Supraphon vydává DVD Karla Kryla s výběrem z legendárních polistopadových vystoupení.

Výběrem toho nejlepšího z video záznamů z koncertních vystoupení Karla Kryla se Supraphon dostává na pomyslný vrchol v mapování nahrávek tohoto legendárního písničkáře. K doposud Supraphonem vydaným jedenácti CD Karla Kryla se nyní přiřadí i první DVD. Pod výstižným názvem Karel Kryl – Koncerty 1989/1990 vychází v pátek 23. září 2011.  

K písňové části DVD posloužily televizní archivy, naštěstí v profesionální kvalitě poskytující obrazové a zvukové záznamy Krylových koncertů pro ohrožené druhy za mřížemi, všechny slušný lidi a studenty, ale také v Ostravě a v Televizním klubu mladých. Sestřih se soustřeďuje na zachycení toho nejzásadnějšího, tedy výtečných písní v autorské interpretaci, zasazených do doby absolutního nadšení a společného zpívání. Mnohé z toho zdánlivě pominulo, Krylova muzika a poselství však zůstávají stále mimořádně silnými. Dopisy, Plaváček, Lásko!, Rakovina, Braniboři v Čechách, Pieta, Anděl, Pasážová revolta, Srdce a kříž, Veličenstvo Kat, Píseň Neznámého vojína nebo Bratříčku, zavírej vrátka, celkem více než dvacítka songů. K tomu dva cenné záznamy z roku 1969 (Marat ve vaně a Morituri te salutant).

Jako bonus je na DVD dosud nedostupný hodinový dokument Karel Kryl: Filmový portrét (1991), v režii Františka Speváka dokreslující dobu, lidi a hudbu v dalších písních i rozhovorech. Společně s dokumentačním textem Jana Šulce a Vojtěcha Klimta tak vznikl soudržný komplet audiovizuálních materiálů k jedné výseči Krylova života a tvorby, té z mnoha důvodů zcela zásadní.  

 

DVD: KAREL KRYL, KONCERTY 1989/ 1990 – Karel Kryl pohledem kamer Československé televize

autoři: Jan Šulc a Vojtěch Klimt, 2011  

 

Toto DVD zaznamenává atmosféru vystoupení Karla Kryla zejména na přelomu let 1989–90. Krylův návrat na československá pódia patřil v té vzrušené době k nejočekávanějším. Paradoxní situace, kdy jedno z nejzakazovanějších jmen českých umělců znal na konci osmdesátých let v Československu téměř každý, byla jedinečná. Karel Kryl prostřednictvím svých starších i novějších – přes hranice pašovaných – nahrávek utvářel názor zdejších lidí na ten ostnatým drátem obehnaný kus světa, v kterém museli žít. Mnozí si svůj názor na skutečnou povahu režimu, jenž jim vládl, utvářeli právě díky Krylovým textům.

 

 

 

Pečlivě ukrývané nahrávky Karla Kryla měla doma, nebo je přinejmenším znala, většina obyvatel Československa. A byli to v mnoha případech posluchači mnichovského rádia Svobodná Evropa a jejího nejpopulárnějšího redaktora Karla Kryla, kdo v letech 1988 a 1989 vycházeli do ulic. Bylo tomu tak i 17. listopadu 1989 – jméno Karla Kryla bylo nejpopulárnější právě mezi mladými lidmi, kteří si šedesátá léta, kdy ve své vlasti žil a vystupoval, nemohli osobně pamatovat.

 

 

 

To vše je nutno si uvědomit pro pochopení toho, proč se Karlu Krylovi u nás dostalo v letech 1989–90 tak mimořádného přijetí. Dostával do svého mnichovského exilu v druhé polovině osmdesátých let řadu signálů, že se na něj v Československu nejen nezapomnělo, ale že tu lidé znají i jeho novější písně. Předzvěst jeho prvních koncertů po návratu do vlasti se odehrála na začátku listopadu 1989 v polské Wrocławi. Tisícihlavé zástupy, zpívající s Krylem o čtyři týdny později jeho písně doma, byly však obrovským překvapením i pro něj samotného. Bylo tomu tak v Čechách, na Moravě, ve Slezsku i na Slovensku. Krylova vystoupení zachycená na unikátních záznamech televizních kamer Československé televize atmosféru těchto koncertů jedinečným způsobem přibližují.

 

 

 

Kryl z nadšení prvních týdnů po návratu do Československa velice rychle vystřízlivěl, reprodukování starých písní – vyžadované posluchači jeho koncertů – mu postupně přestávalo dostačovat. Chtěl se vyjadřovat především k nové situaci. V obecné euforii, která u nás doznívala ještě několik let, však jeho dobře míněné publicistické komentáře i písňové texty zůstaly nepochopeny. To je však již jiná historie. Krylova novější tvorba byla zaznamenána televizními kamerami především v pořadech Maškary (1991) a Mollové tóny Karla Kryla (1992).

 

 

 

První dvě písně na tomto DVD byly součástí televizního pořadu v cyklu Jizvy, jiskry, jistoty z roku 1969. Záznamy písní vznikly pravděpodobně během Krylova recitálu v pražské Viole v březnu nebo dubnu 1969. I přesto, že druhá píseň je prostříhána záběry z pražských srpnových ulic, jsou tyto záznamy Karla Kryla jediné známé z té doby, jež se zachovaly v profesionální kvalitě obrazu. Krylovy písničky se v pořadu Jizvy, jiskry, jistoty objevily na žádost Jiřího Hájka, československého ministra zahraničních věcí v době pražského jara. V době, kdy televizní pořad spatřil světlo světa, byl však již Hájek své ministerské funkce na příkaz z Moskvy zbaven a následně byl zakázán i celý tento televizní cyklus.

 

 

 

V ostravském televizním studiu existuje ještě záznam písně Morituri te salutant, ta je však natočena na playback s použitím nahrávky ostravského rozhlasu vydané na Krylově albovém debutu Bratříčku, zavírej vrátka. Mimo to se dochoval ještě pořad, který tehdejší Československá televize natočila v olomouckém Divadle Experimentu v roce 1967, v němž Kryl zpíval písně Srdce a kříž a Pieta. Záznam se však dochoval pouze v nedostatečně kvalitní kopii. Obrazový záznam z vystoupení na pražské filozofické fakultě z roku 1969, o němž se Kryl několikrát zmínil, dosud nebyl nalezen, stejně jako dokument, který ve stejném roce o Krylovi natočil polský student FAMU Andrzej Zajączkowski.

 

Další záznam na přítomném DVD byl pořízen v pražské Lucerně 19. prosince 1989. Vznikl pro Studentské vysílání, kterým televize v tehdejší otevřené době dávala prostor studentskému hnutí, jež se zasloužilo o změny ve společnosti. Na koncertu Pro ohrožený druh za mřížemi vystoupila kromě Karla Kryla i řada dalších zpěváků a skupin. Kryl zde mimo jiné recituje jednu ze svých nejlepších básní s názvem Lot, kterou napsal v Itálii pět měsíců před pádem komunistického režimu v Československu.

 

Následuje záznam Krylova nejslavnějšího vystoupení, jež bylo součástí Koncertu pro všechny slušný lidi v pražské sportovní hale 3. prosince 1989. Celý koncert trval deset hodin a vystoupilo na něm pět stovek účinkujících. První písní Krylova dvacetiminutového bloku byla Morituri te salutant, posledním přídavkem pak v následujícím období velmi populární Děkuji. Na tomto DVD bylo pořadí písní z dramaturgických důvodů změněno.

 

Tři následné písně byly natočeny pro Televizní klub mladých, v němž se Kryl v roce 1990 objevil ještě několikrát.

 

Písničkářský koncert Folkfórum v hale v Ostravě-Vítkovicích 7. prosince 1989 byl Krylovým triumfálním návratem na rodnou Moravu. Závěrečnou píseň Lásko! s ním na pódiu zpívali všichni účinkující. Na rozdíl od Koncertu pro všechny slušný lidi, který byl televizí přenášen v přímém přenosu, byl záznam Krylova ostravského vystoupení poprvé odvysílán až na začátku roku 1990.

 

Pořad Karel Kryl pro studenty zachycuje část vystoupení na pražské Vysoké škole zemědělské 19. ledna 1990, které bylo součástí Krylova prvního oficiálního koncertního turné v Československu po dvaceti letech. Pořad byl vysílán ve dvou verzích, které se částečně lišily výběrem písní. Součástí jedné verze byl i Krylův komentář k tehdejší předvolební době, který s ním televize natočila v zákulisí koncertu. Kryl zde mimo jiné řekl: „Zprávy, které docházejí, interviews, která jsou tištěna, jsou mnohdy zkreslena, neautorizována. Lidé hledají senzace jako v Bildu nebo špatných plátcích v jiných zemích. A schází žurnalistická zodpovědnost, ne vždycky ale namnoze. Což mě přesvědčilo o tom, že pravděpodobně opravdu dochází v této zemi k demokratizačnímu procesu, ještě ne zcela k demokracii. A že bohužel vzdor k všemu, co se tiskne, se s tím musí počítat, že bude docházet ke zkresleným výrokům, k úryvkům vyťatých z kontextu – textu. Ještě bohužel není vytvořena instituce, která by tomu zabránila, alespoň co se právní stránky týče. Je moc křiku a málo informací, moc křiklavě vyhlášených parol a předsevzetí, plánů. A skutek utek.

 

Je tam strašně málo práce s člověkem, vysvětlení, co to vlastně demokracie je a na čem se zakládá, na co člověk právo má, na co nemá. Mně se ptali lidé na tak základní věci, které jsou mi tak dávno jasné, že jsem netušil, že může být neinformovanost tak hluboká, že může být zklamání a rezignace tak velká. Týkalo se to i našich nových poslanců dosazených do Národního shromáždění, bez toho, že by se zeptali, za koho jsou. Až mi z toho bylo špatně… Byly to otázky na těch sto procent, kterými se volí. Já vím, že to není pohodlné o tom mluvit, ale já si myslím, že o tom mám mluvit, protože se mě na to ti lidé ptali, jestli to je opravdu ta demokracie. Hrozně bych si přál, aby se nad sebou žurnalisti, hlavně novináři, hlavně televizní redaktoři zamysleli. Aby měli víc zodpovědnosti vůči tomu, co občanům prezentují. Protože to už není lid, který polkne všechno, ale jsou to občani, se kterými musíme jednat a kterým budujeme, stavíme právě to mínění, v které tak strašlivě doufáme v příštích volbách.“

 

 

 

Na VŠZ v pražském Suchdole Kryl odehrál ještě dva předvánoční koncerty v letech 1992 a 1993. Veřejnoprávní televize však v letech 1992–94 již žádný Krylův koncert nezaznamenala.

 

Bonusem tohoto DVD je sestřih dokumentárních záznamů, který byl v roce 1991 vydán pod názvem Karel Kryl Filmový portrét. Režisér a kameraman František Spevák Kryla provázel na jeho prvním polistopadovém koncertním turné a zaznamenal i natáčení jeho desky Tekuté písky. Z dokumentárního hlediska jsou nejcennější záběry z Krylovy práce ve Svobodné Evropě. Zaznamenána je i jeho návštěva bechyňské keramické školy, mladšího bratra Jana a novojičínského bytu, v němž v posledních letech svého života bydlela i jejich matka Marie Krylová.