V tuto chvíli už je jasné, že cyklus Velká vlastenecká válka z katalogu společnosti Řitka Video se brzy objeví v pošetkové řadě. Proto se dnes podívejme na další, šesté pokračování tohoto monumentálního díla.
Zcela unikátní americko-sovětský dokumentární seriál mapuje ve dvaceti dílech Velkou vlasteneckou válku jako největší vojenskou kampaň v dějinách lidstva. Průvodcem této série je legendární oscarový herec BURT LANCASTER.
Seriál byl natočen za spolupráce amerických a sovětských dokumentaristů koncem 70. let, v době, kdy došlo k určitému zlepšení americko-sovětských vztahů. Skládá se z dokumentárních záběrů sovětských i německých kameramanů, které byly umístěny v archívech SSSR, USA a Velké Británie a které do té doby nebyly v některých případech nikdy publikovány. Autentické sekvence doplňují výpovědi účastníků 2. světové války i novodobé záběry z míst, kde probíhaly důležité boje. V zemích východního bloku byl seriál vysílán pod názvem Velká vlastenecká válka, v západních zemích pod titulem Neznámá válka.
Na DVD se nachází opět dva díly:
11. díl – Boj na mořích
Rusové s Německem bojovali nejen na souši, ale také na hladinách moří, ba dokonce i na vnitrozemských jezerech a řekách.
Prvním cílem německé agrese bylo Baltské moře, dávná spojnice ruských přístavů se západem. Už před vyhlášením války začalo fašistické námořnictvo s pokládkou min ve Finském zálivu na trasách k základnám Baltské flotily. Ta ale byla na příkaz admirála Kuzněcova na případný útok (na rozdíl od mnoha jiných jednotek) připravena. Rozkaz zněl – na každý pokus o útok odpovězte silou.
Přístavy byly postupně dobývány ze souše a flotila musela ustupovat k Leningradu. Na cestě byla snadno nalézána leteckými silami. Lodě byly potápěny jedna po druhé. Přesto se jich většina dokázala dostat na základnu Kronštadt. Jejich zbraně byly použitelné pro obranu Leningradu.
Na lodích zůstala jen třetina posádky, námořníci byli přesunuti na souš, do obranných bojů.
Po kruté zimě požadoval Hitler zničení flotily přímo v jejím kotvišti. Ta útoky opět přežila, naopak svými ponorkami ničila německé dopravní lodě, které převážely železnou rudu. Nikdo neznal osud těchto osamělých posádek, dokud (a pokud) se nevrátily do přístavu.
Němci dokonce položili přes celé ústí zálivu protiponorkovou síť a znásobili hustotu minových polí, Baltskou flotilu ale nezastavili. V řadách plavidel v roce 1944 působily i zapůjčené americké torpédové čluny. Podařilo se získat několik nepřátelských moderních akusticky naváděných torpéd, které se běžně používaly v Atlantiku. Stalin jejich technická data předal Churchilovi.
Daleko na jihu jiná flotila brázdila hladinu Černého moře. Středomořský charakter umožňoval celoroční provoz přístavů. Na Oděsu, město známé z filmu Křižník Potěmkin, útočily především rumunské divize. V Oděse při obraně vznikl i nový obrněný vůz – na kostru traktoru byly přivařeny krycí plechy. Námořnictvo, bojující na souši, přišlo o více než 40% svého mužstva. Nacisté nakonec město obešli a obsadili Krym. Postup byl jen zpomalen, ne zastaven – dalším cílem byl Sevastopol. Oděsa byla nakonec evakuována. Jednotky byly přesunuty k obraně Sevastopolu, ruského Gibraltaru. Během devítiměsíčního obléhání se někteří ruští piloti snažili oslabit vzdušnou převahu Němců i pomocí nejkrajnějšího prostředku – taranem. Po dobytí města byly dvě třetiny obyvatel deportovány do Německa na nucené práce, někteří byli ale na místě zastřeleni.
Němci se však radovali předčasně, mysleli, že už ovládají ropná pole, ale do Baku nikdy nevkročili. V roce 1944 se flotila vrátila zpět na Krym Trvalo však ještě týden, než se vrátila domů, do Sevastopolu.
12. díl – Bitva o Kavkaz
V době, kdy probíhala bitva o Stalingrad, začal i boj na nejjižnějším cípu fronty – bitva o Kavkaz. Hitler chtěl tudy získat přístup na Blízký východ a do Indie. Sliboval si, že po vítězství bude moci přesunout válku do Spojených států. A také se jednalo o bohatá ropná pole.
Mezi obránci, kteří bránili poloostrov sedm měsíců a na které Němci vypálili přes tunu výbušnin na každého obyvatele, byl i tehdejší plukovník Leonid Brežněv.
Když v červnu 1942 padl Rostov, byla posílena síť opevnění v horách a začaly vznikat nové obranné jednotky. Ty však nebyly příliš úspěšné a tak se Němci dostali až k Donu. Jejich početní převaha byla sice v pěchotě jen 1,5:1, v letectvu ale už 8:1 a v tancích 9:1.
Frontovou linií se staly hory. V srpnu Němci stály na úpatí Kavkazu, ale potřebovali proniknout průsmyky na zakavkazské pláně. Zabodli sice prapor na vrcholu Elbrusu, ale ani speciální horské jednotky nedokázaly proniknout na západ hor.
Proto se pokusili Němci dobýt námořní základny Černého moře. Většina námořníků ruské flotily proto byla přesunuta na souš, k obraně města Novorossijsk. Němci ale v září přístav obsadili, ale ve městě je Rusové zastavili.
Ropná pole, ke kterým se Němci přiblížily, byla Rusi rozebrána, zařízení odvezena a zbytek na místě zničen. Německé tanky tak k předpokládaným zdrojům paliva přijížděly pozdě a nadarmo.
V listopadu začala úspěšná protiofenziva. Začátek roku 1943 znamenal protiútok sovětských jednotek po celé délce fronty. Na Kavkaze ale stále zůstávalo přes 400 tisíc německých vojáků. Zatímco se v dubnu slavily v Berlíně Hitlerovy narozeniny, nad Kubání po úporných bojích Rusové získali i vzdušnou převahu. Bylo třeba Němce vytlačit z Novorossijska.
V září 1943 začalo dobývání města po souši i z moře a boje trvaly nepřetržitě šest dní. Pro mnoho Němců tu válka skončila, ale osvoboditele neměl kdo vítat, většina obyvatel byla zastřelena nebo deportována na nucené práce. Bylo to město ticha.
Žánr: Dokumentární / Válečný
Země původu: USA / SSSR
Rok vzniku: 1978
Délka: 2×49 minut
Původní název: The Unknown War
Hrají: Burt Lancaster, veteráni 2. světové války
Produkce: Isaac Kleinerman, Fabian Mogilevsky
Scénář: Igor Itskov, Gemma Firsova, Roman Karmen, John Lord,
Režie: Siemen Kisselov, Gemma Firsova, Roman Karmen,
Hudba: Vitalij Gujeviksman, Rod McKuen
Údaje o DVD:
Zvuk: Dolby Digital 2.0 česky
Titulky: žádné
Obraz: barevný/černobílý PAL 4:3 (1,33:1)
Bonus: trailery na další DVD z katalogu společnosti