Vánoce jsou opět o něco blíže. I když z dřívějších dobách jsme se pohádkami na DVD předzásobili z domácích zdrojů, přece se jen někomu může stát, že se disky s českými pohádkami neustálým přehráváním opotřebují. Pokud není dostupná náhrada, je zde ještě možnost sáhnout po alternativě. Pojďme se podrobněji podívat na pohádku Šípková Růženka z nabídky vydavatelství Popron.
Tato pohádka pochází z roku 1970 a je z produkce filmových studií DEFA, podobně jako pohádka "Nevděk světem vládne", o které jsem psal nedávno. Také tato pohádka byla natočena na motivy bratří Grimmů.
Pohádka o Šípkové Růžence. Pohádka důvěrně známá z let našeho dětství. Kolikrát jsme při ní usínali. Dávala obsah našim dětským snům; a na jejích postavách jsme se učili vytvářet si první emocionální postoje ke světu, jak by řekl klasik českého humoru Jan Vodňanský.
Pohádka byla vydavatelstvím Popron vydána na DVD, přičemž jeden z reprezentativních exmplářů tohoto disku jsem podrobil hlubinné analýze, a výsledky nejsou nezajímavé!
Chtěl jsem vás dnes s nimi seznámit v recenzi třiceti až čtyřicetistránkové, avšak zastánci úsporných opatření neurvale hájili své nároky na prostor a čas nutný k četbě, argumenty převážně komerčními, a objem mnou požadavaný byl mi posléze zredukován na pouhých několik odstavců, což stěží vystačí na popis několika prvních pár let ze století, které byla Růženka nucena prospat.
Přesto jsem se rozhodl, že i v tomto nesmyslně krátkém rozsahu se pokusím rozepsat a seznámit vás alespoň s uzlovými body své analýzy, za předpokladu ovšem maximálního soustředění jak z vaší tak z mojí strany. Čas je mi patách, tedy přejdu rovnou in medias res, k otázce onoho píchnutí.
Zatímco v naší verzi pohádky se Růženka stylově píchla o trn šípkového keře, ve verzi německé se princezna Rosalinda píchla o bodec vřetena. Toto vřeteno bylo nezbytnou součástí kolovrátku, a sloužilo k navinování příze. V německé verzi pohádky se tedy jedná o pracovní úraz, způsobený při primitivním zpracování textilní suroviny v podmínkách nedostatečně rozvinutého feudalismu.
Království samozřejmě nebylo až v takové ekonomické krizi, aby mladá aristokratka byla nucena manuálně pracovat. Moudrá sudička Píle ovšem usoudila, že práce jí neuškodí. Naopak. Při styku s manuální prací pozná život poddanského lidu a nebude odtržena od reality natolik, jako její královský otec, kterému už velkopanské radovánky a úlety zcela zatemnily mozek. To se projevilo nesmyslnými opatřeními, vynucovanými policejním násilím královských stráží. Na rozkaz krále byla podchycena síť podomáckých výrobců textilní suroviny, kteří si na svých domácích kolovrátcích vyráběli přízi, a tak podrývali monopol a stabilitu feudálního hospodářství. V celém království byla následně provedena série domovních prohlídek, při které byla zabavena veškerá vřetena do kolovratů a následně spálena. Tím se všechny kolovraty staly nefunkční a de facto neupotřebitelné.
Protože součástková základna byla tehdy nedostatečně strukturovaná a zásobování nefungovalo na patřičné úrovni, byla důsledkem výše uvedených represí faktická likvidace textilního průmyslu v zemi. A jelikož právě toto odvětví bylo v ekonomice a exportní politice zmiňovaného království klíčovým, následky na sebe nenechaly dlouho čekat. Poklesl HDP, příjmy z daní, a následně celková životní úroveň. Inflace na sebe nenechala dlouho čekat, a nepomohl ani zoufalý čin krále, který ve snaze podpořit domácí měnu nechal razit limitovanou edici s portrétem princezny Rosalindy.
V této tristní situaci dochází k onomu sudičkou avizovanému píchnutí, které mělo za následek, že princezna i všichni v celém království usnuli v té fázi, ve které se právě nacházeli. V dané situaci to byla pro království záchrana. Jen díky tomuto momentu se království nedostalo k úplnému krachu státních financí. Ovšem k recesi a úpadku samozřejmě došlo. Celé království lidově řečeno "šlo k šípku". Zarostlo šípkovými keři a zámek byl natolik zamořen tímto plevelem, že můžeme hovořit prakticky o ekologické katastrofě.
Ani okolním zemích se však nevyhnul globální útlum a tak není divu, že se řada mladých šlechtických synů pokoušela do zámku proniknout. Slibovali si, že zde najdou nějaké skryté hmotné rezervy. Jako vedlejší produkt svého snažení by pak nepohrdli ani princeznou Rosalindou, která se podle starých legend měla políbením probudit ze stoletého spánku, a sňatkem by pak upevnili své majetkové nároky. Většina z nich však narazila – na neprostupné houští z šípkových keřů. V tomto okamžiku přichází ke slovu bytosti nadpřirozené. Sudička Píle, která vlastně všechno zpískala, svou přísnou personální politikou nastavila přísná pravidla, které se podaří zdolat jen prostému chasníkovi Ferdinandovi. Ten s mladistvím nadšením, osobním nasazením a flexibilitou primárně usiluje pouze o Rosalindu, a díky tomu vyhuvuje přísným kritériím sudičky Píle. Ta vybírá v náročném testu právě tohoto mladíka jako potencionálně nejperspektivnějšího budoucího vládce království. Ferdinandovi prozrazuje know-how jak se dostat do zámku.
Pak už je vše snadné. Ferdinand se dostane do věžě, políbí Rosalindu, ta se probudí a s ní i celé království. Všichni se probudí ve fázi, ve které usnuli, a pokračují v započatých činnostech. Mezitím však dochází k palácovému puči. Starý král je odstaven, vojenská moc se dostává do rukou bývalého velitele stráží, který za své kritické postoje k bývalému králi – diktátorovi strávil posledních sto let v roli spícího disidenta. Nyní se vše obrací a Ferdinand je jmenován novým králem. Princezna Rosalinda využívá svých praktických znalostí předení a znovu dochází k renesanci kolovrátků. Nyní je však textilní průmysl postaven na novou kvalitativně vyšší manufakturní úroveň, která dodá dostatečně silný ekonomický základ k další prosperitě království.
A tak nakonec vše dobře končí, tak jak tomu ostatně má v každé správné pohádce být.
V českém znění: Miriam Chytilová, Jaromír Meduna, Vojtěch Hájek, Zuzana Kajnarová, Dalimil Klapka, Zbyšek Pantůček, Daniela Bartáková, Bohdan Tůma, Petr Gellnar, Jiří Balcárek, Libor Hruška, Marek Libert, Martin Sobotka, Filip Švarc, Kateřina Petrová, Vladimír Fišer a další.
Produkce: DEFA Studio für Spielfilme
Rok vzniku: 1970
Země původu: Německo
Originální název: Dornröschen
Délka: 68 minut
Režie: Walter Beck
Scénář: Margot Beichler, Gudrun Deubener-Rammler, Walter Beck
Kamera: Lothar Gerber
Hudba: Klaus Lenz, Hermann Anders
Střih: Rita Hiller
Kostýmy: Ursula Strumpf
Masky: Bernhard Schlums, Regina Teichmann
Produkce: Siegrfried Kabitzke
