V plánech sice figuruje čtvrtek 28. října 2010, ale kdy opravdu bude Codi pokračovat v edici druhá světová válka za 49,- Kč dalším diskem s názvem Zelení ďáblové (1942 – 1945) – Fallschirmjäger – německé elitní výsadkové jednotky, to se uvidí. 

Fallschirmjäger – německé elitní výsadkové jednotky, které Spojenci nazývali „zelenými ďábly“ a v Československu je podle slova der Jäger (elitní pruská pěchota, ale také myslivec) přezdívali „padákovými myslivci“.

 

 

 

 

Jak jste poznali již v prvním dílu, největší operací Zelených ďáblů byla operace Merkur, přepadení a okupace Kréty v květnu 1941. Byla to doba, kdy tehdy jediná (První) divize Fallschirmjäger Luftwaffe a rovněž jediná, 22. vzdušná výsadková divize spadající pod pozemní síly (Heeres) opravdu operovaly ze vzduchu pomocí výsadků a byly vysazovány buď z letadel, jako byl Junkers JU-52, nebo třímotorový Junkers Ju-252 (později JU-352) nebo byly na místo dopravovány pomocí kluzáků tažených za dopravními letadly, jako byl kluzák Gotha, či dokonce Me-321 Gigant pro 200 mužů výsadku, který byl později motorizován jako Me-323 Gigant a se šesti motory uvezl 15 tun nákladu, nebo 140 vojáků. Také ostatní vybavení výsadkářů bylo prvotřídní. Hlavní zbraní se vedle samopalu MP-40 stala od roku 1943 takzvaná výsadkářská puška (Fallschirmjägergewehr) FG-42, předobraz dnešních univerzálních automatických zbraní, k dopravě byly užívány motocykly BMW R-75 s poháněným sidecarem, pásové „motocykly“ Kettenkrad, polopásové transportéry SdKfz 250, 251 a 253 v nejrůznějších modifi kacích, výsadkáři měli ve výzbroji stíhače tanků, prvotřídní kanony FLAK ráže 88mm v tažené i samohybné verzi a další zbraně a vozidla.

 

 

 

Paradesantní jednotky byly Hitlerovou oblíbenou zbraní. Snad pproto po krvavém vítězství na Krétě již nedovolil žádnou rozsáhlou vzdušnou výsadkovou operaci. Sešlo i z velké operace Herkules k obsazení Malty, plánované na rok 1942. Postupně se z paradesantních jednotek staly elitní jednotky pěchoty. A jako celé německé ozbrojené síly postupně přestávaly být jednoznačně útočnou silou a stále více se stávaly obránci. Tak výsadkáři bránili německé pozice v Tunisku Casserinském průsmyku, na Sicílii, u Anzia a na Monte Cassinu, v Římě i Toskánsku, v Sovětském svazu u Leningradu, Kijeva a v Bělorusku, v Normandii na poloostrově Cotentin, u Arnhemu při operaci Market Garden, v ruhrské kapse v Německu, na Rýně u Remagenu a nakonec při marné obraně Berlína, kde byla zničena 9. divize Fallschirmjäger vytvořená v roce 1944 právě k obraně hlavního města a přístupů k němu.

 

 

 

A tak od roku 1942 uskutečnily německé paradesantní jednotky jen málo vzdušně-výsadkových operací a to přesto, že byly vytvářeny další vzdušněvýsadkové divize Fallschirmjäger – 2. a 4. v roce 1943, 3.,5. a 9. v roce 1944 a 10. v roce 1945. Výjimku tvořil výsadek na řecký ostrov Leros v roce 1943 a zejména osvobození italského diktátora Mussoliniho z internace na hoře Gran Sasso v září 1943, kterému velel na základě výběru samotného Hitlera příslušník SS Otto Skorzeny. K poslednímu vzdušnému výsadku Zelených ďáblů došlo při zimní ofenzívě 1944/1945 v Ardenách. 

 

 

 

Údaje o DVD:

 

Délka: 50 minut (53:38)

Zvuk: Dolby Digital 2.0  česky

Titulky: žádné

Obraz: černobílý/barevný PAL DVD5 4:3

Bonus: z nabídky Codi