James Cole (Bruce Willis) prožil převážnou většinu svého života v podzemí. Nyní, v roce 2025, žije v ponuré, tmavé, zasněžené přítomnosti. Začalo to už na konci dvacátého století, kdy během dvou let (1996 a 1997) zemřelo přičiněním neznámého bídáka, který vypustil do ovzduší nebezpečný vir, pět miliard obyvatel zeměkoule. Zůstalo jen jedno procento lidí, kteří se teď krčí jako krtci pod zemí. Hrstka lidí se s tím ale nehodlá jenom tak smířit, a proto vysílá do minulosti prostřednictvím stroje času „nedobrovolné dobrovolníky“ z řad vězňů. Jejich úkolem v podstatě není spasit svět a odvrátit neštěstí – co se stalo, nejde odestát. Mají jen pozorovat, sbírat vzorky a odhalit zdroj nákazy, původ všeho zla. Vědci už pak zajistí vše ostatní, vyvinou protilátku a zařídí, aby se lidstvo jednadvacátého století mohlo vrátit zpátky na povrch zemský…

Tento nejednoznačný sci-fi snímek natočil někdejší člen britského recesistického seskupení Monty Python Terry Gilliam podle výtečného, do detailů propracovaného scénáře manželů Davida W. (Blade Runner) a Janet Peoplesových, který napsali na motivy krátkého filmu Rampa (La Jetée, režie Chris Marker, 1962). Celý příběh je zasazen do nehostinného, studeného světa naplněného několika zvláštními a tajemnými postavami. Nejdokonalejší z nich vytvořil Brad Pitt, který odhodil svou dosavadní image mužného sexidolu a dokázal se převtělit do slizkého a duševně vyšinutého Jeffa Goinese, neustále rozhazujícího rukama a trpícího všemi možnými i nemožnými tiky. Za svého dokonale rozvrkočeného šílence s každým okem jiným obdržel Zlatý glóbus a nominaci na Oscara®. Ani Bruce Willis tentokrát nepředvádí dalšího ze svých tradičních akčních hrdinů (i když se místy přece jen neubránil oblíbeným drsňáckým výrazům), ale hraje svého Jamese Colea naopak jako citlivého a zmateného zoufalce, jenž občas neví, která bije. Jedinou výraznější ženskou postavu doktorky Kathryn Raillyové přesvědčivě ztělesnila půvabná Madeleine Stoweová, v menší roli doktora Goinese se blýskl Chritopher Plummer. Za kamerou stál ostřílený Roger Pratt (Srazil, Mona Lisa), nevtíravě přesně působivou hudbu složil Paul Buckmaster.

S flmem se pojí rozličné zajímavosti – například:

• Terry Gilliam chtěl původně znovu točit s Jeffem Bridgesem (spolupracovali na filmu Král rybář), nakonec se rozhodl pro velké jméno. Obsadil prý Willise mj. i proto, že byl uchvácen scénou ze Smrtonosné pasti, kdy Willis mluví o své ženě a přitom si vytahuje střepy z chodidel. Před natáčením dostal Willis seznam všech jeho hereckých klišé, kterým by se měl při natáčení vyhnout.
• Bruce Willis tento snímek natočil za výrazně nižší honorář, než by si mohl normálně říct, a to z toho důvodu, že chtěl pracovat s Terry Gilliamem. Willis vlastně točil zadarmo, honorář dostal až po nasazení filmu do kin.

• Režisér Gilliam měl jinou představu o konci filmu, než producent Charles Roven. Ten trval na závěrečné scéně na letišti, takže si Terry Gilliam navymýšlel velmi specifický interiér letiště a nákladné kulisy. Doufal, že Roven vycouve kvůli velkým nákladům, ale bylo tomu naopak. Nakonec závěr filmu nadchnul i režiséra a byl do filmu umístěn.
• Scéna, ve které si Cole omývá krev, by se normálně točila 5 minut, ale zabrala celý den. A to kvůli stínu křečka, který měl běhat v kole, ale usmyslel si, že nechce. I když by mohl být tento detail vypuštěn, perfekcionista Gilliam trval na původním provedení. Od té doby se na place říkalo jeho smyslu pro detail „křečkův efekt“.
• I když byl film výrazně inspirován snímkem La Jetée (1962), údajně ho Terry Gilliam před natočením svého snímku neviděl.

• Gilliam měl obavy, že Brad Pitt nezahraje roli blázna, jak si představuje a tak ho poslal k učiteli, který ho měl naučit rychle, ale souvisle mluvit. Nakonec stačilo Pittovi vzít cigarety a roli zahrál přesně, jak si režisér představoval.
• Při testovacím promítání nebyl film přijat moc vřele a studio požadovalo několik zásadních úprav, ale Gilliam trval na filmu v podobě, jaké ho natočil a trval na uvedení. Vyplatilo se.
• Brad Pitt byl obsazen jako ještě relativně neznámý herec za nízký honorář, nicméně do nasazení filmu do kina stihl natočit tři základní filmy, které z něj udělaly hvězdu první kategorie. Mimo jiné to byl i film Sedm (1995).