelé zavětřili šanci a DVD opustila fólii a nastavenou cenovou hladinu? Sice se stále prodávala jakože s novinami (kde jsou doby speciálních vystřihovacích kuponů v MF Dnes), ale ceny rapidně klesly a jednotlivé deníky se předháněly. Šíp, Aha!, Blesk, Právo, Lidové noviny, MF Dnes… Jedno DVD týdně, pak dvě, tři.

 

Dnes místo pirožků koupíte leda tak velké nafouknuté nic za padesátku, jehož název vám naznačuje, co jste, když se toho chcete najíst. Dnes se v haldách titulů filmových, hudebních a počítačových neorientují ani ti, kdo je ráno z balíku vyndali. Loga některých deníků se sice na obalech ještě objevují, ale už jen jako sparing-partneři, vydavatelství dávno přebrala iniciativu a jedou pod svou vlastní značkou.

 

Už dlouho se mluví o případné krizi tohoto fenoménu. PNS dokonce na konci roku 2010 učinila pokus zarazit devalvaci nabídky tím, že odmítla rozvážet tzv. reedice. Mimochodem, hrozně mě baví, když v různých diskuzích někdo plaší, zda se od minule vylepšil zvuk, titulky či původní ořez – slovo reedice je v tomhle ranku velmi nevýstižné, když jde jen a pouze o věčný koloběh neprodaných skladových zásob.

 

Ale zpět ke krizi – zjevně jde stále o velmi lukrativní byznys, i když běžně polovinu denní nabídky tvoří právě ony zmiňované „reedice". Jak konstatoval Pavel M., pokorně se k nim vrátila i PNS. Přece nepřenechá dobrovolně prachy za jejich rozvoz konkurenci.

 

Jistě, leccos je dneska jinak. Žádný z vydavatelů nepřizná, jaké byly a jsou náklady a jaké byly a jsou zisky. Ale co se kde dá vypozorovat, byly doby, kdy šlo o náklady zřejmě vyšší než 80 000 kusů a dnes to vypadá nejspíš tak na čtvrtinu. Pak je pochopitelné, proč je o některé tituly taková nouze, když je údajně cca 20 000 míst, která PNS zaváží – stačí přijít jako druhý. A přesto podle některých náznaků dosahuje remitenda v některých případech přes 60 procent…

A tak to na mě dělá dojem, že ona ta krize tak nějak spíš přijde z druhé strany. Pořád se čekalo, že lidi ztratí zájem, že budou přesyceni, vždyť digitálních TV kanálů je (údajně) dost, navíc ten internet a stahování (všechny ty internety bych zakázal)… Jenže místo toho si diskutující stěžují, že by i koupili, kdyby… Kdyby se reedice neobjevovaly s cenou o dvacku vyšší než původní uvedení. Kdyby hromadné vydání cyklu nemělo vyšší cenu, než jednotlivé díly. Kdyby se ceny tu plíživě, tu skokem neustále nezvyšovaly. Zóna okomentoval nedávné zvýšení cen obálek Filmagu jako konec socialismu v Čechách. Já osobně bych okomentoval nasazení cen FilmPremiéry na 199,- Kč jako začátek konce.

I když – pamatujete? Prý vláda, která zdraží pivo, padne. To už bychom jich museli mít… A chlastá a kouří se pořád stejně, takže lidi třeba zapomenou na padesátikorunu za DVD stejně, jako zapomněli na 2,40 za párek v rohlíku…