Ruské pohádky jsou pojmem na celém světě. U nás, bohužel, jsou díky kulturní cenzuře posledních desetiletí, takřka neznámé. Vzpomínám si, jak jistý nejmenovaný ředitel jisté nejmenované soukromé televize odsoudil Mrazíka, a v pořadu Volejte řediteli tvrdil, že tento škvár jeho televize nikdy vysílat nebude. Pár let na to mu v honbě za sledovaností nebylo trapné svoje vlastní slova popřít. Zatímco příslušný trapák postupně míří na smetiště dějin, kam dávno patří, ruské pohádky se konečně vrací, alespoň na DVD.

Pohádku Království křivých zrcadel natočil stejný režisér, jako již zmiňovaného Mrazíka – totiž Aleksander Rou. Zatímco Mrazík u nás zapustil hluboké kořeny a vánoce bez něj jsou nepředstavitelné, ostatní pohádky tohoto režiséra u nás tak známé nejsou. A je to škoda, protože například pohádka Ogon, voda i… mednye truby (přeloženo jako Oheň, voda a lstivé úskoky) je také vynikající. A což třeba film z roku 1939 Vasilisa prekrasnaya!

Pohádka Království křivých zrcadel možná nepatří k vrcholným dílům Aleksandera Rou, ale určitě i tak představuje ve svém žánru nadprůměr. Vlastní námět tak trochu připomíná Alenku v říši divů. Také Olya se dostane do pohádkového světa skrz zrcadlo. A tento svět je úplně jiný než ten náš. Hýří fantasknem a imaginací. Je to zvláštní svět, jehož postavy jsou natolik originální, že je lze jen stěží přirovnat k nějaké jiné známé pohádce.

Dívka jménem Olya nikdy neposlouchala svoji babičku, avšak jednoho dne… díky starému kouzelnému zrcadlu se Olya setkala se svým vlastním odrazem – dívkou jménem Yalo. Společně se ocitly v království křivých zrcadel, kde člověk nemůže najít obyčejná zrcadla, protože ďábel a nečestní lidé chtějí vypadat lépe, než je tomu ve skutečnosti. Potřebují pokřivenou pravdu. Dívky nakonec vítězí nad ďáblem a když se Olya vrací domů, pokouší se zbavit svých zlozvyků, o kterých se mohla dozvědět jen díky zrcadlu.

Olya je sice pionýrka, ale co se týče oprsklosti, nijak si nezadá s některými dnešními rozmazlenými dětičkami zbohatlých rodičů, které mají všechno na co si vzpomenou a také si myslí, že si mohou všechno dovolit. Je to zkrátka drzý fracek, který je přesvědčen, že svět se točí jen kolem něj. Její věčné ječení: Já mám hlááád, já mám žízééééň si přímo říká o pár facek.

Po příchodu do Království křivých zrcadel se setká se svým zrcadlovým obrazem – s dívkou jménem Yalo. Ta je co se týče vzhledu navlas stejná. Je ale už napravená a není zdaleka tak rozmazlená jako Olya. Obě dvě zjistí, že v království je díky křivým zrcadlům všechno pokřivené, a tak se nepozná, že i zdánlivě ctnostní občané jsou pěkní křiváci. A nejhorší je politická reprezentace království, kterou tvoří přihlouplý král Udakak 77 (papoušek Kakadu), a jeho dva ministři, z nichž jeden je ve skutečnosti špinavý žabák a druhý je smradlavý sup. Dcera jednoho z ministrů Ajmiz je vychytralá ambiciózní kariéristka, která by ráda svrhla své politické protivníky a sama se stala královnou. Ve skutečnosti je to zmije. Zlolajnost ministrů a Ajmiz se projevuje, když si všichni tři navzájem nasypou do vína jed. Tento výjev tak trochu připomíná podobnou scénu z českého filmu Císařův pekař a pekařův císař.

Celý zvrácený státní systém funguje jen díky křivým zrcadlům, které zobrazují skutečnost jiná než jaká je. Výrobce zrcadel, zrcadlář Hurd, však odmítá již nadále tato zrcadla vyrábět. To by však mohlo být pro spiklence nebezpečné. Proto je Hurda nutné potrestat. Když však nepomáhá bití, je rozhodnuto o jeho popravě.

Olya a Yalo se pokusí Hurda zachránit. Nebudou to však mít vůbec lehké. Vše jim ztěžují Oljiny zlozvyky. Od věže smrti, kde je Hurd uvězněn a kde čeká na popravu, existují pouze dva klíče, Jeden z nich má v držení král a druhý podlý ministr Abaž. Nejdříve se tedy obě dívky pokusí získat klíč který je uschován nad královským trůnem. Pomůže jim pomocnice v kuchyni, která jim poradí, aby se převlékly za členy královy pážecí stráže. Díky svým znalostem matematiky přesvědčí krále, aby odložil Hurdovu popravu. Král souhlasí s odkladem popravy, ale tím proti sobě popudí hlavního ministra Cepuse, který tajně prahne po svržení krále a získání veškeré moci.

V nestřeženém okamžiku se dívkám podaří ukořistit klíč od věže smrti, jenže díky Oljině nepozornosti a roztržitosti se klíč ztratí. Proto musí děvčata podniknout nebezpečnou výpravu pro druhý klíč. Musí překonávat překážky, vězení a úklady. Naštěstí se Olya snaží překonat své zlozvyky a díky tomu si získá několik přátel, bez jejichž pomoci by naděje na úspěch byla mizivá.

Film srší akcí a nejsou v něm prakticky žádná hluchá místa. Celkový účinek umocňuje skvělá hudba od Arkadije Filipenka. Zvuk je sice jen 2.0, ale v mém domácím kině zvuk kupodivu vyzněl líp než kdejaký nový titul s 5.1. Zvuk koňských kopyt nebo sbor pážecí gardy se nesl ze satelitních reproduktorů neuvěřitelně plasticky a hutně.

Rok vzniku: 1964
Země původu: Sovětský svaz
Žánr: pohádka
Originální název: Korolevstvo krivych zerkal
Anglický název: Kingdom of Crooked Mirrors
Distribuce: Urania
Délka: 90 min.
Režie: Alksander Rou
Hrají: Olga Jutkina, Táňa Jutkina, Taťjana Baryševa, Arkadij Cinman, Lidija Vertinskaja, Andrej Sapran, Anatolij Kubackij, Tamara Nosová, Věra Altajskaja, Andrej Fajt, Aleksandr Khvylya Georgij Milljar, Valentin Brylejev, Ivan Kuzněcov.
Programový obsah: Gorky Film Studio
© 2000 Ruscico

V českém znění: Tomáš Juřička, Bohdan Tůma, Filip Jančík, Ivo Novák, Zuzana Šulcová a další.
Zvuk: česky, rusky, Dolby stereo
Obraz: barevný, PAL, 1.37 : 1
Typ DVD: 9
Distribuce, design obalu a česká verze: Urania s.r.o.
Region: 2