Čas letí, dílů dostupných v pošetce přibývá, je tedy čas podívat se na pokračování cyklu Velká vlastenecká válka z katalogu společnosti Řitka Video. V pořadí již osmé pokračování tohoto monumentálního díla.

Zcela unikátní americko-sovětský dokumentární seriál mapuje ve dvaceti dílech Velkou vlasteneckou válku jako největší vojenskou kampaň v dějinách lidstva. Průvodcem této série je legendární oscarový herec BURT LANCASTER.

Seriál byl natočen za spolupráce amerických a sovětských dokumentaristů koncem 70. let, v době, kdy došlo k určitému zlepšení americko-sovětských vztahů. Skládá se z dokumentárních záběrů sovětských i německých kameramanů, které byly umístěny v archívech SSSR, USA a Velké Británie a které do té doby nebyly v některých případech nikdy publikovány. Autentické sekvence doplňují výpovědi účastníků 2. světové války i novodobé záběry z míst, kde probíhaly důležité boje. V zemích východního bloku byl seriál vysílán pod názvem Velká vlastenecká válka, v západních zemích pod titulem Neznámá válka.

Na DVD se nachází opět dva díly:

 

15. díl – Z Balkánu do Vídně

Po osvobození vlastního území před Rudou armádou ležela Evropa, okupovaná Němci. V Budapešti krvavě nacisté potlačili povstání, i když Sověti byli již nedaleko, v Jugoslávii se výsadkové jednotky bezúspěšně pokusily zničit horské sídlo generála Tita, velitele partyzánské armády.

Sníh na jaře 1944 ztěžoval postup směrem do jihovýchodní Evropy, která ještě stále zůstávala pod německou nadvládou, která pro obyvatelstvo znamenala výslechy, deportace a popravy. Byl ale čas začít platit dluhy. Na sklonku léta zahájila Rudá armáda ofenzivu na frontě, která se rozprostírala od Karpat až k Černému moři.

V srpnu zahájil bojové operace útok na pozice rumunských jednotek. Za dva dny se podařilo zlikvidovat 18 z německých 25 divizí, které zůstávaly na Balkáně. 60 tisíc Němců zabito, přes 100 tisíc zajato. Pět dní po zahájení operace Němci v obklíčení kapitulovali. Rumunský král sestavil novou vládu a vyhlásil okamžitě Německu válku.

Z Rumunska Rudá armáda vyrazila na sever, západ i jih. Bulharsko bylo součástí Osy ještě před zahájením útoku na SSSR. I na jeho území ale vznikaly jednotky odporu, hledající úkryt v horách. Němci postupovali „standardně", i tady jsou obce, ve kterých postříleli všechny muže.

Bulharsko bylo ve válce s Británií i USA, král Boris však nikdy nevyhlásil válku Sovětskému svazu. V září 1944 přerušil úzké vztahy s Německem a pod tlakem okolností dokonce Říši vyhlásil válku… Stalo se tak v den, kdy mu bylo doručeno vyhlášení války ze strany SSSR a kdy jednotky Rudé armády vstupovaly do Bulharska. Nesetkaly se s odporem, o den později vstoupily do Sofie a z hor vyšli k oslavám i partyzáni.

V Jugoslávii, kterou Němci obsadili v květnu 1941, se obyvatelstvo přesunulo do hor, kde pod vedením Tita vznikla pravidelná armáda, vyzbrojená dodávkami z Británie a USA. I když Němci nasazovali proti hnutí odporu své nejlepší divize, partyzány nikdy porazit nedokázali.

V roce 1944 byla uzavřena dohoda, umožňující průchod Rudé armády při útoku na Maďarsko a spolupráci Titových jednotek při osvobozování Bělehradu. Šest říjnových dní Němci kladli ve městě odpor.

Na řadě byla Albánie. Do ní nevstoupil jediný sovětský voják, partyzáni sami dosáhli vykoupení. Bez sovětských zásob a událostí na sever od hranic by vše bylo mnohem těžší.

Dalším cílem Rudé armády bylo Maďarsko, země, která se k Německu přidala jako jedna z prvních a která v září 1944 byla posledním německým spojencem. V říjnu zůstaly německé jednotky v Budapešti v obklíčení, přesto zastřelily ruského parlamentáře, který se vydal nabídnout podmínky kapitulace. Na Nový rok 1945 začalo obléhání města s posádkou 180 tisíc Němců. Za tři týdny byla osvobozena východní část města. Bylo nutno přemostit řeku, aby útok mohl pokračovat. Ztráty na německé straně nakonec činily celkově 128 tisíc mrtvých a 130 tisíc zajatců… Při osvobozování Maďarska padlo 140 tisíc rudoarmějců.

V údolí řeky Dunaj už čekala Vídeň. Útok přišel ze vzduchu, po zemi i po řece v dubnu 1945. Po týdenních bojích 13 dubna Němci kapitulovali.

 

16. díl – Osvobození Polska

Pro tuto zemi to byla válka delší než pro kohokoli jiného na evropském kontinentu. Když v květnu 1945 utichly zbraně v Berlíně, Poláci stále ještě umírali ve Wroclawi. Během okupace zahynulo šest milionů Poláků.

Na území Sovětského svazu se ocitla řada Poláků poté, co SSSR vstoupilo na jeho východní území. Armádě, která působila v SSSR, velel generál Anders, spolupracující s Londýnskou exilovou vládou pod vedením Sikorského – proto byly jeho vztahy s ruskou vládou poměrně chladné. Snažil se přesunout jednotky k západním spojencům, ale místo toho docházelo k masovým deportacím Poláků z okupovaných území do vnitrozemí SSSR.

Jednalo se až o 1,2 milionu Poláků… Stalin nakonec souhlasil s tím, aby Andersova armáda přes Irák odešla ze SSSR k západním jednotkám.

Vztahům mezi londýnskými zástupci Polska a SSSR nepomohlo ani Goebblesovo oznámení z roku 1943 o hrůzném náletu v Katyni. Mezitím se ale v Sovětském svazu zformovala druhá polská armáda, která měla bojovat na východní frontě. Nasazena do bojů byla v létě 1943 u obce Leninovo na cestě do Smolenska.

Po dobytí města SSSR ustavilo komisi, která měla vyšetřit masakr 16 tisíc polských důstojníků. Ta vinu popírala. Až o 47 let později Sovětský svaz přiznal, že vraždění měla na příkaz Stalina na svědomí NKVD.

V Polsku se nacházely jedny z nejhorších koncentračních táborů, které sloužily k „eliminaci podlidí". Muži byli posíláni do vojenských továren, mladé ženy do vykřičených domů. A 300 tisíc Židů muselo opustit své domovy – většina z nich se nevrátila.

V roce 1943 se obyvatelé židovského ghetta ve Varšavě vzbouřili – proti nim nastoupila armáda. Himmler očekával ukončení operace za 3 dny, ghetto však dokázalo vzdorovat po 4 týdny. Němci nakonec vypálili blok po bloku.

V červnu 1944 zaútočila na území Polska armáda, jejíž součástí bylo 100 tisíc Poláků. Po osvobození prvních měst se ustanovila Komise, která se ale silně rozcházela s exilovou vládou v představách o budoucnosti Polska.

Došlo k objevení německých vyhlazovacích táborů, jako byl Majdanek. Jedním z prvních, kdo do tábora vstoupil, byl kameraman Roman Karmen… Zde poprvé byly odhaleny plynové komory, spalovací pece a nelidské experimentování s vězni. „Zpracovávalo" se zde až 2 tisíce těl denně.

Rudá armáda se přes německý odpor blížila k Visle, poslední vodní překážce před Varšavou. Na konci roku 1944 na rozkaz varšavského hnutí odporu, spolupracujícího s exilovou Londýnskou vládou, vypuklo povstání. Jednotky v obklíčení byly plně odkázány na leteckou materiální podporu.

Povstání pokračovalo v předem prohraném boji bez pozemní podpory Rudé armády, polské jednotky na Visle byly dokonce německými protiútoky zatlačeny zpět. Sověti tvrdili, že jejich jednotky jsou příliš vyčerpané. Po pěti dnech hnutí odporu ovládlo většinu města, ale další pomoci se mu nedostalo. 8. srpna do Varšavy vstoupily jednotky SS, které povstání krvavě potlačily, zemřelo více než 300 tisíc obyvatel města. 11. října přikázal Hitler srovnat město se zemí.

Když se konečně Rudá armáda rozhodla k útoku a v lednu 1945 vstoupila do města, devět desetin ho už neexistovalo. Nezbyl tu nikdo, kdo by vítal osvoboditele. Ale Polsko se stalo branou k dobytí Berlína.

Žánr: Dokumentární / Válečný

Země původu: USA / SSSR

Rok vzniku: 1978

Délka: 2×49 minut

Původní název: The Unknown War

Hrají: Burt Lancaster, veteráni 2. světové války

Produkce: Isaac Kleinerman, Fabian Mogilevsky

Scénář: Igor Ickov, Sergej Drobašenko, Roman Karmen, John Lord,

Režie: Igor Guelein, Ilja Gutman, Roman Karmen,

Hudba: Jevgenij Botjarov, Alexej Muravljev, Rod McKuen

 

 

Údaje o DVD:

 

Zvuk: Dolby Digital 2.0 česky

Titulky: žádné

Obraz: barevný/černobílý PAL 4:3 (1,33:1)

Bonus: další DVD (trailery na DVD z katalogu společnosti)