Děj filmu se odehrává za druhé světové války v Anglii. Nebeskými jezdci jsou nazýváni letci britské RAF. Proti německým fašistům v této jednotce bojují bok po boku Angličané, Kanaďané, Poláci a Čechoslováci. Film líčí dramatické příhody posádky anglického bombardovacího letounu typu Wellington, kterou tvoří Kanaďan, dva Angličané a tři Čechoslováci. Střízlivým způsobem, nesporně poznamenaným britským civilismem, vypráví o hrdinství řadových bojovníků, nečinících si nárok ani slávu, ani na vděčnost národa. Podle slov režiséra J. Poláka měl být snímek "alespoň částečným splacením dluhu těmto lidem".
Podzim roku 1942. Posádku bombardéru typu Wellington tvoří první pilot a kapitán letadla Čechoslovák Pavel, druhý pilot Angličan Frank, navigátor Angličan George, telegrafista Kanaďan Tommy a palubní střelci Študent a Prcek, oba Čechoslováci. Noční nálet na Düsseldorf skončí úspěšně a jejich letoun se vrací šťastně na základnu. Takové štěstí už však neměla posádka dalšího letounu, který byl nucen nouzově přistát na moři a je považován za ztracený. Mladičká příslušnice WAAF Patricia Watkinsová odváží posádku do jídelny. Kapitán Pavel i ostatní dobře vědí o jejím vztahu se Študentem a mají pro ně porozumění. V jídelně se setkávají s polskou posádkou letounu, který nouzově přistál na jejich letišti. Večer si všichni jedou do městečka zatančit. Pobavit se s nimi nejde jen Frank, na kterého čeká přepychový Rolls-Royce, Frank je totiž nejen velmi dobrým pilotem, ale také synem hraběte z Norfolku.
Také další akce bombardéru dopadne dobře a všichni se ve zdraví vrátí na letiště. Študent v doprovodu Prcka jde na večeři k rodičům Patricie. Prcek se sice nechová zrovna nejvhodněji, naštěstí umí jen velmi málo anglicky a tak jeho kamarád mnohé zachrání upraveným překladem jeho poznámek. Nastal čas náletu na Norimberk, který má být poslední akcí jejich bombardéru. Všichni mají neblahou předtuchu, která se začne naplňovat krátce poté, co shodí bomby. Jejich letadlo je zasaženo na levém křídle, těsně vedle motoru. Motor se podaří uhasit a letoun se přes značné potíže vydává na zpáteční cestu. Nad mořem je však napaden dalšími dvěma stíhačkami. Študent jednu z nich sestřelí, je však při tom těžce zraněn. Nad pevninou přikáže Pavel posádce opustit letadlo a pak se pokusí o riskantní nouzové přistání, ve snaze zachránit zraněného kamaráda.
Podaří se mu to, i když Študent při explozi utrpí vážné popáleniny. V nemocnici se uzdravuje jen velmi pomalu a stejně vážný je jeho psychický stav. Jeho zranění zřejmě nezůstane bez následků a mladý voják ztratí zájem o život, možná i proto, že od svého zranění neviděl Patricii, kterou k němu přísná sestra nepustila. Posádka už nelétá bombardovat Německo, ale provádí meteorologický průzkum. Ani tyto lety však nejsou bez nebezpečí. Při jednom z nich zahyne Tommy. Patricie je nešťastná, že Študent neodpovídá na její dopisy a sblíží se přitom s Pavlem. Potom se však Študent k jednotce vrátí a zjistí, že Pavel, který mu zachránil život, se stal jeho nástupcem u Patricie…
A opět něco z historických pramenů – Kino 18, ročník XXIII. Vyšlo 5. září 1968 a na stranách 8 a 9 se nachází článek Jiřího Tvrzníka s názvem Jak rozbít Wellingtona…
Abyste rozuměli: Wellington je typ bombardovacího letadla, který používalo britské královské letectvo za druhé světové války. Čechoslováci mu říkali důvěrně „velouš".
Režisér Polák mě pozval k podívané, při níž došlo k opravdové zkáze opravdového letadla. A byli v něm skuteční piloti.
Je středa v polovině července roku 1968. Na letišti v Klecanech u Prahy se odehrává událost, kterou spisovatel Jánský zasadil do děje své knihy, jenž se odbýval nějakých pětadvacet let předtím. Jsem totiž svědkem posledního natáčení Nebeských jezdců.
„Přečetl jsem si rukopis knihy ještě předtím, než vyšla, a od té chvíle jsem cítil občanskou povinnost natočit podle ní film," říká režisér Polák. „Snad to bude částečným splacením dluhu těm lidem. Nemají-li dosud pomník, alespoň teď těch několik krabic filmu…" Zeptal jsem se ho, zda po letošním lednu, kdy dochází k nápravám křivd a rehabilitacím účastníků západního odboje, upravovali ještě scénář. „Přestože film byl schválen do výroby už v minulém roce, nepřepsali jsme ve scénáři ani slovo. Historická pravda je jen jedna," říká Jindřich Polák.
Je poledne, končí poslední úpravy terénu i letadla, které má být za chvíli rozbito.
Po pravdě řečeno, to letadlo není vůbec žádný Wellington. Je to stařičká Dakota vyráběná v sovětské licenci. Pro film ji koupili za cenu šrotu, ovšem její vnější předělávka na „velouše" stála nejen pěknou sumu, ale také mnoho nervů vodochodských leteckých konstruktérů. Nouzovoé přistání může nastat.
Režisér mi ještě vysvětluje, že celý příběh pojímá jako rekonstrukci skutečné události. Proto používá autentického dokumentárního materiálu k prostřihům. Upřímně řečeno, je to také jisté východisko z nouze, neboť je velmi obtížné vytvářet atmosféru anglického letiště s jediným letadlem uzpůsobeným na typ Wellington. „Je mi samotnému záhadou, proč si vyberu vždycky něco tak těžkého k realizaci," adresuje režisér výtku sám sobě. „Pro nás na Barrandově je poměrně snadné postavit Karlštejn nebo vybavit husitské vojsko do bitvy, ale neumíte si vůbec představit, jak je obtížné rekonstruovat palubní desku dvacet let starého letadla nebo kostým anglického pošťáka. A vybavit skvadronu anglických letců kostýmy a anglickou domácnost drobnými rekvizitami, je tisíckrát těžší než obléci husitské vojsko. Možnost konfrontace s realitou, která je dosud v paměti lidí, to je pro režiséra zančně záludné. Navíc jde o filmový přepis literární předlohy, která se u nás stala bestsellerem. Literární a filmové vyjadřovací prostředky se však v mnohém diametrálně liší. Čtenáři budou žádat stejné emocionální hodnoty, které jim poskytla Jánského kniha. Je to paradoxní, ale ta kniha je právě z tohoto hlediska pro nás filmaře nebezpečná. My jsme měli na začátku jen hrstku fotografií, několik starých uniforem a spoustu nadšenců z řad bývalých západních letců. Bez nich bych film těžko realizoval."
Den je podmračený, přesně takový výrobní štáb potřebuje.
Na nouzové přistání jsou připraveni v teplých kožených kombinézách i herci Bednář a Matyáš. Mimochodem, spolu s Hrzánem, jsou to jediné známé tváře v celém filmu, jehož děj se sice odehrává za hranicemi Československa, avšak, až na několik záběrů z německého moře (lamanšský závěr filmu byl točen na Rujaně), vznikal doma. Filmový štáb nedisponoval ani jedinou librou, a přesto zde hraje několik anglických herců. Režisér podotýká, že svou úlohu sehrála zcela jistě také výborná pověst československé kinematografie ve světě a dodává k lepšímu, že Charles Cameron, který hraje starého Braleye, mu při prvním setkání řekl, že o Československu ví jen dvě věci: „Jedno vaše letadlo se nabouralo loni v Londýně a v hokeji jste loni porazili Sovětský svaz." A ještě dodal: „Kde máte přístav?" (To ovšem bylo ještě před tragickou nocí z 20: na 21. srpna. Dnes toho pan Cameron ví asi o Československu víc – pozn. Red.)
Málokdo ví, že Elsie Randolphová (je jí už kolem šedesáti), hrající sestru Hendersonovou, točila mimo jiné s Hitchcockem a že hrála celá léta v Americe (mimo jiné s Clarkem Gablem). „Je to perfektní, profesionálně vybavená herečka," říká Jindřich Polák. Kázeň zahraničních herců, dochvilnost a jejich po všech stránkách profesionální přístup k práci, to bylo pro Jindřicha Poláka největším překvapením při natáčení. „Udivovala mne jejich příkladná disciplína,"dodává.
Poslední kontrola, poslední příprava záběru, který se nedá zopakovat.
Toto přistání končí katastrofou letadla. Bude snímat pět kamer. Připraveni jsou hasiči. Připraven je lékař a vojenská sanitka. Je také připraveni několik mužů v azbestových oblecích. Může vzniknout požár. Dojde k přímému ohrožení dvou pilotů, kteří dobrovolně přistoupili na toto riziko a jsou nyní uvnitř letadla. Napětí vrcholí. Všichni připraveni. Na ostro! Po dlouhé louce se blíží asi padesátikilometrovou rychlostí letadlo k překážkám. Z třiceti filmovacích dnů končí jeho poslední. Ještě přidává na rychlosti, blíží se…
…takhle tedy rozbít Wellingtona….
Žánr: Drama / Dobrodružný / Historický / Válečný
Země původu: Československo
Rok vzniku: 1968
Délka: 91 minut
Premiéra v kinech ČR: 20. prosince 1968
Režie: Jindřich Polák
Námět: Filip Jánský (stejnojmenný román)
Scénář: Věra Kalábová (dramaturg), Zdeněk Mahler, Jindřich Polák, Filip Jánský
Produkce: Rudolf Hájek, Petr Čapek, Antonín Kubový, Jaroslav Vlk
Hudba: Evžen Illín
Kamera: Jan Němeček
Společnost: Filmové studio Barrandov – výrobní skupina: Šebor – Bor
Natáčeno: Klecany, Poděbrady, pobřeží NDR
Hrají: Jiří Bednář (Študent), Jiří Hrzán (Prcek), Svatopluk Matyáš (Pavel), Elsie Randolph (sestřička Hendersonová), Joan Seton (paní Watkinsonová), Charles Cameron (Bradley), Jana Nováková (Patricia), Chrislock Winston (Tommy), Vojtěch Holý (Geroge), Josef Váša (Frank), Victor Carter (Batchelor), Geoffrey Russell-Jones (zpravodajec), Karel Hála (popálený), Ivan Krajíček (mechanik), Jaroslav Rozsíval (mechanik), Jan Kaplický (Jimmy), Günther Schoß
Údaje o DVD:
Zvuk: Dolby Digital 5.1, 2.0 česky
Titulky: anglicky
Obraz: černobílý PAL 4:3
Bonus: Filmografie, Fotogalerie, Rozhovory (Karel Hála, Karel Černý, Jiří Bednář)