Posvátné síně Přírodovědného muzea jsou plné těch nejúžasnějších exponátů – divoce vypadajících prehistorických stvůr, nelítostných starověkých bojovníků, dávno vymizelých kmenů, afrických zvířat a legendárních historických hrdinů – ti všichni zde nehnutě stojí, navždy zmrazení v čase. Nebo ne? V akčně-dobrodružné komedii NOC V MUZEU nový noční hlídač zjistí, že opravdové dobrodružství začíná teprve ve chvíli, kdy zaklapnou dveře za posledním návštěvníkem a zdánlivě nehybné exponáty si začnou užívat divoké noční rejdy.

Fantastické dobrodružství začíná v okamžiku, kdy si Larry Daley (BEN STILLER) – zkrachovalý snílek, který se svými vynalézavými nápady nikdy nenašel příliš velké uplatnění – pod tlakem nepříznivých okolností začne hledat obyčejné zaměstnání. Larry vždycky věřil, že byl předurčen k velkým činům. Nemá však sebemenší ponětí, k jak kolosálnímu a nebezpečnému úkolu se upsal v okamžiku, kdy s nechutí přijal práci nočního hlídače v muzeu. Před první směnou dostane do ruky velkou baterku, ohmataný manuál a je zanechán o samotě ve strašidelně opuštěném a obřím muzeu.

Ale počkat, co je to za šramot? Larry s němým úžasem sleduje, jak se prehistorická zvířata a slavné historické postavy jedna po druhé probouzejí k životu. Po mramorových chodbách se prohánějí Tyrannosaurus Rex a Attila Hun, mezi křehkými expozicemi korzují lvi s opicemi a Larry se marně snaží získat nad nastalým zmatkem kontrolu. Když se ocitne na samotném dně svých duševních sil, osloví Teddyho Roosevelta (ROBIN WILLIAMS), jednoho z nejslavnějších amerických prezidentů v historii, aby mu pomohl alespoň přežít noc. Vzrůstající obava, že přijde i o tuhle práci a znovu zklame svého syna Nicka, jej přiměje k neskutečné bitvě o záchranu muzea, v níž se konečně může stát tím smělým a neohroženým otcem, kterým chtěl vždycky být. Velký okamžik, na který čekal celou věčnost, právě nastal.

O FILMU:
Jádrem filmu NOC V MUZEU je myšlenka, která musela napadnout každého, kdo někdy v němém úžasu procházel chodbami muzea: představa situace, kdy vycpaná zvířata a modely historických postav najednou obživnou a vydají se na procházku rozlehlými prostorami honosné budovy.

„Myslím, že většina z nás někdy zažila ten pocit, kdy projdete okolo sochy v muzeu a přísahali byste, že vás sledovala očima,“ říká režisér Shawn Levy. „Představa, co by se stalo, kdyby exponáty opravdu obživly, je trochu strašidelná a taky velmi fajn – z pohledu filmaře je to přesně ten druh divoké premisy ve stylu ‚co když…?‘, kterému v žádném případě nelze odolat.“

Příběh tohoto filmu se začal psát v okamžiku, kdy chorvatský ilustrátor Milan Trenc nakreslil dětskou obrázkovou knížku, ve které si čerstvě zaměstnaný noční hlídač Přírodovědného muzea v New Yorku na chvilku zdřímne a pak s hrůzou zjistí, že jedna z koster obřích dinosaurů, které měl hlídat, záhadně zmizela. Zanedlouho je obklopen mluvícími a vrčícími obživlými exponáty, které obrátí celé muzeum vzhůru nohama. Knížka se díky svému chytrému humoru a poutavému motivu muže, který musí zkrotit největší legendy minulosti, stala velmi oblíbenou.

Když lidé z Foxu knížku ukázali Thomasovi Lennonovi a Robertovi Benovi Garantovi (kteří se dostali do popředí zájmu díky televiznímu hitu Reno 911 a jeho nadcházející filmové verzi Reno 911!: Miami), měli úspěšní scénáristé problémy ovládnout své nadšení. „Oba jsme z New Yorku a v chodbách toho muzea jsme v podstatě strávili dětství,“ říká Lennon. „Dokázali bychom nakreslit zpaměti jeho mapu – tak moc jsme to tam měli rádi. Bylo to prostě to nejúžasnější místo na světě.“

„Nejvíc nás vzalo, že jsme jako děti měli přesně tenhle společný sen – schovat se na noc v muzeu a pozorovat, co se tam děje po skončení návštěvní doby,“ říká Garant. „A myslím, že tenhle sen má spousta dětí, o dospělých ani nemluvě. Zůstat tam sám se všemi těmi historickými legendami a obrovskými pravěkými zvířaty nám připadalo jako největší dobrodružství, jaké si člověk vůbec dokáže představit.“

Scénáristé se tedy rozpomenuli na svá dětská léta a příval nápadu na sebe nenechal dlouho čekat. „Jako první jsme potřebovali vymyslet, v čem bude spočívat to kouzlo, díky němuž muzejní expozice přicházejí k životu,“ vzpomíná Lennon. „Pamatuju si, že svého času jsme byli dost vedle z místnosti, která byla věnována Egypťanům – a vzhledem k tomu, že se Egypťané docela hodně zabývali snahou dát věcem věčný život, najednou začalo dávat smysl, že by v tom mohla mít prsty ta starověká egyptská touha po věčném mládí.“

Mezi scénáristy se rozhořel také typicky klukovský spor o to, která z pravěkých příšer by se měla po svém probuzení stát tím nejhrůznějším oživlým exponátem muzea – a skončil tím, že obrátili celý zažitý koncept naruby: „Rozhodli jsme se, že ty největší věci v muzeu se ukáží být dobráky od kosti, zatímco nejděsivější budou ti nejmenší tvorečkové,“ říká Garant.

Výsledek společného úsilí scénáristů okouzlil režiséra Shawna Levyho, který má na kontě některé z největších komediálních hitů posledního desetiletí, a který se paradoxně poohlížel po klidnějším filmu. Scénáři k NOCI V MUZEU však neodolal: „Ta kombinace srdečnosti, humoru a velkoleposti mi připadala hrozně vzrušující,“ říká režisér. „Film především vypráví skvělý příběh, ale činí tak pomocí strhujících vizuálních prostředků, které byste v typické komedii nečekali. A které jsou na míle vzdálené všemu, na čem jsem kdy pracoval.“

„U filmu, ve kterém přicházejí k životu muzejní expozice, to bude znít možná trochu divně, ale vzhledem k tomu, jak divoce neskutečná je ta samotná premisa, jsem měl pocit, že všechno okolo ní by mělo působit naprosto reálně – od hereckých výkonů přes jejich nasnímání po digitální efekty,“ vysvětluje Levy svou představu o pojetí filmu. „Myslím si, že ty nejlepší fantazie mají tohle ukotvení v realitě. A zvláště v tomhle případě šlo o to, abychom divákům umožnili uvěřit tomu, že muzeum může v noci žít vlastním životem. A to jsme si stanovili jako cíl veškerého snažení.“

HERECKÉ OBSAZENÍ
Do titulní role nočního hlídače Larryho Daleyho, který se stane hrdinou i přesto, že se mu neustále lepí smůla na paty, chtěli filmaři už od začátku obsadit Bena Stillera. Kromě toho, že je jednou z nejpopulárnějších komediálních hvězd dneška, si díky filmům jako Něco na té Mary je nebo Jeho fotr, to je lotr vybudoval pověst představitele postav, které se dokáží prosadit i navzdory obrovským překážkám, které před ně staví osud.

„Larry je člověk, který si nikdy nedokázal dát život dohromady. Neustále přichází s dalšími a dalšími nápady, jak zaručeně zbohatnout, ale ani jeden z nich nefunguje,“ říká Stiller. „Kromě toho se bojí, že přijde o kontakt se svým synem, protože jeho bývalá manželka se brzy vdává za někoho jiného. Musí zkrátka najednou vyřešit spoustu věcí a jedinou možností, jak z toho ven, je zkusit si před Vánoci narychlo najít práci. Volné je samozřejmě jediné místo: noční hlídač v Přírodovědném muzeu. Zpočátku si myslí, že to je ta nejhorší práce, jakou si dovede představit, ale nakonec se to obrátí v to nejúžasnější dobrodružství, jaké kdy zažil.“

Když Larry na pozici nastoupí, vystřídá trojici předchozích hlídačů, kteří na první pohled sami působí tak trochu jako starožitné relikty – ale skutečnost je i v tomto případě úplně jiná. Pestré trio přivedli k životu tři komediální herci, kteří se po právu stali legendami: nenapodobitelný Dick Van Dyke, miláček publika Mickey Rooney a produktivní hvězda divadelních, televizních i filmových rolí Bill Cobbs.

„Když jsem tyhle tři viděl pohromadě, věděl jsem, že máme mnohem víc, než jsme si mohli přát. Dick Van Dyke a jeho elegantní, uhlazené vystupování, Mickey a jeho šarmantní persóna nevelkého vzrůstu a tajemný Bill – byla to perfektní kombinace, která trojici hlídačů propůjčila přesně ten uličnický tón, který jsme potřebovali,“ říká Levy.

Užaslý Larry během své první noci ve službě objeví mezi obživlými expozicemi několik zajímavých lidí, jejichž pomoc bude v případě, že se chce dožít rána, zatraceně potřebovat. Jeho největším pomocníkem se stane jeden z neoslavovanějších Američanů v historii – 26. prezident USA Teddy Roosevelt.

Z Robina Williamse, který má na kontě pět oscarových nominací, z nichž jednu proměnil, dělalo jeho rozmanité herecké portfolio ideálního kandidáta. Schopnost vložit do postavy komediální prvky i silnou a inspirují osobnost byla pro roli Roosevelta zcela nezbytná.

Williamse, který se ihned pustil do studia historických pramenů, začal Roosevelt čím dál tím více fascinovat – především pak jeho pozitivní povaha a víra v sílu jednotlivce, kterou se ve filmu snaží přenést na Larryho. „Poselství, které se snaží Larrymu vštípit, je ‚tohle všechno můžeš zvládnout, a pokud dokážeš zjednat pořádek na tomhle místě, představ si, co všechno můžeš dokázat jindy.‘ Snaží se ho přesvědčit, že člověk může dosáhnout úspěchu vlastním přičiněním.“

BUDOVÁNÍ MUZEA: VÝTVARNÁ STRÁNKA FILMU
Když přišlo na řadu vizuální pojetí filmu, začal Shawn Levy dávat dohromady tým výtvarníků, vedených oscarovým Claudem Parém a žádanou návrhářkou kostýmů Renée April. Jejich úkol byl skutečně velkolepý – vytvořit interiér světově známého muzea úplně od nuly.

Přestože filmaři využili skutečného Přírodovědného muzea pro záběry exteriérů, natáčení v jeho vnitřních prostorách bylo vzhledem k náplni scén vyloučeno. Proto se rozhodli vybudovat všechny divy, které jsou v muzeu k vidění, v obrovském studiu ve Vancouveru.

Úkol skloubit Levyho vizi s obsahem skutečného muzea ležel z největší části na bedrech Claudea Parého, který v minulosti získal Oscara za práci na velkofilmu Martina Scorseseho Letec. Paré věděl, že tento projekt bude opravdu velkou změnou, ale obrovská kreativní výzva, kterou skýtal, jej až příliš lákala. „Designér se ve většině případů zaměřuje na dvě nebo tři různá období, ale v případě NOCI V MUZEU jsem měl možnost pracovat na celé řadě rozmanitých druhů designu – od starověkých egyptských chrámů po kovbojské scény – a s každou z nich si vyhrát,“ říká Paré.

Výtvarníci scény se na několik týdnů stali architekty muzejních exponátů a vytvořili celou řadu historických výjevů, mezi nimiž nechybějí eskymáčtí rybáři na ledovém útesu či neandrtálci, kteří se ve své jeskyni snaží rozdělat oheň. „Každá z těchto expozic musela být rozkreslena, naplánována, postavena a umístěna na příslušnou pozici,“ vysvětluje Paré. „V jednom okamžiku pracovalo jen na samotných plánech exponátů 10 návrhářů. Cílem našeho snažení mělo být to, aby každý z nich působil zcela uvěřitelně, takže jsme věnovali extrémní pozornost všem detailům.“

Jednou z těchto expozic byla také socha, která hraje ve filmu klíčovou roli – slavná skulptura Teddyho Roosevelta sedícího se zdviženým mečem na koni, která musela být upravena tak, aby odpovídala tělesným proporcím Robina Williamse. Aby výtvarníci zajistili, že bude socha tělesnou stavbou odpovídat své obživlé verzi co nejpřesněji, rozhodli se vytvořit sádrový odlitek samotného herce.

MUZEUM OŽÍVÁ: DIGITÁLNÍ EFEKTY
Posledním prvkem, který byl nutný k dotvoření atmosféry obživlého muzea, byla digitální kouzla. Shawn Levy měl z předpokládaného objemu vizuálních efektů nejprve obavy – především z toho důvodu, že se nikdy předtím nepodílel na filmu, v němž by byly obsaženy v takovém množství. Jeho nervozita však vzhledem k podpoře ostřílených odborníků opadla: „Dostal jsem do začátku spoustu rad od producentů Chrise Columbuse a Michaela Barnathana, kteří pracovali na sérii filmů o Harrym Potterovi,“ vysvětluje Levy. „Říkali mi, abych si z toho vodopádu technických termínů nedělal hlavu. Vysvětlili mi, že ze všeho nejdůležitější je udělat si v hlavě jasnou představu, jak má co vypadat, a pak nechat tým odborníků, ať se starají. Vzal jsem si jejich rady k srdci a strávil jsem spoustu času kreslením storyboardů, protože jsem cítil, že pokud dokáži svému týmu co nejjasněji ukázat, co přesně chci, mohou snáze vymyslet, jak se dobrat ke kýženému výsledku.“

„Lidé se většinou připravují na záběry s efekty dopředu, ale my jsme pracovali zcela nekonvenčním způsobem,“ říká Levy. „Řekněme, že Bena měl v některé scéně trefit ocas Tyrannosaura Rexe a odhodit jej na podlahu. Bena ale v den natáčení napadlo, že by místo toho mohl udělat dvojité salto vzad a spadnout na schodiště – a my jsme se pokaždé snažili zužitkovat ten nejlepší nápad. Takže ve výsledku jsme neustále něco měnili a tým, který dělal vizuální efekty, se s tím musel vypořádat. Říkali nám, že tolik improvizace v oblasti efektů u žádného jiného filmu nezažili.“

Úkol přivést k životu muzejní zvířata a sochy Levy svěřil vedoucímu vizuálních efektů Jimovi Rygielovi (trilogie Pán prstenů) a jednomu z předních hollywoodských studií na vizuální efekty Rhythm & Hues, které nedávno vytvořilo fotorealistická zvířata ve filmu Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň.

Hned první úkol – naanimovat lva, který uteče z expozice afrických savců a honí Larryho po muzeu – se zařadil mezi ty nejtěžší. „K tomu, aby měl divák o Larryho opravdový strach, bylo nezbytně nutné vyobrazit lva zcela realisticky,“ říká Dan Deleeuw, vedoucí vizuálních efektů v Rhythm & Hues. „Ale vytvářet pomocí počítačové grafiky skutečná zvířata je velmi náročné, protože se nejedná o žádného fantastického tvora, u kterého by vám mohly projít nějaké maskovací finty. V těchto scénách jsme si hodně dali záležet na rozestavení prvků na scéně, aby to vypadalo, že drápy lva skutečně míjejí Larryho jen o centimetry.“

Neméně náročná byla práce s titěrnými modely – výtvarníci museli vytvořit diorámata s armádami malých postaviček, které musely vypadat jako Mayové, Římané či američtí kovbojové, a pak je poštvat proti sobě v několika bitvách. „Vyrobili jsme 89 modelů, které se pak staly základem stovek variací, vytvořených v počítači,“ vysvětluje Rygiel. „Použili jsme skutečné herce, které jsme natočili v různých akčních situacích a potom jejich pohyby dokonale zreplikovali, takže když ve filmu uvidíte, jak kovbojové bojují s Římany po celé ploše diorámatu, bude armády tvořit několik stovek variant, z nichž má každá vlastní charakteristiky.“

Perfektní souhra herců, výtvarníků a pracovníků z oddělení efektů nakonec vyústila ve vyváženou kombinaci realističnosti, humoru a kouzelné atmosféry, o níž Shawn Levy usiloval od samotného začátku: „Nakonec se těm lidem podařilo dát muzeu a všemu, co se v něm děje, přesně takovou podobu, jakou jsem si vysnil.“

Scénář: Ben Garant, Thomas Lennon
Režie: Shawn Levy
Kamera: Guillermo Navarro
Hudba: Alan Silvestri
Hrají: Ben Stiller, Robin Williams, Owen Wilson
Žánr: Dobrodružná komedie
barevný, dabing/titulky, 108min
premiéra: 18.1.2007
Plakát k filmu „Noc v muzeu“ si můžete stáhnout v sekci plakáty