Účast českých herců v německých filmech ze studií DEFA není ojedinělou záležitostí. Vzpomeňme například film Nevděk světem vládne, kde hlavní roli ztvárnil Jiří Menzel. Zde se zase „zvěčnila“ Eva Vejmělková, a byl to její již v pořadí šestnáctý film. Mimochodem, v epizodní roličce Gigi se tu mihla i Tereza Pergnerová. Angažmá zahraničních herců bývá většinou přínosem, protože jde o neokoukané tváře. Navíc v případě Evy Vejmělkové jde o tvář krásnou.

Ta však nebyla dopřána hlavnímu hrdinovi filmu Světlo lásky, který spíše než pohádku chvílemi připomíná historický film. Jde o chlapce, který vyrůstal jako nevolník v jednom germánském ženském klášteře. Tento chlapec měl nevzhlednou tvář, odstáté uši, a neměl vlastně ani jméno, říkali mu prostě „klacek“.

Neznal svoje rodiče a nevěděl, jakým způsobem se v klášteře, v němž vyrůstal, vlastně ocitl. Chlapec uměl kreslit, a tak iluminoval vzácné rukopisy, a díky tomu se i naučil číst. Později vykonával práce pacholka a pasáka vepřů. Při jedné cestě na pastvu zjistil, že poblíž se popásá krásný jezdecký kůň, který je úplně osamělý. Když šel blíže, uviděl na zemi jezdce, který ležel v bezvědomí.

Vesničané, kteří se u něj seběhli, se domnívali, že jde o člověka stiženého morem. Proto se dali na útěk. Ale chlapec vzal jezdce na záda a dovlekl ho do chléva. Tam zjistil, že jde patrně o rytíře, neboť měl u sebe krásně vykládanou dýku.

Když se po třech týdnech spánku v bezvědomí rytíř probral, řekl chlapci, že je rytířem, poslem císaře Karla Velikého, který je na cestách a hledá ztraceného syna slovanského krále Slavomíra. Král Slovanů Slavomír kdysi při jeho narození slíbil císaři, že svého syna Bohumila v dospělosti dá za muže dceři germánského markraběte. Tím měl být zajištěn mír mezi evropskými kmeny. Císař Karel Veliký si totiž přál, aby jeho říše byla veliká a pevná, k čemuž byl mír mezi různými kmeny nezbytnou podmínkou.

Černý rytíř poděkoval chlapci za záchranu života. Při jedné příležitosti si všimne, že chlapec má na zadku jizvu od toho, jak jej jako dítě kousl osel.  Tato drobná příhoda však má mít význam mít rozhodující význam v budoucnu. Slíbil mu, že pokud se ještě někdy v životě setkají, pak mu jeho zásluhu odplatí.

Chlapec o tom přemýšlel i po té, co rytíř znovu odjel na další pouť, poděkovavše mu předtím za to, že mu zachránil život. Dal si vše do spojitosti s obrazem, který byl pod vrstvou vápna skryt v klášterní knihovně. Na této fresce byl znázorněn slib, který dali králové slovanský a germánský císaři. Na obraze byl též vyobrazen novorozený chlapec, který měl nápadně odstáté uši. Listina s mnoha pečetěmi, která byla taktéž na obraze, se nacházela v klášterní knihovně. Chlapec si ji přečetl a dozvěděl se, že v tomto klášteře měl být vychován Bohumil, syn slovanského krále Slavomíra, aby přijal křesťanství. Chlapec přijal myšlenku, že oním ztraceným královským synem je právě on.

Proto se rozhodl jít hledat germánskou královskou dceru, která mu byla zaslíbena. Ale dostat se na markraběcí hrad vůbec nebylo snadné. Chlapci se to ale podařilo, nepozorován strážemi překonal hradní zdi. A nikým nepozorován, setkal se s Reglindis (Eva Vejmělková), dcerou markraběte. Dívka je velice krásná a chlapce si zamiluje, i přesto že je nehezký. Dívka je totiž slepá, ale neví o tom. Umí však vidět srdcem, a pozná, že chlapec je dobrý. Proto si oba přejí, aby se stali manželi. Slíbí si lásku i věčnou věrnost.

Mezitím otec Reglindis, krutý markrabě, zvažuje, zda má nechat dceru podstoupit bolestivou operaci očí. Pokud by se totiž zjistilo, že je slepá, nebyla by již dobrou partií pro sňatkovou politiku, a on by mohl přijít díky tomu o titul markraběte. A tak se rozhodl, že dceru nechá operovat, i když výsledek operace byl nejistý. Jenže Reglindis se do takové operace možná nebude chtít, vždyť ani nevěděla, že je slepá. Nikdo před ní nesměl říct slova jako světlo, stín, barva, třpyt nebo „vidět“, jinak byl oběšen. Teprve až chlapec z kláštera, který si říká Bohumil, jí o tom řekl. Vylíčil jí krásu barev i světa kolem. Krásu přírody, květin, rosy i duhy.

Jenže mezitím se odhalí vztah mezi nevzhledným chlapcem z kláštera a Reglindis. Otec nevěří jeho slovům, že je Bohumil, syn krále Slavomíra, a chce ho zabít. Ale Reglindis za něj prosí. Otec se rozhodne využít této situace a přimět dceru, aby podstoupila bolestivou operaci tím, že slíbí, že pokud se operace zdaří a Reglindis uvidí, dá chlapci život. Pokud však zůstane slepá, chlapce oběsí.

Nakonec se zdá, že se operace, kterou provedl nejslavnější lékař z celého království, přece jen zdařila, a dívka vidí. Tím byl její milenec zachráněn. Ale jaký bude dál jejich osud. Stane se novým markrabětem i přes svůj odpudivý vzhled? Princezna Reglindis není chlapcovým zjevem znechucena, jak očekával její otec, ale dál tvrdí, že je krásný. A dál také trvá na tom, aby se stal jejím mužem.

Chlapec se prokáže listinou, kterou si vzal s sebou v klášteře, a která měla potvrdit, že je Bohumil, syn krále Slavomíra, a že si s Reglindis byli zaslíbeni. Jenže markrabě je přesvědčen, že listinu jen ukradl a je někým jiným, obyčejným pacholkem, který pravého krále Bohumila možná i zabil. Syn krále by přece nemohl být tak ošklivý.

A tak se mladík stal markraběcím zajatcem. Tu mu ale napomůže náhoda. Na cestě je družina markraběte přepadena slovanskými kmeny a markraběti hrozí smrt, za to, že nesplnil slib a neuchránil Slavomírova syna Bohumila. Tu makraběte v nouzi napadne, že by mohl ukázat listinu a říct, že ne on, ale šeredný mladík je novým markrabětem. A mladík se skutečně prohlásí za Bohumila. Slované se mu začnou klanět a tím jsou životy všech zachráněny.

Tím ale není ještě příběh zdaleka nekončí. Když družina dorazí na hrad, Reglindis se Bohumilovi přizná, že svoje uzdravení jen předstírala, aby otec ušetřil jeho život. I tak ho ale miluje a oba si přejí aby byli sezdáni. Příhoda se Slovany jakoby potvrdila, že jejich láska je jim souzena. Nemilosrdný osud však spřádá nové nástrahy jejich štěstí. Ke hradu se blíží deputace řeholnic z kláštera, které chtějí markraběte přesvědčit, že chlapec není skutečný Bohumil, který se měl jako dítě utopit. Jak se to stalo už nikdo neví, snad to kdysi nastrojil sám markrabě, aby se nemusel se Slavomírem dělit o moc.

Jak celý napínavý příběh plný osudových zvratů dopadne, to se dozvíte, pokud budete film sledovat až do konce. Již nyní mohu prozradit, že i přestože tento příběh připomíná starověkou legendu s historickým podkladem, je ve skutečnosti přece jen také pohádkou a tak skončí dobře. Velkou zásluhu na tom však bude mít nejen odhodlání dvou mladých lidí uhájit si svoji lásku proti tvrdému a bezohlednému světu, ale i náhoda. Náhoda v podobě černého rytíře, vyslance císaře Karla Velikého, který se na hradě zjeví v pravou chvíli, aby splatil dluh chlapci, otroku z kláštera, který mu kdysi také zachránil život, a možná mu tak dopomohl k lásce ženy a šlechtické hodnosti, která mu nenáležela podle původu, ale kterou si zasloužil svým dobrým srdcem, vírou a láskou.

Žánr: Pohádka

Země původu: NDR

Rok vzniku: 1990

Délka: 80 minut

Režie: Gunther Scholz

Dramaturg: Werner Beck

Námět: dánská epická báseň Henrika Hertze "König Renés Tochter"

Scénář: Wolf Müller, Gunther Scholz

Produkce: Oscar Ludmann, Wolfgang Rennebarth

Hudba: Friedbert Wissmann

Kamera: Claus Neumann

Střih: Karin Kusche 

Kostýmy: Ulrike Stelzig

Masky: Jürgen Holzapfel, Irmela Holzapfel

Společnost: DEFA-Stiftung – Studio für Spielfilme

Hrají: Sven Jansen (Bengel/Ježek), Eva Vejmělková (Reglindis), Rolf Hoppe (markýz), Dietrich Mechow (lékař), Linde Sommer (abatyše), Peter Slabakov (Černý rytíř), Tereza Pergnerová (Gigi), Eva-Maria Eisenhardt (Nonne), a další

Údaje o DVD:

Zvuk: Dolby Digital 2.0 česky

Titulky: žádné

Obraz: barevný 4:3

Bonus: žádný