Cca za měsíc oslaví známý francouzský scénárista, režisér, herec a producent Claude Lelouch 71. narozeniny (narozený 30.10. v Paříži).

V roce 1957 v Moskvě při tajném natáčení života v SSSR se u něj zrodí nadšení pro film. Po vojenské službě, kterou absolvoval roku 1960 v Armádním kinematografickém sboru, se rozhodne osamostatnit a založí produkční společnost Les Films 13. Ve stejném roce debutuje snímkem „Le propre de l’homme“. Druhým celovečerním filmem „Nemluvte mi o lásce“ (L’amour avec des si, 1962), financovaným z příjmů z režie reklamních snímků, se dobře zapíše u kritiky. S několika přáteli natáčí film „Une fille et des fusils“ (1964), za který získá několik ocenění na filmových festivalech.

Převratným rokem v jeho kariéře se stává rok 1966, kdy Claude Lelouch získává Zlatou Palmu na MFF v Cannes za oslnivé melodrama „Muž a žena“, kam obsadil mýtickou hereckou dvojici Anouk Aimée a Jean-Louise Trintignanta. Jedná se o psychologické melodrama filmové skriptky Anne Gauthierové a automobilového závodníka Jean-Louise Duroka, kteří jezdí do penzionátu navštěvovat své děti. Annin muž zahynul jako kaskadér, Durokova žena spáchala sebevraždu. Při dalších návštěvách se osamělí lidé sblíží. Vzpomínky na minulost jim však brání plně se poddat svému citu. Zdá se, že milostný vztah skončil dříve, než byl naplněn. Jednoduchý děj obohatil tvůrce pozoruhodnou kameramanskou prací, nevšední silou citu a sugestivností atmosféry. To umožňuje divákovi, aby intenzivně prožíval velké city milenecké dvojice, sahající od smutku až po rozkoš, od utrpení až po naději. Jednotlivé dialogy herci improvizovali během natáčení, aniž by znali scénář. Film získal dva Oskary a dalších 42 mezinárodních cen.

Claude Lelouch poté napsal a natočil víc než třicet celovečerních snímků, úspěšných i neúspěšných, aniž by kdy přestal věřit ve své štěstí, z nichž jsou nejpozoruhodnější „Dobrodružství je dobrodružství “ (1972 MFF Cannes), „Žít a užít“ (Vivre pour vivre, 1967), „Daleko od Vietnamu“ (Loin du VietNam, 1967), „Grenoble“ (13 Jours en France, 1968 MFF Cannes), „Život, láska, smrt“ (La Vie, l’Amour, la Mort, 1968), „Viděno osmi“ (Jeux Olympiques de Munich,1972), „Jiný muž, jiná šance“ (Un autre homme, une autre chance 1977), „Edith a Marcel “ (Edith et Marcel, 1983), „Viva la vie!“ (1984 MFF Benátky), „Muž a žena po dvaceti letech“ (Un homme et une femme, vingt ans déjà, 1986) „Cesta zhýčkaného dítěte“ (Itinéraire d’un enfant gâté, 1988, nominace na Césara), „Jsou dny a úplňky“ (Il y a des jours… et des lunes, 1990 MFF Benátky), „Bídníci 20. století“ (Les Misérables, 1994 Zlatý glóbus), „A nyní…Dámy a panové“ (And Now…Ladies & Gentlemen, 2002 MFF Cannes), „Odvaha milovat (Le Courage D’aimer, 2005).

V roce 2006 byl hostem festivalu Febiofestu, kde uvedl svůj romantický příběh „Odvaha milovat “ (Le Courage D’aimer) a převzal cenu Kristián za přínos kinematografii. "Dělám filmy padesát let a musím říci, že jsou pro mě lepší než život. Vždycky se mi zdálo, že muži a ženy na plátně jsou zajímavější než lidé na ulici. Obdivoval jsem je jako kluk a chtěl jsem, aby se jejich příběhům skutečný život podobal," řekl tento klasik francouzské kinematografie.

Jako poslední snímek figuruje v jeho bohaté filmografii film „Román z garáže“ (Roman de Gare, 2008) natočený pod pseudonymem Hervé Picard. "Ano, Hervé Picard jsem já. Pod mým pravým jménem jsem už natočil přes 40 filmů, Claudem Lelouch jsem byl už otrávený. Chtěl jsem, aby na ten film lidi šli kvůli samotnému filmu, ne kvůli nějakému jménu." Ústředními tématy filmu jsou vražda, odplata, láska a hlavně podvod. Režisér Claude Lelouch k tomu říká: "Lži jsou v dnešním světě velice důležité. Hlavně pro ty, kteří nic neumí, nejsou inteligentní, bohatí ani krásní. S nepravdou se pracuje mnohem lépe, než s pravdou." Teď už se tím jen baví, při premiéře na festivalu v Cannes to však nikdo netušil. "Lidé byli zvědavi na toho mladého režiséra, který snímek natočil. A tak jsem slyšel reakce, kterých jsem se už dlouho jako Lelouch nedočkal," dodává pobaveně režisér. 

Claude Lelouch již od počátku své kariéry procházel různými dobami a trendy a stále se pohyboval mezi velkými produkcemi, ale i nejkomornějšími filmy. Tvorba Clauda Lelouche je populární a autorská zároveň. Jeho celovečerní snímky nenechaly publikum nikdy lhostejné. Patří do velmi úzkého okruhu francouzských režisérů, kterým se podařilo opakovaně překonat se svými filmy miliónovou návštěvnost.