Určitě vás taky neminul slogan o největší filmové události tohoto roku. James Cameron se po dlouhých letech vrátil na plátna v pompézním stylu. Ani naše opičí hory neunikly a majitel zdejšího kina si opět zapůjčil zařízení pro digitální 3D projekci, takže jsme vyrazili za hranice fantazie ve filmu Avatar.

Těžko o tomhle filmu, jehož kritiky zaplnily po premiéře všechna myslitelná média, napsat něco nového. Takže pro ty, kteří by snad nevěděli:

 

Oscarový režisér James Cameron začal pracovat na tomto unikátním 3D projektu před mnoha lety, kdy většinu jeho vizí ještě nebylo možno díky nedostatečně vyvinuté digitální animaci vytvořit. Cesta do fantastického světa planety Pandora čekala na svou filmovou premiéru téměř 10 let!

 

 

Avatar před námi otevírá neuvěřitelný svět za hranicemi naší fantazie, svět střetu dvou naprosto odlišných civilizací. Příběh se odehrává ve vzdálené budoucnosti (2154), kde lidstvo objevilo planetu v hvězdném systému Alpha Centauri. Pro vědce a astronauty, kteří překonali propast mezi slunci a přistáli na mimozemské půdě známé jako Pandora, se jejich sen stal skutečností.

 

Je to svět tak rozmanitý, plný tvorů a rostlin, které si lidská mysl dokázala stěží představit. Skýtá neuvěřitelná přírodní bohatství a poklady, po kterých lidé vždy toužili. Mírumilovné místo je obydleno civilizací Na’vi, žijící v souladu s divukrásnou vegetací planety.

 

 

Posádka vyslaná ze Země na své průzkumné misi objeví na Pandoře velmi cenný minerál, který má na Zemi nevyčíslitelnou hodnotu. Zahájí tedy jeho těžbu a průzkum nových ložisek, což vyvolá střet s „domorodci".

 

Vědci jsou na planetě pouze trpěni těžební firmou a jejich úsilí o navázání kontaktu není úspěšné. Pobyt na Pandoře je pro člověka komplikovaný díky toxické atmosféře a proto byla vyvinuti genetičtí dvojníci, hybridé lidské a místní rasy, zvaní Avataři. Tato náhradní těla mohou být ovládána pomocí speciálních zařízení psychikou oddělenou od lidského těla. Fyzicky odpovídají původnímu obyvatelstvu Pandory, které má fluorescentní modrou kůži a dosahují 3 metrů výšky. Pomocí Avatarů se malá vědecká skupina pokouší proniknout mezi Na’vi, pochopit jejich život a zvyky.

 

 

Na náročnou misi je vybrán mezi jinými také Jake Sully, bývalý mariňák, který byl při jedné z jeho předešlých misí paralyzován od pasu dolů. Má převzít Avatara místo svého zavražděného bratra, s nímž má shodnou DNA. Sice neprošel dlouhým speciálním výcvikem jako jeho bratr, ale je to jediná šance, jak Avatara oživit. I možnost opět chodit přiměla Jakea, aby se zapojením do programu Avatar souhlasil.

 

 

Počáteční relativní úspěchy (vybudování školy, výuka angličtiny) jsou totiž zapomenuty. I když se zdálo, že nedůvěru lidu Na’vi se posádce podařilo zmírnit a tak se získal prostor pro diplomatickou misi, pandořané se rozhodně nehodlají nechat kolonizovat. Nechtějí ustoupit před těžbou a začnou svou planetu bránit.

 

Jake je pověřen úkolem infiltrovat se mezi původní obyvatelstvo. Postupně se s místními sblíží, naučí se chápat jejich životní filozofii a stane se členem klanu. Nakonec stojí před rozhodnutím, za koho bojovat ve finální bitvě, která má rozhodnout o osudu a vývoji celého divukrásného světa.

 

 

Recenzí a kritik vyšla spousta, s něčím se ztotožním, s něčím méně. Takže citace:

 

Na první pohled přehnaná teze se potvrdila. Opravdu jsme se stali svědky začátku nové fáze kinematografie, žádný podobný film tu zatím nebyl. O co vlastně jde? Jednoduše o to, že se poprvé v kině nedíváte na film, ale na realitu. Téměř všechny reakce se shodují v jednom: tenhle film jsme nesledovali, tenhle film jsme žili. Nekoukali jsme na plátno, ale byli jsme uvnitř něj. Cameron uchopil 3D, ze kterého dosud filmoví tvůrci dělali jen pozlátko, které mělo přitáhnout do kin víc diváků, a učinil z něj základní kámen svého díla. Zatímco běžné 3D efekty staví na vyskakování věcí z plátna, které je ale ve své podstatě stále ploché, ten samý efekt v Avatarovi jde naopak do hloubky, zlehka a nenápadně dává předmětům opravdové tvary, jaké vidíme kolem sebe v realitě. Není pouhou ozdobou, nikomu se nevnucuje. Úplně první, nejsvrchnější plán filmu se dokonce dá poměrně pohodlně sledovat bez 3D brýlí. Ale když si je nasadíte, stírá se rozdíl mezi světem venku a světem uvnitř. Místo aby přišlo plátno za vámi, vtáhne vás do sebe, jako byste proskočili zrcadlem a zlehka dopadli na hebkou trávu pandorské louky.

Kouzlo Cameronova snímku netkví v trojrozměrnosti; respektive tkví v tom, jak nově dokáže s trojrozměrnou technologií pracovat. Cameron je první režisér, který pochopil, jak ji využít ve prospěch, a nikoli tak jako jiní tvůrci na úkor samotného filmu.

 

 

 

Ano, je to tak, tenhle film prostě není primárně na efektnosti prostoru postaven, ale používá ho jako něco zcela samozřejmého. Nic z plátna netrčí, nevyskakuje, nestřílí, neohrožuje, ale ten prostor je všudypřítomný. Ať v laboratoři za hlavami herců, ať na oběžné dráze kolem planety, nebo ve snových krajinách planety. Svět splněných snů, pohádka pro vnímavé. A vůbec nikde si člověk neuvědomí, že část je reálná a část ne, skuteční herci prostě po boku těch stvořených počítačem vypadají zcela stejně.

 

 

Celý příběh znáte z tříminutového traileru, nic navíc se už ve filmu nestane. Pravdu měly ty komentáře, které říkaly, že jde v podstatě o Pocahontas s přelivem z Pána Prstenů a Matrixu.

Nanicovaté projevy a prázdné dialogy tak nemůžou zachránit ani herci, respektive jejich počítačové "klony". Jakkoli jsou výrazy tváří nečekaně dobře čitelné i v elektronické podobě (není sporu, že trikaři z novozélandského studia odvedli skutečně špičkovou práci) a jakkoli věrohodně působí umělý jazyk, jímž se lidé na Pandoře mezi sebou domlouvají, výsledku to nijak nepomůže.

Po první hodině začne film drhnout a postupně ztrácí na atraktivitě. Dokonce ani závěrečná bitva, na kterou je režisér tak hrdý, nezabírá, ba co hůř – zřejmá inspirace bitevní choreografií Pána prstenů (domorodé masy na bájných zvířatech) prokládaná apokalyptickými výbuchy působí jako filmová svatokrádež.

 

Nějak jsem si v kině ani nevšiml, že jsme opravdu seděli téměř tři hodiny. Mně se vybavovala celá řada zcela jiných filmů – Svítáni Zuluů, Kagemuša, mayovky… A vůbec, ale vůbec mi to nevadilo. Bavil jsem se, čekal na další záběry a nad „mělkostí" scénáře jsem opravdu nepřemýšlel.

 

 

A nejvíce napadané ekoposelství filmu?

 

Přepjatost sálá z nafialovělých scén, v nichž dva modrásci pobíhají po trávě, která se jim rozsvěcí pod nohama. V takových chvílích Avatar připomíná sci-fi fantasie desetiletých chlapců, kteří chtějí vidět hodně krásných věcí, a nezapomenout přitom na moudrá slova učitelky vlastivědy. Moc naivní, moc infantilní…

 

Mě osobně to připadá, jako kdyby někdo dortu vyčítal, že je sladký a chilli papričkám, že pálí. To kyselo je moc kyselý… Vždyť o tom ten příběh je. Takže ať jste velcí nebo malí, neváhejte. Něco takového tu opravdu ještě nebylo.

 

Žánr: Sci-fi / Akční / Dobrodružný / Thriller

Země původu: USA

Rok vzniku: 2009

Délka: 162 minut

Původní název: Avatar

Světová premiéra: 10. prosince 2009 – Velká Británie, Londýn

Premiéra v kinech ČR: 17. prosince 2009

Režie: James Cameron

Scénář: James Cameron

Produkce: Brooke Breton, James Cameron, Jon Landau, Josh McLaglen, Janace Tashjian, Peter M. Tobyansen, Colin Wilson

Hudba: James Horner

Kamera: Mauro Fiore

Střih: James Cameron, John Refoua, Stephen E. Rivkin

Kostýmy: Mayes C. Rubeo, Deborah Lynn Scott

Společnost: Twentieth Century-Fox Film Corporation / Dune Entertainment / Giant Studios / Ingenious Film Partners / Lightstorm Entertainment

Natáčeno: Hamakua Coast, Hawai’i, Hawaj, USA / Hughes Aircraft – 909 N. Sepulveda Boulevard, El Segundo, Kalifornie, USA / Kaua’i, Hawaj, USA / Playa Vista, Kalifornie, USA / Stone Street Studios, Stone Street, Miramar, Wellington, Nový Zéland / Wellington, Nový Zéland

Hrají: Sam Worthington (Jake Sully), Zoe Saldana (Neytiri), Sigourney Weaver (doktorka Grace Augustineová), Stephen Lang (plukovník Miles Quaritch), Michelle Rodriguez (Trudy Chaconová), Giovanni Ribisi (Parker Selfridge), Joel Moore (Norm Spellman), CCH Pounder (Moat), Wes Studi (Eytukan), Laz Alonso (Tsu’tey), Dileep Rao (doktor Max Patel), Matt Gerald (desátník Lyle Wainfleet), Sean Anthony Moran (vojín Fike), Jason Whyte (kryotechnik), Scott Lawrence (velitel osádky), Kelly Kilgour (voják), James Pitt (pilot), Sean Patrick Murphy (druhý pilot), Peter Dillon (velitel raketoplánu), Kevin Dorman (operátor), Kelson Henderson (pilot střelecké lodi), David Van Horn (střelec), Jacob Tomuri (navigátor), a další